Reforma podoby rozpočtu EU
17.10.2018
Pro reformu rozpočtu Evropské unie hovoří minimálně fakt že, finanční systém Evropské unie nebyl reformován od roku 1988 (poslední změnou byly Delorsovy balíčky). Svůj díl na tom má i potřeba jednomyslnosti či ratifikace národními parlamenty, která je významnou procesní překážkou. Příležitostí pro modernizaci finančního rámce Evropské unie je příští perioda Multianual Financial Framework (2021-2027). Návrh Evropské komise týkající se změny podoby rozpočtu upravuje a reformuje příjmovou stránku rozpočtu Evropské unie. Důvodem pro takovou reformu je především zvýšení transparentnosti, férovosti a potřeba důslednějšího navázání financí na cíle Evropské unie.
Příjmy rozpočtu Evropské unie se v současné podobě skládají z tradičních vlastních zdrojů, podílu na dani z přidané hodnoty (DPH), podílu z hrubého národního důchodu (HND) členských států a kategorie ostatní. Komise navrhuje modernizaci existujících zdrojů a doplnění o nové zdroje, které by měly snížit podíl příspěvků z HND členských států na rozpočtu. Zároveň by tyto nové zdroje měly být navázány na klíčové politiky Evropské unie, jako je například změna klimatu, environmetální politika, strategie pro plasty, cirkulární ekonomika a Jednotný vnitřní trh.
Komise navrhuje zavést tři kategorie nových zdrojů rozpočtu Unie. Tyto zdroje by v příštím finančním období měly tvořit zhruba 12 % příjmů rozpočtu. Prvním z nových zdrojů je podíl na společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob („Common Consolidated Corporate Tax Base“). Pomocí tohoto zdroje by byl rozpočet propojen s výhodami, ze kterých firmy profitují díky jednotnému vnitřnímu trhu. Implementace bude ovšem možná až po přijetí návrhu na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob. Ten je v současné době v rukou Rady.
Druhým novým zdrojem rozpočtu Unie je podíl na výnosech z dražeb emisních povolenek v rámci evropského systému obchodování s emisemi. Do rozpočtu by mělo být alokováno 20 % z výnosů z celkového množství emisních povolenek, které jsou k dispozici pro dražbu.
Dále Komise navrhuje zavést národní příspěvek do unijního rozpočtu, který bude vypočítán na základě množství nezrecyklovaného odpadu z plastových obalů. Tento zdroj by měl motivovat státy, aby snížily množství jimi vyprodukovaného odpadu, zároveň by měl podpořit přechod Evropské unie k cirkulární ekonomice. Evropská strategie pro plasty byla Komisí přijata v lednu 2018.
Mimo zavedení nových zdrojů rozpočtu Komise požaduje například odstranění systému korekcí, kterého využívají některé členské státy jako například Německo, Rakousko, Spojené království a další. Systém by měl být odstraněn postupně do roku 2025.
Zdroj: