Big_loader_ajax

Tereza Dejmková

Očekávání od Stáže
Přínos Stáže
Stáž mi také ukázala, že Evropa, respektive Evropská unie, je skutečně pro mladé. Snaží se jim jít vstříc, naslouchat jim a být otevřená jejich potřebám. To je v kontrastu s tím, co občas slyšíme v Česku, že politika není pro mladé. Za to patří velký dík celému týmu Luďka Niedermayera, včetně pana europoslance samotného. Velmi si vážím jejich přístupu, každé rady, diskuse i chvíle, kdy se nám věnovali.
Dsc03575-enhanced-nr
Studentka Strategické komunikace na FSV UK

Zájmy společnosti a jednotlivců nejsou bohužel vždy stejné. Evropská unie by proto měla klást zejména důraz na vysvětlování, že zájmy společnosti by měly být zároveň i zájmy jednotlivců. Právě ony totiž do značné míry formují a ovlivňují svět, ve kterém všichni žijeme.

To však není snadný úkol, obzvlášť ve společenství, kde každý občan pochází z jiného z 27 členských států, žije v odlišném socio-ekonomickém prostředí, má jiné vzdělání a v důsledku toho i různé životní priority. Pro některé je klíčovým tématem ochrana klimatu, jiní se více zajímají o ochranu vnějších hranic EU, a někoho může trápit změna názvu jeho oblíbeného produktu. Přes tyto rozdíly se Evropská unie snaží naplňovat očekávání každého občana a zároveň systematicky směřovat k cílům, které posouvají nejen toto společenství, ale i celou planetu vpřed – například snahou o minimalizaci dopadů globálního oteplování.

Každý člověk má jiné potřeby a očekává jiný přístup. Proto se komunikace na lokální úrovni liší od té celoevropské, která často zahrnuje abstraktnější a hůře uchopitelná témata. Jak například jednoduše vysvětlit někomu se základním vzděláním a minimálním příjmem, že elektromobilita je budoucnost, kterou bychom neměli přehlížet? A jak současně zdůraznit, že to je v zájmu nás všech, protože bez takových změn se nám bude na této planetě žít stále hůř? To je opravdová komunikační výzva.

Během stáže v Evropském parlamentu u pana europoslance Luďka Niedermayera jsem měla možnost sledovat procesy, myšlení i atmosféru, které ovlivňují rozhodování v EU, přímo z první řady. Získala jsem odpovědi na mnoho otázek, které mě zajímaly, ale zároveň jsem si začala klást ještě další – což považuji za ještě cennější. Díky tomu jsem si vytvořila seznam témat, na která se chci dále zaměřit, zejména v oblasti politické komunikace. Jak například efektivně a srozumitelně komunikovat složitá témata, místo toho abychom se jim vyhýbali? A kde je hranice mezi předáváním zásadních informací a neformálním, „osobním“ oslovováním voličů, aniž bychom sklouzli k povrchnímu populismu?