Práci pana poslance Niedermayera v Evropském parlamentu jsem sledovala už dlouho před stáží. Kromě pravidelného čtení jeho příspěvků na facebookovém a twitterovém profilu jsem se účastnila několika debat a interpelací, kde vystupoval. Měla jsem tak matnou představu o tom, čím se pan europoslanec zabývá a jak zhruba vypadá jeho práce. Netušila jsem však, jak zajímavé to může být v reálu.
Ještě před nástupem do bruselské kanceláře jsem se věnovala psaní studie o rozpočtech, zadanou panem poslancem, která se mimo strukturu evropského a českých veřejných rozpočtů zaobírala daněmi a problematikou přerozdělování. Už proto jsem počítala s tím, že se v parlamentu budu zabývat zejména daňovými tématy a prací ve výboru TAXE. To pro mě nebylo nezajímavé, ba naopak. Právě v té době totiž na evropské úrovni probíhala živá debata o daňových únicích a skandálech společností Google a Facebook, které převody zisků do daňových rájů připravovali evropský a státní rozpočty o miliony eur. Těšila jsem se, že o problematice zjistím více a byla jsem zvědavá, jak si s daňovými úniky poslanci ve výboru TAXE poradí.
Po první nelehké výzvě zorientovat se ve spletitých chodbách parlamentních budov a dorazit bez ztráty do správných dveří zasedání výboru jsem s velkým očekáváním usedla do zadní řady obloukové místnosti a nasadila sluchátka. Předsedkyně výboru TAXE zahájila setkání, představila program a začalo se. Agresivní daňové plánování, LuxLeaks, daňové ráje, odvádění zisků, daňová konkurence, Bahamy a konečně balíček komise Anti Tax Avoidance Package, který by měl tomu všemu zabránit. V době mého působení na výbory často přicházeli odborníci z Evropské komise, Rady EU nebo zástupci OECD. Zajímavý byl výstup komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscoviciho nebo státního tajemníka Ministerstva financí Nizozemska – Erica Wiebse, kterého si poslanci „předvolali,“ aby jim objasnil strategií nizozemského předsednictví v boji proti daňovým únikům a vysvětlil skandál nadnárodní společnosti Starbucks, která do Nizozemska dlouhodobě přesouvala své zisky.
Kromě sledování debat ve výborech TAXE a ECON jsem se účastnila jednání pracovních skupin Evropské lidové strany. Vysílaná jsem byla i na různé semináře týkající se témat, jimiž se pan Niedermayer dlouhodobě zabývá, jako například elektromobilita či přiznání statusu tržní ekonomiky Číně. V rámci stáže jsem se dostala i na zajímavé akce organizované Pražským domem (debata East West Divide), Stálým zastoupením České republiky při Evropské unii (setkání europoslanců s velvyslancem Povejšilem) nebo například krajem Vysočina – festival Echoes of Jihlava zahájený komisařkou Věrou Jourovou.
Velkým zážitkem a inspirací pro mě byl týden strávený na plenárním zasedání ve Štrasburku. Nabitý program pana Niedermayera začínal ranním setkáním českých europoslanců, na které byla tentokrát pozvána komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Následovala příprava pana Niedermayera na projev, který měl přednést ještě před polednem k Brexitu a k migrační krizi. V té době už jsem přihlížela plenárnímu zasedání z tribuny a naslouchala poslancům z různých politických frakcí, jak se vyjadřují k nedávnému setkání Donalda Tuska s britským premiérem. Maraton debat i hlasování pokračoval i následující dny vyrušený pouze návštěvou a proslovy estonského a nigerijského prezidenta. Završením štrasburkského týdne pro mě byla účast na mítinku delegace Evropského parlamentu pro vztahy se Spojenými státy, kde velvyslanec USA pro Evropskou unii Anthony Gardner mluvil o probíhajícím vyjednávání o TTIP, investičních projektech a o dalších tématech týkajících se migrační politiky či obchodních vztahů s Čínou.
Nejenom týden ve Štrasburku, ale celé dva měsíce stáže v Evropském parlamentu byly tématicky pestré a plné nových poznatků a zkušeností. Moc děkuji panu poslanci Niedermayerovi za jedinečnou příležitost a celému jeho týmu za ochotu a veškerý čas, který mi během stáže věnovali.