Do Bruselu jsem vyrážel víceméně politikou nepolíben. Jasně, hodně jsem ji sledoval v médiích, na pár letních školách a konferencích jsem měl šanci se potkat s nějakými politiky, ale takhle z první ruky jsem nikdy tu šanci neměl. Proto jsem byl sám zvědavý, jaké to v srdci evropské politiky bude. Jestli je to podobně jako ten náš rybníček vesměs nevlídné prostředí, skandál sem, skandál tam a … no radši nic… a jestli ti evropští lobbisté taky jezdí v černých mercedesech a mají byty v těch nejlukrativnějších lokalitách (to jsem tušil, že asi fakt ne).
Hned na začátku jsme si vyjasnili, jaká jsou očekávání na obou stranách, a šlo se na věc. Myslím, že klíčové je, že nikdo nikoho do ničeho nenutí. Baví tě tohle? Chceš se na to zaměřit? Jasně, proč ne. Čeho si na panu poslanci Niedermayerovi opravdu cením je fakt, že je neuvěřitelně lidský, na nikoho se nepovyšuje a rád si poslechne každý názor, takže se brzy cítíte jako plnohodnotná součást týmu. Není to žádná Klausovská one man show, tady prostě všichni táhneme za jeden provaz pro dobro věci.
Moje agenda tak nějak přirozeně padla na balík evropské daňové legislativy nově vznikající ve zvláštním výboru TAX3 s nepříliš přívětivým názvem Výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky. Jako stážista jsem chodil na zasedání výboru a veřejná slyšení v rámci výboru a valná většina z nich byla neuvěřitelně zajímavá. K mému překvapení to nebylo jen plané tlachání a probírání detailů a technikálií, kterým bych asi pramálo rozuměl (to se samozřejmě mimo záznam dělo taky). Dost často se na slyšení výboru dostali whistlebloweři, akademici, kolegové z národních parlamentů i daňoví experti, což byly vždy neuvěřitelně zajímavé debaty.
Intermezzo: Zákony si politici necucají z prstu.
Vždycky jde o legislativu, která na něco buď reaguje, nebo v tom lepším případě něco předjímá. V našem případě šlo o reakci na obrovské daňové podvody a praní špinavých peněz v několika členských státech. Tady bych vypíchnul hlavně to, že poslanci naslouchají relevantním hlasům a snaží se legislativu stavět objektivně právě na nich.
Mimochodem daňová legislativa byla Evropským parlamentem s velkým přehledem přijata.
Když už je řeč o naslouchání, krom odborníků na konkrétní problematiku přijíždí na plenární zasedaní pravidelně lídři jednotlivých členských zemí, aby sdíleli svoji vizi budoucnosti Evropy. To je myslím zcela zásadní pro rozvoj EU a jsem moc rád, že Evropský parlament je v tomto smyslu velmi otevřený. Jen škoda český premiér svoji účast na poslední chvíli zrušil, což tak nějak implikuje, že žádnou vizi nemáme a Evropa nás vlastně ani moc nezajímá, pokud teda zrovna neposílá holdingu peníze. To je podle mě velká škoda. Je to jako kdybych šel hrát fotbal za Real Madrid, na hřiště se mi moc nechtělo, furt bych jen remcal co je v týmu špatně, nakonec se ale doma kasal, kde jsem co vyhrál a že je to vlastně všechno moje zásluha.
Evropský parlament funguje v podstatě v měsíčních cyklech, jejichž vrcholem je plenární zasedání ve Štrasburku. Největším přínosem celé stáže je podle mě to, že má člověk šanci zažít si celý takový měsíční cyklus a vidět všechny formáty jednání a zasedání v Evropském parlamentu a že jich je. Od jednání výborů, přes jednání politických skupin a národních delegací až právě po plenárko, kde se vše odhlasuje.
Není zvykem, že by se stážisté z jiných kanceláří měli šanci podívat do Štrasburku, a myslím, že to je dost možná ta nejdůležitější část, proto jsem moc rád, že u pana poslance se stážistům tahle šance naskýtá. V Bruselu se všechno dlouhé týdny a měsíce připravuje, pracuje se na administrativě, ale největší penzum práce se nakonec přesune právě do Štrasburku, kde je to opravdu intenzivní. Bez Štrasburku by celková zkušenost z Evropského parlamentu byla poloviční.
Pan poslanec má obdivuhodný záběr, a ač původním povoláním ekonom-matematik, před každým hlasováním se pečlivě zajímá o všechna témata, ať už jde o environmentální problematiku, energetiku, nebo třeba Brexit.Pan poslanec má obdivuhodný záběr, a ač původním povoláním ekonom-matematik, před každým hlasováním se pečlivě zajímá o všechna témata, ať už jde o environmentální problematiku, energetiku, nebo třeba Brexit.
Intermezzo: Poslanci ví, o čem hlasují.
Není tak úplně pravda, že poslanci hlasují o tématech, o kterých nemají páru, jak se nám snaží namluvit někteří populisté. Asi je jasné, že poslanci se do detailu nevyznají ve všem, to není v lidských silách. Agenda je rozdělena dle toho, čemu daní poslanci rozumějí nejvíc a kde je jejich zájem. Zároveň však mají podporu politických skupin, které veškerou legislativu pečlivě monitorují a jejichž doporučeními se mohou, ale také nemusí řídit. Poslanci pak bývají tvorové zvídaví a chtějí vědět o problematice více, tam jim pak pomáhají rešerše asistentů, stážistů a přehledné brífinky zpracované tzv. Výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) – mimochodem ty můžu jen doporučit i laikům – většinou jde o 2-4 stránkové dokumenty, které přehledně graficky vysvětlují dané téma a jsou velmi čtivé.
Suma sumárum Evropský parlament (a celý evropský projekt) má pro náš kontinent a mír na něm z mého pohledu obrovskou hodnotu, kterou bychom ocenili, až bychom o něj (nedej bože) přišli. Musím říct, že jsem byl překvapen, jak v mnoha ohledech dokáže být flexibilní a reagovat na aktuální dění. Asi by se našlo i pár věcí, které se dají kritizovat. Podle mě však nemá smysl do těch pár nedokonalostí házet naše pověstné české vidle a zazdívat tak celou myšlenku, díky které si v Evropě užíváme jedno z nejdelších období klidu zbraní. A Ať dopadnou příští volby jakkoli, doufám, že se do Evropského parlamentu dostane co nejvíc lidí s tak silnými hodnotami a takovým kreditem, jako má právě Luděk Niedermayer.
Publikované články
Lars Løkke Rasmussen - Premiér Dánska o budoucnosti Evropy
Moscovici: Musíme přemýšlet více v rámci sdílené evropské suverenity
Niedermayer představil návrh závěrečné zprávy zvláštního výboru TAX3