Boj proti daňovým únikům musí být veden globálně

Základním mottem balíčku je, že by firmy měly platit daně tam, kde vytvářejí zisky. Balíček návrhů zahrnuje mimo jiné právně závazná opatření blokující nejběžnější metody, které obchodní korporace využívají k vyhýbání se placení daní, doporučení členským státům, jak předcházet zneužívání daňových úmluv či návrh týkající se výměny daňových informací o nadnárodních společnostech působících v EU mezi členskými státy. „Jelikož opatření balíčku mají za cíl zamezit vyhýbání se placení daně, je jasné, že balíček přinese prospěch většině firem v Evropě včetně České republiky, a to tím, že narovná podmínky mezi těmi, kteří nemohou využít agresivní plánování, a těmi, kteří jej naopak využít mohou,“ říká Dieter Kischel z Evropské komise. Dodává, že většina firem v Evropě poctivě zdaňuje své příjmy.

Dle Mileny Hrdinkové z Ministerstva financí ČR však nebude jednoduché opatření přijmout s ohledem na jednomyslnost v Radě a nehomogenní systém v rámci EU. Doporučuje soustředit se na alternativy jako efektivní a přiměřené zdanění spotřeby a na limity daňové zátěže. Dodává, že „ze všech předchozích návrhů v oblasti korporátních daní dosud uspěly pouze návrhy zaměřené na posílení spolupráce mezi daňovými správami.“

Poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (EPP), člen Speciálního výboru pro daňová rozhodnutí EP, se přiklonil k názoru, že firmy mají platit daně, tam, kde vydělávají, tedy kde generují své zisky, neboť v každé zemi k tomu získávají protiváhu ve formě veřejných statků, které zde konzumují. Dále se domnívá, že samotný balíček nestačí a bude třeba přijmout další opatření. „V návrhu Komise například chybí některá opatření, která stojí za zvážení. Jedná se o sladění definic a daňového statutu stálých provozoven,“ říká Niedermayer. Dlouhodobým cílem by pak měla být harmonizace daňových základů a eventuální konsolidace.

Naopak podle Jiřího Nekováře, předsedy Expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy ČR pro daně a pojištění, zachází návrh Komise příliš daleko a může komplikovat postavení evropských firem. Spolu s Ladislavem Minčičem, ředitelem Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR, se shodují na tom, že v integrovaném, nicméně přirozeně heterogenním prostředí bude vždy logická snaha firem přesouvat své aktivity do oblastí, které představují příznivější podmínky pro podnikatelskou činnost. Z pohledu podnikatelů je pak nutné klást důraz na stálost a předvídatelnost legislativního prostředí v této oblasti. Nelíbí se jim také ani vyhrocená terminologie Komise používající v těchto souvislostech slova jako „škodlivé“ či „agresivní". „Výraznou unifikaci daňových systémů nevidíme jako vhodnou a máme za to, že Evropská komise jde ve svých návrzích nad rámec konceptu schváleného OECD. Svůj přístup by měly naopak zvážit především státy EU, které neadekvátně nízkými sazbami optimalizaci a transfery mezi státy ve zdanění záměrně vyvolávají,“ shodují se Minčič s Nekovářem.

David Ondráčka, ředitel Transparency International ČR, vítá balíček Komise jako doplnění opatření zaměřených na živnostníky a malé firmy i snahou o spravedlivé zdanění velkých společností. „Pokud ovšem tato pravidla budou platná pouze v EU, nepodaří se zachytit přesuny zisků do daňových rájů mimo EU,“ shrnul Ondráčka.

Debata ukázala různorodost názorů na možnosti harmonizace korporátních daní v EU. Řečníci se shodli, že dosáhnout dohody mezi 28 členskými státy bude velmi obtížné. Nový balíček přináší řadu pozitivních opatření pro boj proti daňovým únikům. Bude však třeba zamezit komplikovanější administrativě daní, aby opatření nebyla pro firmy zatěžující a naopak nesnižovala konkurenceschopnost EU. Důležité, ale o to složitější, bude dlouhodobě nastavit férové prostředí pro všechny subjekty a realizovat opatření i v globálním kontextu, kde půjde o to, zda na trzích nebudou konkurovat firmy, které i nadále budou schopny daně obcházet.