Migrační skládačka
27.01.2016
Data u migrace z Německa ukazují, že až polovina migrantů přichází ze zemí, jejichž občané mají mizivou naději na azyl. Tito lidé by měli být na hranicích vraceni. Ze zbytku, dokonce i v poměrně benevolentním Německu, uspěje řádově polovina příchozích. Sečteno a podtrženo, kdybychom postupovali koordinovaně a racionálně, snížíme problém migrace na polovinu či třetinu. A to nemluvím o možnosti, že bychom důsledněji posuzovali individuální situaci žadatele a nevycházeli dominantně ze situace v jeho zemi (což by dále počet azylantů snížilo).
Co je podle mne ono koordinované a racionální řešení? Vyžaduje to určité vysvětlení, proto více doplním co nejdříve, ale jeho součásti jsou jasné:
1. Vnější hranice: jejich ochrana (včetně zapojení Frontexu), fungující režim hotspotů (preferovaně opět řízených evropskou agenturou) a spolupráce s vnějšími zeměmi (zprovoznění dohody s Tureckem a jednání se zeměmi severní Afriky)
2. Pravidla: evropský seznam bezpečných zemí (žadatelé z těchto zemí mají šanci na úspěch minimální, a proto mají být až na individuální výjimky z unijní hranice vraceni), bezvýhradné respektování práva jak zeměmi, jejich občany, tak žadateli o azyl, fungující systém repatriací těch, kteří právo na pobyt pobyt nezískají [1]
Proto je třeba umět neúspěšné žadatele vracet.
3. Sblížení azylového práva (a to ani ne na švédské ani slovenské praxi), aby bylo zabráněno "azylové turistice“ (hledání zemí, kde uchazeč uspěje) i přístupu k zajištění života migrantům (viz dále)
4. Větší aktivita vně hranic EU: snaha omezovat a pomoci ukončit konflikty, péče o uprchlíky v zemích sousedících s konfliktem, kroky vedoucí k podpoře rozvoje chudších zemí. Tyto body by mohly podstatně snížit počet azylantů přicházejících do Unie, snížit riziko, že poroste skupina těch, co nelegálně v Evropě pobývají
5. Férové sdílení nákladů, jak mezi zeměmi hraničními a vnitřními, tak mezi všemi (nejen finanční - viz dále), ale i z hlediska poskytování azylu (preferencí by byl dobrovolný systém typu „take or pay“, pokud by se na něm země dohodly, což by v případě omezení počtu migrantů nemuselo být nemožné). Bez tohoto kroku nebudou hraniční země dělat svou práci, neboť kvalitnější registrace příchozích je pro ně rovna tomu, že azylanti v jejich zemi zůstanou (což je při dnešních počtech nereálný požadavek). Nejen proto je třeba, aby všechny tyto body byly všemi akceptovány a poté bezodkladně plněny. Je to tedy „migrační skládačka“, kdy jednotlivé body do sebe zapadají a vzájemně se podmiňují. A jen plnění všech přinese kýžené řešení…
6. Vytvoření transparentního a férového unijního mechanismu, pomocí něhož budou země, které z demografických či jiných důvodů budou stát o větší přísun lidí ze zahraničí, „na svůj účet“ postupovat (pracovní povolení, povolení k pobytu a podobně). Vše to potřebuje politickou dohodu zástupců zemí (EP má roli pouze v některých z těchto oblastí)
A taky peníze. Má preference by byla, aby výstavbu hotspotů, jejich provoz i náklady na ochranu hranic nesl rozpočet EU. Považoval bych i za rozumné, aby přinejmenším přímé náklady na péči o uprchlíky (tedy dávky jim placené, které by po zohlednění cenové úrovně v zemích měly být srovnatelné,) také byly takto hrazeny.
Bohužel, členské státy se spíše snaží rozpočet EU snižovat a přitom nárokovat co nejvyšší výdaje pro své země (kohezi, zemědělskou politiku či podporu RaD). Nápad německého ministra financí, tedy pragmaticky využít pokles ceny ropy a zavést ideálně dočasnou daň na benzín a naftu, nepovažuji vzhledem k tomu, že jsem právě tankoval na německé dálnici litr za 98 centů (před pár měsíci euro dvacet), za špatný. Bez peněz to totiž nepůjde…
[1] Což je klíčové, protože jak zmiňuje agentura Frontex, zabránit vstupu migrantů na území Unie přes moře je v praxi nemožné – zdůvodnění najdete v článcích na webu, třeba v druhé části tohoto textu http://zpravy.idnes.cz/bavorsky-premier-mluvi-o-odvolani-merkelove-pozaduje-ochranu-hranic-1jq-/zahranicni.aspx?c=A160126_110158_zahranicni_aha