Jak významná je dohoda Junckera s Trumpem a je reálné navrhované zrušení cel u průmyslových výrobků?
14.09.2018
Cílem jednání bylo především ze strany Evropské komise deeskalovat napětí z posledních měsíců, které americký prezident započal uvalením cla na import hliníku a oceli ve výši 25 %. Evropská unie jako odvetné opatření nato zavedla cla na typické americké výrobky jako bourbon whiskey, motorky Harley Davidson, burákové máslo či pomerančový džus. Z hlediska objemu mezinárodního obchodu mezi EU a USA byla opatření EU méně drastická, volba typických amerických produktů měla ovšem za cíl vytvořit politickou nestabilitu v rámci jednotlivých amerických států. Bourbon whiskey je například vlajkovým produktem státu Kentucky a cla uvalená na pomerančový džus zase mají zasáhnout Floridu, která je v rámci USA jeho největším producentem.
V návaznosti na odvetná opatření začal prezident Trump nahlas uvažovat o zavedení dvacetiprocentních cel na evropské automobily a v tu chvíli se již začalo schylovat k obchodní válce globálních rozměrů. Na červencovém bilaterálním jednání Junckera s Trumpem se podle zpráv z médií ovšem podařilo mnoho věcí vyjasnit a napětí výrazně zmírnit. Komisařka Mälmstrom jako jedna z účastníků jednání seznámila členy výboru s výsledky jednání a rovněž byla připravena odpovídat na jejich otázky.
Obě strany se dohodly, že vytvoří “exekutivní pracovní skupinu” vedené paní komisařkou, jejíž hlavním cílem je vyjednat obchodní dohodu v oblasti snížení celní zátěže u průmyslového zboží s výjimkou automobilů. Obě strany rovněž vyjádřily vůli zrušit všechna cla v této oblasti. Komisařka ovšem jedním dechem dodala, že předmětem vyjednávání nebude v žádném případě snížení standardů ochrany či bezpečnosti výrobků v jakémkoliv odvětví.
Proč je zrušení cel mezi USA a EU těžko proveditelné
Zrušení cel u průmyslového zboží a uvolnění obchodu v této oblasti může znít na obou stranách lákavě, v současných podmínkách ovšem není velmi reálné. Úplné zrušení cel totiž neznamená úplné uvolnění importu a exportu, jelikož mezi státy rovněž často platí řada netarifních překážek jako například dodržení různých bezpečnostních standardů výrobků, jejich předepsaného složení či povinnost získání dovozní licence, která může být podmíněna velkými administrativními překážkami. Při kvantifikování nákladů na vyhovění těmto pravidlům mohou náklady dosahovat vyšších částek než výše samotných cel, či mohou zcela zabránit importu zboží.
Právě netarifní překážky jsou v mnoha odvětvích v Evropské unii přísnější než v případě USA. Pokud tedy prezident Trump mluví o zrušení cel, má jistě implicitně na mysli i sjednocení netarifních pravidel, které by ovšem ve většině případů muselo znamenat na straně EU snížení standardů ochrany, o kterých ale EU není ochotna vyjednávat. Zrušení cel bez sjednocení standardů ochrany by ale z pohledu USA představovalo ekonomickou sebevraždu, neboť by řádově větší množství amerických vývozců nebylo schopno vyhovět netarifním pravidlům než na straně druhé. To by mělo za následek ještě větší prohloubení obchodního deficitu USA vůči Evropské unii, který Trump tak často kritizuje.
Komisařka Mälmstrom se v diskuzi ohledně této otázky vyjádřila v tom smyslu, že snahy budou spočívat ve sjednocení předpisů tam, kde má Evropa s Amerikou stejnou úroveň standardů, liší se ovšem v rozdílné podobě předpisů. V takových případech se možnosti zrušení cel jeví jako teoreticky reálné, je ovšem otázkou, o jak velký objem zboží se může jednat.
Auta jsou prozatím ušetřena
Hlavním úspěchem byl dle Malmström slib, že již nebudou uvalována ani na jedné straně žádná další cla, včetně hojně diskutovaného automobilového průmyslu. Evropská unie má ovšem stále připraven seznam zboží pro případ, že by se pozice USA ohledně uvalení cel na automobily změnila. Toto prohlášení značí, že si je komisařka vědomá, o jak křehkou dohodu se jedná. Jakákoliv dohoda bez vynucovacích mechanismů je platná pouze do té míry, jakou váhu má slovo každé strany a frekvence, s jakou prezident Trump mění názory, jí velkou věrohodnost nedodává.
Dlouhodobým cílem EU je dle komisařky reformovat a lépe vynucovat pravidla Mezinárodní obchodní organizace WTO. Ohledně pravidel WTO se bude konat trilaterální schůzka mezi EU, USA a Japonskem. V jednání je rovněž založení pracovní skupiny s Čínou, jejíž slovo jako jednoho z největších hráčů na poli mezinárodního obchodu bude při případné reformě pravidel WTO důležité i s ohledem na to, že je nejčastěji žalovaným státem na panelu WTO.
Vzhledem k Trumpovu nedávnému prohlášení, že USA je připravena opustit WTO, pokud se nezačne chovat k Americe lépe, nebudou jednání o nové podobě globálních pravidel pro mezinárodní obchod rozhodně jednoduchá.