Problémem je neochota členských států dohodnout se. Každý problém tak unií otřese, myslí si europoslanec Niedermayer

Think-tank Evropské hodnoty uspořádal ve spolupráci s Evropským parlamentem ve čtvrtek 3. prosince 2015 debatu s názvem „Migrační krize a její řešení“. Tato debata byla součástí projektu Young European Citizens debating the Role and Work of the EP with their Directly Elected Representatives in the EP, který je koncipován jako série debat na středních a vysokých školách v Praze, Brně a Ostravě.

Mezi řečníky patřil poslanec Evropského parlamentu za stranu TOP 09 Luděk Niedermayer, politický a sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vladimír Baar a socioložka Nicole Horáková Hirschlerová z Filozofické fakulty. Debatu moderoval ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. Kvůli dopravním komplikacím se bohužel nedostavil poslanec Evropského parlamentu za ODS Evžen Tošenovský.

Vladimír Baar na úvod hovořil o předvídatelnosti současné krize a upozornil na fakt, že vývoj situace na Blízkém východě příchod takové krize předznamenával. Kromě toho navíc disponujeme monitorovacími systémy, které nám umožňovaly se na tuto situaci připravit. Zmínil, že podobnou situaci v menším měřítku nedávno řešilo Španělsko, a to poměrně úspěšně, ale i přesto se vlády nepoučily a zareagovaly pozdě. Dále podotkl, že finanční prostředky ušetřené díky zrušení vnitřních hranic Schengenského prostoru měly být efektivněji použity na ochranu vnější hranice. Dle jeho názoru bylo Maďarsko jedinou zemí, která ochraně vnější hranice dostála.

Co se týká pozdní reakce států, podotkl Luděk Niedermayer, nebyla problémem migrační krize jako taková, ale spíše neochota členských států dohodnout se. To je podle něj obecný problém EU.  V důsledku toho každý hlubší problém, který přijde, přeroste v krizi a Evropskou unií otřese. Niedermayer dále vymezil vnější důvody krize, kterými jsou ohrožení životů a bezpečnosti lidí za hranicemi EU a hrozba hladu. Za vnitřní důvody pak považuje otevřenost Evropy, její vstřícnost a bohatství, což z ní dělá nejlepší místo k životu. Za problematický považuje nejasný postoj států k otázce migrace. V reakci na zmínku ochrany hranic poznamenal, že jejich hlídání znamená sice lepší kontrolu osob, nikoli však lepší řešení krize.

Podle Nicole Horákové Hirschlerové je pro dlouhodobě udržitelné řešení nezbytný efektivní způsob integrace imigrantů. Za neúspěšný výsledek integrace považuje ghettoizaci, kdy imigranti žijí pouze ve své komunitě a nedojde tak k jejich propojení s občanskou společností dané země. Zásadní je dle jejího názoru fakt, že integrace není jednosměrným procesem. Na jednu stranu je nutné od imigrantů žádat, aby se nějakým způsobem přizpůsobili (naučili se jazyk a našli si práci), ale na druhou stranu je nevyhnutelné, aby zároveň většinová společnost nějakým způsobem jejich integraci napomohla. Špatné je naopak očekávat, že zůstanou v EU jen dokud se situace v jejich zemi neuklidní a že se poté vrátí zpět.

V otázce horní hranice přijatých imigrantů Vladimír Baar uvedl, že by bylo možné nastavit ji procentuálně s ohledem na výši populace státu. Dále navrhl možnost řešení situace na Blízkém východě vytvořením legií ze syrských uprchlíků. Také poznamenal, že z historické perspektivy není vždy vhodným ani logickým řešením snaha zakonzervovat hranice. V souvislosti s tímto upozornil Luděk Niedermayer na komplikovanost situace a nejasnost toho, proti komu by měly syrské legie konkrétně bojovat. V otázce nastavení horní hranice nastínil, že existují dvě možnosti. Buď může být limit nastaven na základě našich kapacit pro přijetí a integraci imigrantů, nebo na základě hodnot, tedy podle toho, zda jsou migranti ohrožování na životech v zemi jejich původu. Nejdůležitější podle něj je, aby se všechny státy podílely na přijímání imigrantů a aby se do řešení krize zapojovaly i vnitřní státy a nečekaly, že za ně všechno vyřeší státy vnější.

Nicole Horáková Hirschlerová uvedla, že by se bezpodmínečně měli přijímat uprchlíci, kterým hrozí nebezpečí. Co se týká tzv. ekonomických migrantů, měl by se zavést migrační zákon, který určí, jaký typ migrantů potřebuje EU přijmout. Otázkou je, jak a kdo rozhodne o tom, zda lidé, kteří nežijí ve své zemi v blahobytu, mají právo být přijati nebo ne. Podle Baara bude migrace v budoucnu narůstat i v souvislosti se změnou klimatu, a pokud se EU rozhodne přijmout každého, kdo má zájem využít nabízeného blahobytu, bude zahlcena. Niedermayer dodal, že pokud EU rezignuje na poskytování pomoci, ztratí kus své duše, ale na druhou stranu nelze pomoc poskytovat neomezeně. Proto je potřeba krizím předcházet investicemi v chudých zemích, což je navíc ekonomicky výhodné pro EU, a v tomto případě zejména finanční pomocí v uprchlických táborech v Turecku atd., v čemž tentokrát EU selhala. Baar na závěr varoval před Ruskem, které z této krize chce vytěžit a kterému vyhovuje, že v EU dochází k otřesům.

V následné diskuzi se účastníci dotazovali, proč se na řešení této situace více nepodílí Saúdská Arábie. To je podle Vladimíra Baara dlouhodobým problémem zejména kvůli neochotě tohoto bohatého státu začleňovat do své společnosti uprchlíky. Dále se účastníci zajímali o možnosti integrační politiky v případech, kdy v ČR nastává problém s integrací romské menšiny. Nicole Horáková Hirschlerová znovu upozornila na důležitost otázky, zda jsme ochotni jako většinová společnost něco obětovat. Niedermayer vyjádřil s touto myšlenkou souhlas. V souvislosti s dalšími dotazy poznamenal, že je velmi riskantní spojovat náboženství s terorismem, na což Vladimír Baar reagoval tím, že nelze popřít, že islám má v sobě násilí zakořeněno. V souvislosti s dotazem ohledně podmínek v českých detenčních zařízeních mluvil Luděk Niedermayer o nesmyslnosti jednání ČR v této věci.

Původní článek: http://evropske-hodnoty.blog.ihned.cz/c1-64955980-problemem-je-neochota-clenskych-statu-dohodnout-se-kazdy-problem-tak-unii-otrese-mysli-si-europoslanec-niedermayer 

Záznam debaty online: https://www.youtube.com/watch?v=VsHBuyyYHE0&feature=youtu.be