Interpelace českých europoslanců: Jak dál s protiruskými sankcemi a s Řeckem v migrační krizi?
12.02.2016
Tématem prvního bloku interpelací se staly protiruské sankce, které Evropská unie v prosinci prodloužila. I přes jednotné odsouhlasení stále probíhají debaty a dopadu těchto sankcí, který je zpochybňován. Mezi kritiky patří například italský premiér Matteo Renzi, ale také maďarský premiér Viktor Orbán. Jak by tedy Evropská Unie měla postupovat dál?
Europoslanec za TOP 09 a zástupce Evropské lidové strany (EPP) Luděk Niedermayer upozornil hlavně na problematiku nalezení shody v rámci zemí EU. Další rozšiřování EU by tuto situaci ještě více zkomplikovalo. Proto se mu líbí koncept Východního partnerství, který ale nefunguje tak, jak bylo původně v plánu. Prioritou EU tedy musí být jasná definice strategie vůči geograficky blízkým zemím a ukončit rozhovory i přijetí balkánských zemí do EU. Náhradou plnohodnotného členství by se mělo stát Východní partnerství ve formě privilegovaného statusu. Protiruské sankce podle něho byly obrovským úspěchem, protože se země EU dokázaly sjednotit, i když přiznal, že mohly být razantnější. Luděk Niedermayer doufá, že sankce tedy zůstanou i do budoucna.
Luděk Niedermayer upozornil na to, že další rozšiřování EU by situaci ještě více zkomplikovalo
Poslankyně ANO a zástupkyně Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Dita Charanzová souhlasí se zavedením sankcí i jejich udržením v budoucnu, ale upozornila na to, že se politická situace od zavedení sankcí zásadně nezměnila a zůstává stále vyostřená. Nicméně sankce mají ekonomický dopad na Rusko, prezident Vladimír Putin připisuje 20-30 % oslabení hospodářství právě sankcím. EU proto Ukrajinu nesmí ztratit ze zřetele. Dále upozorňuje na fakt, že se musí rozdělovat role Ruska na Ukrajině a v Sýrii. Pozitivním politickým dopadem sankcí bylo semknutí zemí EU, které snad zůstane i do budoucna.
Poslanec za KDU-ČSL a zástupce Evropské lidové strany Pavel Svoboda souhlasí, že sankce měly dopad nejen kvůli svému původnímu účelu, ale jsou důležité i pro Evropu – pro ujasňování si svých vlastních hodnot. Ukázalo se, že Evropa má hodnoty, pro které je ochotna obětovat část svého DPH. Se svým kolegou poslancem Niedermayerem souhlasí s tím, že sankce mohly být razantnější hlavně u Krymu. Dále by uplatnil velké sankce vůči Rusku za jeho aktivitu ve válce v Sýrii. I když jsou podle něj sankce celkem slabé, tak to byl alespoň nějaký signál.
Na otázku role ČR jako aktéra oslabujícího jednotu EU se shodují poslankyně Charanzová a poslanec Svoboda, že Česká republika je nespolehlivým partnerem, protože se navenek chová nekonzistentně. Poslanec Niedermayer si naopak myslí, že ČR nesehrála svou roli úplně špatně. Vlastně velmi podobně jako celá řada jiných zemí EU.
Druhý blok se zabýval rolí Řecka v migrační krizi, které je kritizováno především za to, že není schopno dodržovat evropská pravidla a že aktivně nepožádalo o pomoc Frontex již dříve než v v prosinci 2015. Jak Řecku pomoci a co případně dělat se státy, která znovu zavedly hranice? Nakolik je EU vlastně schopna chránit hranice schengenského prostoru?
Poslanec Luděk Niedermayer mluvil o „slepých uličkách“, do kterých se EU dostává již přes rok. Podle něj řešení migrační krize zaznělo už před rokem a tím byla distribuce nákladů na ochranu vnější hranice EU – konkrétně v Itálii a v Řecku. Místo toho se zkoušela náhradní řešení, která evidentně nebyla efektivní a krize se vymkla kontrole a diskuze se dostala někam úplně jinam. Původní plán je podle poslance Niedermayera zatím nejlepším řešením, pokud chceme udržet schengenský prostor, jehož hlavní výhodou je volný obchod.
Poslankyně Dita Charanzová vidí migrační krizi jako mezník evropské integrace. EU musí být co nejdříve akceschopná a začít aktivně konat. Státy EU si musí uvědomit, že řecká hranice je i evropskou hranicí. Proto musí fungovat evropský mechanismus při její kontrole a s tím souvisí i posílení pravomocí Frontexu tak, aby se z něj mohla stát evropská pohraniční pobřežní hlídka. Dále mluvila o nutnosti dočasné ochrany uprchlíků, kterou musíme poskytnout lidem na útěku před válkou.
Státy EU si musí uvědomit, že řecká hranice je i evropskou hranicí
Poslanec Pavel Svoboda zmiňoval slabý mechanismus na ochranu hranic, který tak byl nastaven schválně, aby byl v kompetenci jednotlivých zemí. Dnes vidíme, že kvóty na přerozdělování uprchlíků nedodržují jen státy, které byly proti, ale ani ty státy, které byly pro jejich zavedení. Pan poslanec dále promluvil o nutnosti krotit strach a hysterii a o potřebě důvěry v sebe sama a v naše hodnoty. Migrační vlnu podle něj prý Evropa zvládne, protože je silná.
Původní článek: http://evropske-hodnoty.blog.ihned.cz/c1-65160650-interpelace-ceskych-europoslancu-jak-dal-s-protiruskymi-sankcemi-a-s-reckem-v-migracni-krizi
Videozáznam z debaty naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=UnaSElm3pBs