AKTUÁLNÍ: Plenární zasedání ve Štrasburku 4. až 7. července
04.07.2016
Poslanci budou diskutovat závěry neformálního zasedání Evropské rady k brexituPoslanci Evropského parlamentu budou diskutovat závěry neformálního zasedání Evropské rady, která se uskutečnila 28. a 29. června a na které představitelé EU vstřebávali výsledek referenda Spojeného království vystoupit z Evropské unie. Evropští představitelé trvají na tom, že „jednání jakéhokoli druhu nezačnou do doby, dokud Spojené království oficiálně neoznámí svůj úmysl vystoupit." Předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zahájí úterní debatu.
Britský premiér David Cameron na summitu potvrdil, že formální rozhodnutí o aktivaci článku 50 Smlouvy o EU by mohlo být přijato novým politickým vedením v Británii. Donald Tusk sdělil, že “lídři jsou jednoznačně odhodláni zůstat jednotní a jako sedmadvacítka úzce spolupracovat.”
Dalšími body programu summitu byly jednotný digitální trh a návrhy unijních kapitálových trhů, doporučení hospodářské politiky pro členské státy v oblasti Evropského semestru a globální unijní strategie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Plenární diskuse o prioritách nastupujícího slovenského předsednictví v Radě EU budou poslanci diskutovat se slovenským premiérem Robertem Ficem. V úterý ráno rovněž zhodnotí s nizozemským premiérem Markem Ruttem úspěchy odcházejícího nizozemského předsednictví.
Historicky první slovenské předsednictví v Radě EU zaměří svůj šestiměsíční mandát na dosažení výsledků v oblasti:
-
hospodářského růstu,
-
jednotného digitálního trhu,
-
vzniku energetické unie,
-
migrace a rozšíření EU.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz se zúčastní tiskové konference se slovenským premiérem Robertem Ficem ve středu v poledne.
Rozprava:
-
úterý 5. července 2016 (hodnocení nizozemského předsednictví v Radě EU)
-
středa 5. července 2016 (hlavní body slovenského předsednictví v Radě EU)
Postup: prohlášení Evropské komise a Rady EU s rozpravou
Tisková konference: středa 6. července ve 12:00 (hlavní body slovenského předsednictví v Radě EU s předsedou EP Martinem Schulzem a slovenským premiérem Robertem Ficem)
Plány na vznik systému hraniční kontroly v EU, který spojuje Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států (Frontex) a národní správy hranic, budou předmětem úterní diskuze a středečního hlasování.
V rámci tohoto plánu budou národní autority stále spravovat své hranice, ale v případě, že jsou jejich vnější hranice pod tlakem, mohou zažádat o pomoc od Agentury pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž (EBCG), která bude schopna rychle nasadit pohraniční stráž na těchto hranicích. Agentura EBCG nebude mít svou vlastní stráž, ale bude schopna operovat se stráží vyčleněnou členskými státy EU.
V případech, kdy členský stát čelí rostoucím tlakům na své vnější hranice, například v případech migračních tlaků nebo přeshraničního zločinu, mohou být dočasně nasazeny rychlé zásahové týmy na základě žádosti členského státu nebo rozhodnutí Rady EU. Operativní plán by měl být schválen příslušným členským státem a agenturou EBCG dříve, než dojde k nasazení stráže.
V případě, že dotčený členský stát nesouhlasí s rozhodnutím Rady EU a daná situace představuje ohrožení schengenského prostoru, budou moci ostatní členské státy EU znovuzavést kontroly na hranicích s určitým státem.
Agentura bude mít i větší možnost návratu migrantů do jejich země původu.
Evropská unie potřebuje aktualizovat své dlouhodobé plány výdajů, a to za účelem vypořádání se s neočekávánými krizemi, kterými jsou například migrace, terorismus nebo nezaměstnanost mladých. Toto téma budou poslanci projednávat na úterní debatě o nadcházející revizi plánu. O usnesení, které bude vstupní informací pro aktualizaci plánu, budou hlasovat ve středu.
Usnesení říká, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014-2020 musí být pružnější, aby umožnil Unii reagovat na krize, které nebyly očekávány v době přijímání finančního rámce - například migrace a uprchlická krize, terorismus a vnitřní bezpečnostní problémy, krize v zemědělství či přetrvávající vysoká nezaměstnanost zejména mezi mladými.
V návrhu textu požadují poslanci rozpočtovou strategii k řešení náhlých krizových situací. Uvedli, že nedostatek zdrojů přinutil EU zřídit ad hoc nástroje, které vytváří problém odpovědnosti a demokratické kontroly v Evropské unii.
Poslanci navrhli, že by měla být vytvořena stálá krizová rezerva EU v rámci unijního rozpočtu, díky níž by nedocházelo k vytváření ad hoc řešení či fondů. Text usnesení taktéž vyzývá k zavedení jednoho nebo několika vlastních zdrojů. Přezkum víceletého finančního rámce ve třetině jeho působnosti je příležitostí pro odstranění opakovaných nevyřízených plateb a stanovení jasné strategie ke splnění všech potřeb.
Dlouhý seznam doporučení ke spravedlivějšímu a jasnějšímu zdanění firem má být projednán v úterý na plénu Evropského parlamentu a být předmětem hlasování ve středu.
Návrh textu připravený zvláštním výborem pro daňová rozhodnutí II vyžaduje mimo jiné i vznik veřejného rejstříku EU, který bude obsahovat skutečné vlastníky společností, černou listinu daňových rájů, sankce proti nespolupracujícím soudním institucím, strategii proti zneužívání „patent box“
(příjmy z duševního vlastnictví), kodex chování pro banky a daňové poradce, pravidla dobré správy daní ve všech obchodních dohodách EU a srážkovou daň ze zisku mimo EU.
Spoluzpravodaji byli Jeppe Kofod (S&D, DK) a Michael Theurer (ALDE, DE).