Krátké zprávy ze Štrasburku
04.05.2015
Tradiční biopaliva je třeba omezovat
Evropský parlament schválil legislativní návrh, který omezuje jejich podporu. Biopaliva pěstovaná ze zemědělských plodin by se do roku 2020 neměla podílet na celkové spotřebě energie v dopravě více než ze 7 %. Podporu europoslanců naopak získal přechod na biopaliva moderní. Zatímco tak Evropská unie biopaliva první generace tlumí, Česká republika je zvýhodňuje.
A jak to bylo s často zmiňovaným pozměňovacím návrhem Petra Macha? Luděk Niedermayer k tomu na svém facebooku píše tolik:
1. SNÍŽENÍ PODÍLU TRADIČNÍCH BIOPALIV NA 7 % je součástí dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, která byla po složitých jednáních vyjednána za účasti hlavních politických frakcí. Jedná se o přijatelný kompromis jdoucí správným směrem.
2. POZMĚŇOVACÍ NÁVRH PETRA MACHA NA SNÍŽENÍ STROPU NA 6 % byl drtivou většinou zamítnut. Pokud by jeho pozměňovací návrh prošel, není jasné, jak by nové jednání dopadlo. Mohlo by to také znamenat potopení těžce vyjednaného kompromisu utlumování podpory tradičních biopaliv a zavádění podpory pokročilých biopaliv. Pokud by se pan kolega a jeho frakce aktivně účastnili na práci parlamentu, mohli by s těmito návrhy přicházet ve chvíli, kdy by to mělo šanci. 3. ČESKÁ DISKUZE JE O NĚČEM JINÉM. Zaprvé o střetu zájmu, zadruhé o předložení vládního návrhu dávno před vznikem této dohody a zatřetí o tom, že český postup nerespektuje fakt, že paliva první generace je třeba tlumit.
Kvóty nepodporujeme, pomoci uprchlíkům můžeme i cestou dohody
Evropský parlament podpořil rezoluci, která vyzývá členské státy k přijímání uprchlíků a k vyšší finanční podpoře na pomoc běžencům. Europoslanci tak nezavřeli oči před reálným problémem a jasně vyjádřili postoj, že Evropská unie má být s oběťmi války solidární. Podle europoslanců za TOP 09 však mají země přijímat uprchlíky dobrovolně a ne na základě kvót. Pro samotné usnesení o kvótách tedy nehlasovali. „Žádné snadné, realizovatelné, okamžitě funkční a přijatelné řešení neexistuje, ale pouze kombinace různých nástrojů a zapojení všech zemí umožní problém zvládnout bez toho, aby došlo k rozpadu politiky typu Schengenské. Je to v našem zájmu, neboť i nám se může stát, že v případě nějakých konfliktů budeme ti, kdo budou o solidaritu ostatních potřebovat,“ doplňuje Luděk Niedermayer.