Slovenské volby: Co, kdo, proč...
09.03.2016
Co se tedy (podle mne) stalo:
Vznik stabilní a funkční vlády bude hodně těžký, vytvoření aspoň nějakého hodnotového průniku se jeví skoro jako nemožné. V parlamentu chybí "prediktabilní" strany (hlavně křesťanští demokrati, neb z 4 relativně etablovaných pravicových stran uspěla jen 1!).
Vítězem voleb jsou 2 strany, které uspěly a nebudou chtít asi vládnout. V opozici bude jistě sílu nabírat strana LS Naše Slovensko (přívlastek si odpustím) a zřejmě i bezprogramová Naše rodina. Dalšími vítězi jsou asi obrození nacionalisti (SNS), se směrem koketující Síť a tradiční Most. Vítěz Fico jistě vítězem není a opravdu smutné je, že propadlo skoro 9 % hlasů pro křesťanské demokraty a druhou z maďarských stran.
Na tomto patu má velkou zásluhu nejen objektivně komplikovaná situace (na prosperitu si Slováci zvykli, na problémy světa a Evropy, které by měli pomáhat řešit, asi nikoliv), ale zejména populismus, rozsévání strachu i antiimigrační "strategie" premiéra Fica. Ve svém důsledku na ni zřejmě ztratil a do parlamentu v nebývalé síle dostal strany, se kterými se nikomu nebude dobře vládnout.
Mimochodem, dva potenciální premiéři budou muset "na sobě zapracovat". Pro arogantního a silově vládnoucího Fica by bylo koaliční vládnutí "něco zcela nového", ale stejně tak nesmíme zapomenout, že zarputilost předsedy Sulíka (v otázce Řecka) byla příčinou pádu pravicové vlády a vedla ke vzniku dočasného vládního monopolu jeho oponenta Fica...
Co si z toho beru? Pár poučení:
Rozhádanost jinak ideově blízkých stran (typu proevropské slovenské pravice) může mít opravdu tragické důsledky. Odpovědní politici programově blízkých stran by měli překonávat vzájemné animozity a přinejmenším se neoslabovat... Toto platí u nás neméně tolik jako na Slovensku.
Sázení na kartu populismu a vytváření obav je nebezpečné a neodpovědné. Jednak to posouvá proponenty této strategie "stále dále", ale navíc vždy ztratí proti skutečně extrémním stranám, které v této hře "nebudou mít jakékoliv skrupule".
Hodnota ideově ukotvených stran se stabilními postoji je podle mne velká, musí to ale umět tyto strany prodat. Jak bude vypadat slovenské vládnutí v situaci, kdy o programu velké části stran není vůbec jasno, a jiné jsou "názorově flexibilní" (Ficovy postoje nelze označit v poslední době za proevropské a z ekonomicky kompetentního liberála Sulíka se stal konzervativní antiEU politik), si asi nikdo nedovede ani náznakem představit. A mimochodem, náš neblahý rekord v kvalitě předsednictví EU (p. Paroubek shodil za pomocí poslanců ODS vládu premiéra Topolánka) tak může Slovensko v druhé polovině ruku trumfnout...