Single-use plastics
01.11.2018
Významnou položku těchto odpadů tvoří také odhozené či jinak opuštěné rybářské náčiní. Single-use plasty jsou specifické tím, že jejich výroba trvá poměrně krátkou dobu, jejich spotřeba je okamžitá a jednorázová, jejich dopad na životní prostředí je však devastující (doba rozložení je extrémně dlouhá a recyklace minimální). Komise proto předložila návrh směrnice, která by tyto „neefektivní“ plasty omezila a část z nich přímo zakázala. Tato legislativa je zároveň součástí širšího balíčku opatření nazvaných „Plastic Strategy“, která zajišťují postupný přechod Evropské unie k cirkulární ekonomice. A i když plastový odpad vyprodukovaný v Evropské unii tvoří pouze část z toho celosvětového, je to příležitost pro Evropu být silným lídrem v postupně měnícím se globálním pohledu na udržitelný rozvoj.
Chystaná legislativa cílí na snížení odpadu z těchto druhů plastů až na polovinu. Spolu se snížením výroby a odpadu by vedlejším efektem bylo i snížení emisí CO2, a to až o několik milionů tun. Produkty, kterých by se tato legislativa měla dotknout, jsou hlavně kelímky na nápoje, brčka, plastové příbory, nafukovací balonky či cigaretové filtry a další. Nyní tento návrh prošel teprve prvním čtením v Parlamentu, je tedy možné, že přesná forma výsledných opatření se ještě bude měnit. Návrh prošel, i přestože se v Parlamentu objevovaly názory jak na tvrdší regulaci, tak naopak na co možná nejšetrnější. Z toho vyplývá, že problematika znečištění životního prostředí plasty je nejen citlivá, ale i důležitá, a poslanci jsou schopni dohodnout se na kompromisu.
Původní návrh Komise rozděluje single-use plasty do několika skupin podle toho, jak by měly být regulovány (či neregulovány). První skupinu tvoří plasty, které by měly být zakázány úplně. Jde o skupinu plastů, které již mají dostupnou alternativu (tedy „available and affordable“), jejich zákaz by neměl být nijak extrémně omezující. Jedná se o tyčinky na čištění uší, plastové příbory, talířky, brčka, nápojové míchátka a tyčky na nafukovací balonky. Jedná se také o nápojové kelímky na jedno použití, kromě těch, které mají víčka napevno předělaná (tedy „remain attached“). Všechny tyto produkty by se měly v budoucnu vyrábět z udržitelnějších materiálů.
Další formou omezení jsou tzv. cíle snížení spotřeby, které se budou týkat plastových boxů na jídlo a kelímků na pití. Zde budou mít státy volnou ruku v tom, jak těchto cílů dosáhnout, například formou stanovení národních cílů, použitím alternativních produktů či například tím, že single-use plastové produkty nebudou moci být nabízeny zdarma. Obdobnou situací je sběr plastových lahví, který by měl dle návrhu dosahovat v roce 2025 alespoň 90 %. Zde se nabízí typicky zavedení mechanismu záloh (jako je tomu třeba u skleněných lahví na pivo).
Jednou z kontroverznějších částí návrhu jsou opatření cílící na výrobce. Podle Komise by se měli výrobci podílet na nákladech na odklizení a „waste management“. To však nesdílí všichni poslanci. Část z nich argumentuje tím, že firmy by neměly platit za to, že někteří spotřebitelé místo recyklace jejich výrobky volně odhodí. Toto opatření by se týkalo například tabákových výrobků s plastovými filtry, mokrých ubrousků, nafukovacích balonků, plastových sáčků a dalších obalů. Tato část návrhu by však obsahovala i motivační část pro výrobce, a tou by byly pobídky na vývoj méně znečišťujících alternativ těchto produktů.
Dalšími nástroji jsou potom varování označené na určitých výrobcích, obsahující informace, že daný výrobek obsahuje plasty, jaký má vliv na životní prostředí a jak by s ním mělo být zacházeno, či nástroje ke zvýšení povědomí o negativních dopadech znečištění single-use plasty a možnostech jejich recyklace.
Komise také vyjádřila apel, aby se tato legislativa projednávala s vysokou prioritou a stihla se přijmout ještě před jarními volbami do Evropského parlamentu. Některé části budou možná ještě předmětem změn (například restrikce nafukovacích balonků je pro mnoho politiků citlivým tématem), v obecné rovině však panuje mezi politiky a jednotlivými státy spíše konsenzus nad potřebou změny přístupu k nakládání s plasty a plastovým odpadem, a to je určitě pozitivní zpráva.