Evropa potřebuje přijmout „EU Magnitsky act“
03.09.2020
Po americké zkušenosti přijalo pět dalších zemí (včetně 3 zemí EU - Kanada, Estonsko, Litva, Spojené králoství a Lotyško) podobné zákony, avšak sankce by byly účinnější, pokud by je přijala EU jako celek. Také Severská rada (Nordic Council – Dánsko, Finsko, Island, Švédsko, Norsko, Faerské ostrovy, Grónsko, Åland) připravují svůj vlastní návrh zákona, v případě, že by se v EU nenašla shoda na jednotnou legislativu.
S myšlenkou vytvořit celoevropský mechanismus pro ukládání sankcí za porušování lidských práv přišlo Nizozemsko. Jako název zákona byl navržen „EU Magnitsky list“. Tento list by se nevztahoval na osoby z roku 2014, jedná se tedy pouze o symboliku.
Cíle „ EU Magnitského listu“ jsou následovné:
o Prevence porušování lidských prav
o Výstraha pro další potenciální činitele a zamezení v porušování
o Přímé sankce v případě porušení lidských práv, vztahující se na konkrétní osoby (nebyly by to tedy sankce namíření proti konkrétní zemi)
Jednalo by se tedy systematické řešení a mechanismus, které umožní „potrestat“ protiprávní chovaní. Návrh zákona by pravděpodobně obsahoval přímé sankce například formou zmrazení účtů a majetků těchto osob v EU.
Ve prospěch přijetí EU Magnitsky Act se výrazně angažuje Evropský parliament (dále jen "EP"), který v březnu 2019 schválil rezoluci (447 pro, 70 proti), která vyzývá k zavedení „EU Magnitského zákona“, který by zahrnoval jak státní představitele, tak privátní osoby, kteří se podíleli osobně, finančně, či v rámci systematické korupce na zločinech a násilí po celém světě. EP navrhnul, aby ze symboliky zákon nesl jméno Magnistkého. EP také v rezoluci podpořil návrh, aby se o zákoně v Radě hlasovalo kvalifikovanou většinou.
Bohužel právě zvolené jméno zákona se několika členským zemím, které mají dobré vztahy s Kremlem nelíbí (Řecko, Kypr, Itálie a Maďarsko). Tyto země další projednávání pozdržovali. Legislativa tedy ještě nemá oficiální jméno.
V prosinci 2019 po setkání ministrů zahraničí 28 zemí EU, Josep Borrell, oznámil, „že se účastníci shodli na zahájení příprav sankčního režimu na řešení závažného porušování lidských práv“. A že je mezi členskými zeměmi shoda na tom, aby se zahájil legislativní proces, i přesto že některé členské země mají stále rezervovanější postoj a určité obavy. Jedná se hlavně o Maďarsko.
Byl dohodnut následující postup:
1. Přípravou příslušného dokumentu se bude zabývá Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ – European External Action Service), (odhad délky projednávání: šest měsíců). Návrh zákonu (rozhodnutí Rady) předloží Komise společně s Josepem Borrellem, vysokým představitelem pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a musí být schválen jednomyslně Radou.
2. V případě přijetí rozhodnutí Rady (Magnitského zákon) bude následně nutno přijmout nařízení EU podle řádného legislativního postupu. (Oficiální shrnutí jednání: Foreign Affairs Council, 9 December 2019)
Přesný časový rámec, ale nebyl stanoven. Evropští diplomaté ale předpokládali, že by mohli předložit ministrům právní rámec již během roku 2020. Mimo jiné i v důsledku koronaviru je však možné, že se příprava protáhne. Jak, nyní přípravy probíhají, není oficiálně známo. Rozhodující však bude, jak se Rada postaví ke konkrétnímu návrhu vypracovaném Komisí a ESVČ (je vyžadována jednomyslnost) a to nelze v tuto chvíli předjímat.
Z aktuálního dění v EP lze zmínit dopis litevského poslance Austreviciuse a Švédky Karlsbro (oba z frakce Renew) z července tohoto roku, který byl adresován Ursule Von Leyen, Charlesovi Michelovi a Joseppu Borrellovi, který se primárně týkal předvolební situace v Bělorusku (oba působí v delegaci EP pro Bělorusko), ale v této souvislosti také zmiňoval a připomínal význam tzv. Magnitského zákona na úrovni EU, a naléhal na Komisi, ESVČ a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o rychlé dokončení prací na tomto všeobecném sankčním režimu EU.
V současné době je pro uložení sankcí vůči jednotlivcům nutno přijmout případ od případu ad hoc rozhodnutí Rady. Sankce se v posledních dvou desetiletích staly součástí souboru nástrojů pro vnější vztahy EU a v současné době v EU platí více než 40 různých omezujících opatření vůči jednotlivcům ve 34 zemích.
Další zdroje:
MEPs call for EU Magnitsky Act to impose sanctions on human rights abusers
EU to prepare Magnitsky-style human rights sanctions regime
EU ministers break ground on European ‘Magnitsky Act’
Magnitského zákon o mezinárodních sankcích proti zločincům. Proč ho stále nemáme?