Na stáž jsem odjížděla poněkud nesvá, jelikož se mi necelé dva týdny před příjezdem podařilo zranit si koleno a přijížděla jsem do Bruselu s berlemi. Hned první den ale veškerou nervozitu vystřídalo nadšení z širokého pole možností, které stáž nabízí. Byla jsem překvapena, kolik se toho stihne v parlamentu za jeden den odehrát a přála jsem si mít obraceč času Hermiony Grangerové, abych se mi podařilo dostat na všechny zajímavé přednášky.
V rámci stáže jsem měla na starost agendu vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu a monitoring v oblasti migrace. Události okolo skandálu Dieselgate jsem sledovala již před nástupem na stáž a byla jsem ráda, že jsem mohla být u posledních schůzí vyšetřovacího výboru i u schvalování závěrečné vyšetřovací zprávy. Podařilo se mi také zúčastnit přednášky, na které zástupci z Mezinárodní rady pro čistou dopravu představili zdravotní analýzu dopadu nadměrných oxidů dusíku z dieselových automobilů v různých zemích světa. Bylo velmi zajímavé sledovat srovnání těchto dopadů v Evropě, USA a Číně. V oblasti migrace jsem se pak věnovala zprávě týkající se boje proti terorismu a zprávě týkající se posílení kontrol na vnějších hranicích na základě příslušných databází. V této souvislosti jsem zúčastnila semináře věnovanému srovnání správy vnějších hranic v USA a v EU. Dále jsem dělala rešerši k vízové vzájemnosti s USA.
Navštívila jsem i spoustu seminářů a workshopů věnujícím se jiným tématům, například možnému vývoji vztahů EU a USA. Nejvíce nadšená jsem ale byla z workshopu o využití Snapchatu v politickém marketingu. Skvělým zážitkem pro mě byla také účast na slavnostním zahájení mezinárodního filmového festivalu Echoes of Jihlava, kde jsem viděla Normální autistický film, který se mi natolik líbil, že jsem v rámci festivalu navštívila ještě jednu projekci.
A co moje berle? Větší starost než mě působily každé ráno zaměstnancům bezpečnostní kontroly. Atmosféra v kanceláři byla díky panu poslanci, jeho asistentům i ostatním stážistům opravdu skvělá, že jsem na berle vůbec nemyslela. Po dvou týdnech jsem už navíc zvládla chodit i bez nich a podařilo se mi tak užít si Brusel i se podívat na výlet do Gentu.
Jsem moc ráda, že jsem měla možnost strávit měsíc v Evropském parlamentu v kolektivu skvělých lidí, kteří jsou zapálení do evropské politiky. I díky nim jsem Brusel opouštěla s pocitem, že se evropské politice chci ve svém pracovním životě věnovat i nadále.