Evropský parlament jasně odsoudil protiprávní jednání Turecka ve východním Středomoří
17.09.2020
Evropský parlament dnes valnou většinou přijal rezoluci (výsledek hlasování: pro 601, proti 57, zdrželi se 36) ohledně role Turecka v momentální politicky vypjaté situaci ve východním Středomoří. Rezoluce formuluje pozici Parlamentu před zahájením nadcházejícího mimořádného Evropského summitu, který se bude konat od 24. do 25. září. Právě na tomto summitu by měli lídři členských zemí EU přijmout předmětné rozhodnutí ve věci nelegálního vpádu tureckých průzkumných plavidel do výsostných vod Řecka a Kypru za účelem nalezení zdrojů zemního plynu a jednat o podobě budoucích evropsko-tureckých vztahů.
Evropský parlament konstatuje, že přestože Turecko nadále zůstává strategickým obchodním partnerem Unie a významným spojencem při poskytování pomoci syrským uprchlíkům, jeho aktivity ve východním Středomoří jsou v rozporu s fundamentálními unijními principy právního státu a teritoriální integrity členských států. Jedná se například o porušování mezinárodního práva, práva námořního (zejm. Úmluva OSN ‘Montego Bay’ o námořním právu) a dále podmínky tureckého členství v NATO.
Podle europoslanců vláda Turecka v čele s prezidentem Erdoganem neohrožuje pouze legitimní zájmy Řecka a Kypru jako jednotlivých členských států, ale svou provokací Turecko také dál podrývá jednotu a bezpečí Evropské unie jako celku. V tomto směru usnesení Parlamentu připomíná, že v momentálním stavu nemůže Turecko uvažovat o vstupu do EU. Evropský parlament dále Turecko varuje, že pokračování ve vyjednávání o budoucím obchodním a sektorovém partnerství bude obnoveno až po řádné deeskalaci napětí ve východním Středomoří.
Usnesení Parlamentu ve svém přístupu k řešení dnešní vypjaté situace zároveň volí konstruktivní dialog a klade dikci na potřebu dále usilovat o udržování dobrých vztahů s Tureckem jakožto s naším blízkým sousedem.
V průběhu plenárního zasedání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém středečním projevu o stavu unie zdůraznila, že i přesto, že Turecko ke dni 12. září odstranilo své průzkumné plavidlo Oruc Reis z výsostných vod Řecka, nadále přetrvává potřeba najít řešení, které by zabránilo dalšímu potenciálnímu porušování bilaterálních dohod v budoucnu.
Parlament v usnesení dále apeluje na Radu, aby u příležitosti mimořádného summitu EU, využila všech disponibilních kárných opatření včetně sankcí, embarga na vývoz zbraní do Turecka a zpřísnění podmínek celní unie. Tato opatření by měla vejít v platnost v případě, že Turecko nepřikročí k okamžitému ukončení zastrašování a nezahájí společný dialog s EU.
Při hledání společné a důrazné odezvy je třeba postupovat uvážlivě a demystifikovat kritiku posílání evropských peněz do Turecka, která zaznívá z řad některých ultrapravicových politiků. Zde totiž musíme rozlišit mezi penězi poskytnutými v rámci přístupových jednání s Tureckem, jejichž tok byl Unií zastaven a prostředky z programového období 2014-2020 ve výši 3,533 milion eur přesměrovány na podporu občanské společnosti a nezávislé žurnalistiky v Turecku, a nezbytnými finančními prostředky uvolněnými na pomoc milionů uprchlíků přijatých Tureckem, které všeho všudy dosáhly šesti miliard euro.
Jak upozornil europoslance Josep Borell, Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tyto peníze jsou primárně placeny přímo neziskovým organizacím, které se o uprchlíky starají, nebo do programů, které zajišťují zdravotní péči, vzdělání pro děti a další nezbytné služby, jen malá část jde přímo turecké vládě. EU tím dostává své povinnosti poskytnout humanitární pomoc tam, kde je to nejvíce potřeba a nerovná se to dotování režimu prezidenta Erdogana. Dle dohody s EU, také Turecko slíbilo poskytnutí dočasného domova uprchlíkům na tureckém území. Dohodu, kterou až do jara tohoto roku, s menšími výjimkami dodržovalo.