Kolik by stálo potencionální přistoupení České republiky do eurozóny?
01.12.2017
Úvod analýzy aplikuje Maastrichtská kritéria na prostředí České republiky a dále zdůrazňuje, že samotné naplňování kritérií není dostatečným argumentem pro ekonomické osvědčení přijetí eura, a proto ČNB vyčísluje přímé platby (Direct Costs) za participaci v řadě mechanismů, kterých členem by se Česká republika musela po přijetí eura bezdpomínečně stát.
Kalkulace vychází z výpočtů Ministerstva financí, avšak zveřejnění surových částek bez dodatečného vysvětlení, co nám tyto sumy přinesou, působí jaksi drsně. Jedná se o částky v řádech miliard, pro běžného Čecha sumy enormní, jen těžko převeditelné do každodenního života. Pro posouzení přiměřenosti částek je nutno detailněji popsat příjmovou stránku, přiblížit výpočty a také uvést, které subjekty by byly platbami zatíženy. Zároveň je nutno připomenout dvě důležité slova „až do“, naznačující neohraničenost intervalu a fakt, že byly vyčíslené jen nejobjemnější varianty, jak přímé platby mohou dopadnout.
Podíl na základním kapitálu ECB – až do 4,4 miliardy CZK
Již v současnosti se ČNB jako člen Evropské unie podílí na základním kapitálu ECB, nicméně v menším měřítku (3,75 % jejího podílu na upsaném základním jmění ECB) a nemá právo podílet se na zisku/ úhradě ztráty ECB. Ministerstvo financí postupovalo při výpočtu horní hranice přímé platby podle následujícího vzorce: celkový podíl na základním kapitálu ECB – doposud zaplacených 3,75 % = (174 011 988,64 eur - 6 525 449,57 eur) x kurz ČK/EUR = 4,4 miliard CZK. Avšak vzorec pro výpočet podílu na základním kapitálu se přehodnocuje každých 5 let (nejblíž v roce 2018) a pokud by se Česká republika rozhodla přistoupit do eurozóny, byl by vzorec pozměněn tak, aby reflektoval rozšíření měnové unie. Proto není v tuto chvíli možné přesně vyčíslit konečnou sumu. Rozdíl by ale pravděpodobně nebyl zásadní. Kromě navýšení základního kapitálu by ČNB předala do rukou ECB řadu kompetencí, a jak i název naznačuje, suma položky: Ostatní položky aktiv bilance ČNB by narostla. Jedná se o aktivní stranu bilance, a tedy o investici s návratností, ne výdej. Zároveň by se ČNB začala podílet na rozdělování měnových příjmů ECB a na dělení čistého zisku a ztrát (doposud byla ECB vždy v plusu). Pokud by ECB ke konci roku vykazovala čistý zisk, byla by částka určena Radou (maximálně však 20 %) převedena do všeobecného rezervního fondu a zbytek rozdělen mezi národní centrální banky podílející se na základním kapitálu ECB, a to v poměru k jejich splaceným podílům. V roce 2016 činil čistý zisk ECB 1,19 miliardy eur, jedná se o 11 % jejího základního kapitálu, v roce 2015 se jednalo o 9,8 % základního kapitálu ECB. Pokud by tento trend pokračoval, byla by ČNB navrácena vstupní investice v průběhu přibližně 12 let. V případě ztráty by byl schodek vyrovnán z Rezervního fondu a - bude-li to nezbytné na základě rozhodnutí Rady guvernérů - ECB by mohla požádat národní centrální banky o uhrazení části ztrát příjmy z operací měnové politiky.
Jednotný mechanismus dohledu (SSM) – roční poplatky českých komerčních bank ECB za provádění dohledu – až do 57,4 milionu Kč
SSM je systém bankovního dohledu rozdělující banky do dvou kategorií. Nad první skupinou tzv. významných bank je dohled prováděn ECB ve spolupráci s národními orgány, méně významné banky zůstávají v kompetenci národních dohledových orgánů. Doposud se komerční banky působící v České republice nepodílely na financování dohledu, a proto ČNB plně nesla nákladovou stránku dohledu (náklady ČNB spojené s dohledem je možno odhadnout až na 1 miliardu Kč). Podle nových pravidel by banky musely každý rok společně poskládat sumu 57,4 milionu korun, kterou by byl vykonávaný dohled hrazen.
Jednotný́ mechanismus pro řešení krizí (SRM) – ČR se musí připojit do bankové unie nejpozději do přijetí eura = až do 25,6 miliard Kč
V současném globalizovaném světě není výhodné ignorovat problémy bankovního sektoru v některé ze zemí Evropské unie, protože - jak i finanční krize ukázala - trhy jsou velice úzce propojeny a dochází k vzájemnému přelívání problémů. Hlavním přínosem nového rámce řešení krizí je zlepšení jejich spravování, a tedy menší hrozba pro ekonomiku, jednotlivce a snížení pravděpodobnosti splácání krachů bank z kapes daňových poplatníků. SRM je financovaný prostřednictvím jednotného rezolučního fondu (Singel Resolution Fund SRF), který je tvořen příspěvky úvěrových institucí a některých investičních společností působících v zemích zapojených do bankovní unie. Samotný mechanismus financování je následovný. Na úrovni členských zemí byly vytvořené tzv. národní krizové fondy, které jsou postupně naplňovány z odvodů úvěrových a investičních institucí. Individuální příspěvky bank do národních krizových fondů jsou vypočítány na základě závazku konkrétní instituce (kromě krytých a vlastních vkladů) s ohledem na agregované závazky všech úvěrových institucí registrovaných v členských státech. Příspěvky jsou rozděleny poměrně a akcentují riziko podstoupené jednotlivými institucemi. Národní krizové fondy jsou v průběhu osmi let postupně slučovány do jednotného krizového fondu (SFR) až do úplného zániku národních fondů. Každým rokem je procento provázání větší. Prostředky SRF jsou investovány podle schválené investiční strategie tak, aby byly uspokojeny požadavky na likviditu a ochráněna hodnota vkladů držených v SRF. Obdoba národního krizového fondu byla zřízena i v České republice v roce 2015, jmenuje se Fond pro řešení krize (FŘK), je spravován Garančním systémem finančního trhu a doposud do něj bylo českým bankovním sektorem odvedeno přibližně 6 miliard Kč s cílem pokryt do roku 2024 alespoň 1 % krytých vkladů (27 miliard Kč). Podle nejnovějších propočtů MF ČR s přihlédnutím k nízké rizikovosti českého bankovního sektoru by se částka odvodů do SRF (v případě zapojení ČR do bankovní unie) měla pohybovat v intervalu 8,13 – 19,56 miliard Kč. Celková velikost příspěvku bank v rámci bankovní unie bude záviset na jejich rizikovém profilu a na konkrétním počtu členských států, které se k bankovní unii připojí. Je tedy nutné zmínit, že český bankovní sektor je tak či tak nucen přispívat do FŘK a v případě vstupu České republiky do eurozóny by byly příspěvky přesunuty do jednotného mechanizmu pro řešení krizí. V zásadě by pro Českou republiku po zániku Fondu pro řešení krizí klesly náklady spojené s provozem a správou tohoto fondu.
Evropský stabilizační mechanizmus – splátky kapitálu do 4 let až do 49,6 miliard Kč
Cílem Evropského stabilizačního mechanismu (Euroval II. či Evropský mechanizmus pro stabilitu, jak je někdy nazýván,) je poskytovat finanční asistenci zemím eurozóny, které zažívají nebo jsou ohroženy vážnými finančními problémy, přičemž ústřední podmínkou poskytování pomoci je ohrožení finanční stability celé eurozóny a členských zemí ESM. Ve výsledku je tedy finanční pomoc poskytnuta jen těm zemím, jejichž finanční problémy mohou ohrozit stabilitu celé eurozóny. K zajištění eurozóny proti nežádoucím výkyvům byl vytvořen tzv. Evropský stabilizační mechanizmus. Jedná se o obdobu fondu tvořeného finančními prostředky vlád jednotlivých zemí, které jsou následně investovány na kapitálových trzích do vysoce kvalitních finančních instrumentů. Vlády se zavázaly k celkové částce 700 miliard eur, která tvoří základní jmění ESM, nicméně jenom 80 miliard eur ve formě splaceného kapitálu (zbytek je tvořen splaceným kapitálem s výpovědní lhůtou). Přistoupení nového člena by bylo reflektováno ve výpočtu základního klíče, a jelikož výše upsaného základního jmění splaceného kapitálu zůstává neměnná, mělo by to za následek mírné snížení příspěvku zakládajících zemí. Podle podílu konkrétní země na základním kapitále ECB (odráží podíl počtu obyvatel a HDP na celkových hodnotách eurozóny) jsou vypočteny jednotlivé příspěvky vlád. V případě ČR by se jednalo o přibližně 46 miliard Kč a suma by byla vypočtena následovně: momentální suma základního kapitálu ECB tvořená přímými platbami centrálních bank členským zemí eurozóny (7 793 896 840,04 €) + upsaný kapitál, který by byla ČNB nucena doplatit v případě přistoupení do eurozóny (174 011 988,64 €) = 7 793 896 840,04 €. Česká národní banka by se tedy podílela na základním kapitálu ECB 2,23 procenty a stejným podílem by se i Česká republika podílela na příspěvcích do ESM. Jelikož suma splaceného kapitálu se nemá při rozšiřování dále měnit, jednalo by se o 2,23 % z 80 miliard eur, což činí 174 011 988,64 eur, přibližně 48,6 miliard Kč. Zároveň je nutno zmínit, že příspěvky vlád (prostředky daňových poplatníků) nemohou být žádnou formou využívány na záchranu a slouží jako garance, umožňující ESM půjčovat si na trhu prostředky s velmi výhodnou úrokovou sazbou. Jako finanční pomoc mohou být následně využity výnosy z investičních obchodů a půjčené finance. Prostředky daňových poplatníku jsou teda v bezpečí uloženy ve finančních instrumentech nakoupených ESM. Mechanizmus schválení finanční pomoci je taky poměrně náročný proces, zkonstruován tak, aby byla pomoc odsouhlasená jen tam, kde to splňuje všechny podmínky stanovené ESM. Pro aktivování finanční pomoci je nutná žádost členského státu adresovaná státům eurozóny. Následně Rada Guvernérů (tvořená ministry financí zemí eurozóny s hlasovacím právem, guvernérem ECB a komisařem pro hospodářské a měnové otázky) požádá Komisi spolupracující s ECB a MMF o poskytnutí stanoviska ve věci ohrožení finanční stability a o vypracování analýzy udržitelnosti veřejného dluhu dané země. Konečné rozhodnutí o poskytnutí a podmínkách finanční pomoci (úvěrové kapacitě a změnách nabízených nástrojů financování) je podmíněno jednohlasným souhlasem Rady guvernérů, přičemž zdržení se je akceptovatelné. Na všechny ostatní rozhodnutí je potřebná kvalifikovaná většina. Po odsouhlasení je zemi poskytnuta pomoc ve formě úvěrové linky.
ZDROJE:
THE EUROPEAN STABILITY MECHANISM. ECB Monthly Bulletin [online]. 201n. l., , 71-84-84 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/art2_mb201107en_pp71-84en.pdf
Banking supervision. European Central Bank [online]. Germany: European Central Bank, 2017 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://www.bankingsupervision.europa.eu/about/thessm/html/index.en.html
Review of the ECB Regulation on supervisory fees. European Central Bank: Banking Supervision [online]. Germany: European Central Bank, 2017 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://www.bankingsupervision.europa.eu/legalframework/publiccons/pdf/fees_201706/ssm.regulationonsupervisoryfees_draft.en.pdf
Devizové rezervy: časová řada. Česká národní banka: Statistika [online]. Praha: Česká národní banka, 2017 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z:https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/devizove_rezervy/drs_rada.htm
Dekádní bilance ČNB: archiv. Česká národní banka: O ČNB [online]. Praha: Česká národní banka, 2017 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/dekadni_bilance/dekadni_bilance_archiv/
Roční účetní závěrka: 2015. European Central Bank: Eurosystéme [online]. Germany: European Central Bank, 2015 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z:https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/annrep/ar2015annualaccounts_cs.pdf?dc2af6b94da26340aa47fbf6c80fffbd
ESM: European Stability Mechanism [online]. Luxembourg: European Stability Mechanism, 2017 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://www.esm.europa.eu
Stanovení příspěvku do mechanismu pro financování řešení krize. Česká národní banka: Řešení krize na FT [online]. Praha: Česká národní banka, 2017 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/reseni_krize_FT/reseni_krize_FT_stanoveni_prispevku/
Eurozóna buduje jednotný krizový mechanismus. Zavedení eura v České republice [online]. Praha: Ministerstvo Financí, 2013 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cs/narodni-koordinacni-skupina/tiskove-centrum/aktuality/2015/eurozona-buduje-jednotny-krizovy-mechani-2669
Maastrichtská kritéria a ekonomická sladěnost ČR s eurozónou. Ministerstvo Financí Česlé republiky [online]. Praha: Ministerstvo Financí České republiky, 2013 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/pristoupeni-cr-k-eurozone/maastrichtska-kriteria-a-sladenost-cr
Economic Alignment and Euro Adoption in the Czech Republic: What Is New? Česká národní banka [online]. Praha: Česká národní banka, 2017 [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/en/public/media_service/conferences/speeches/download/tomsik_20171103_ebf.pdf