Boj měst proti změně klimatu
19.03.2018
Evropská unie se zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti úrovni z roku 1990, zvýšit energetickou účinnost o 27 % a zvýšit podíl využívání obnovitelných zdrojů energie tak, aby činily 27 % konečné spotřeby. Při dosahování cílů stanovených Pařížskou dohodou hrají klíčovou roli města, obzvláště v EU, kde téměř tři čtvrtiny obyvatel žijí v městských oblastech. Mnohá města nejsou ke klimatickým problémům lhostejná a zabývají se zejména 3 základními oblastmi: zdroji energie, dopravou a problematikou budov. S trochou nadsázky představují města jakési živé laboratoře pro inovace v boji proti změnám klimatu.
Města v současné době hostí více než polovinu celosvětové populace a tvoří více než 70% emisí skleníkových plynů. Současně jsou však také velmi zranitelná vůči důsledkům těchto emisí. 65% měst na celém světě se potýká s účinky změny klimatu a tisíce jich již přijaly plány na ochranu. Evropa je vysoce urbanizovaný kontinent, asi 41,6% obyvatel evropské osmadvacítky žilo v roce 2014 ve velkoměstech a dalších 31% v menších městech a na předměstích (viz graf). Koncentrace lidí a jejich aktivit způsobují vysokou úroveň místního znečištění, které má dopad na ovzduší, vodu a velkou tvorbu odpadu.
Zdroj: Urban Europe - statiscs on cities, towns and suburbs
Oxid uhličitý je nejvýznamnějším skleníkovým plynem, který způsobuje změnu klimatu. V rámci EU jsou jeho hlavními zdroji výroba energie, výrobní průmysl, budovy/domácnosti a doprava. Oxid uhličitý není sám osobě zdraví nebezpečný (snad pouze při zvýšené koncentraci a nedostatku kyslíku), dlouhodobě je však jeho produkce zcela zásadní a může mít pro naše životní prostředí nedozírné následky. S místním znečištěním ve městech však souvisí i další emise, které zdraví škodlivé jsou. Jedná se zejména o polétavý prach, oxidy dusíku a přízemní ozon, které ohrožují dýchací cesty, mohou vést ke kardiovaskulárním chorobám a prokazatelně mají vliv na délku života. Stále větší obavy vzbuzuje karcinogenní látka benzo(a)pyren, jejíž koncentrace v několika městských oblastech převyšuje hranice stanovené na ochranu lidského zdraví (například v polském Krakově). Tyto látky vznikají při spalování, tedy mimo jiné i při dopravě.
DOPRAVA
K dosažení cílů EU v oblasti klimatu je třeba podstatně snížit emise z městské dopravy. Vysoká hustota obyvatelstva a velké množství cest na krátké vzdálenosti činí města vhodnými pro přechod na nízkouhlíkovou dopravu spolu s rozvojem pěší, cyklistické a veřejné dopravy a využíváním vozidel na alternativní palivo. Některá města jsou již v tomto směru velmi aktivní, přijímají opatření na podporu vozidel s nízkými emisemi a zároveň snižují počty osobních automobilů tím, že povzbuzují přesun k jiným druhům dopravy (veřejné dopravě, jízdě na kole, chůzi) nebo k tzv. sdíleným jízdám.
V tomto směru je nejlepším příkladem dánské hlavní město Kodaň. Od roku 2005 zde byla investovaná 1 miliarda dánských korun (přibližně 3,3 miliardy českých korun) do cyklistické infrastruktury. Kola zde již převyšují počet automobilů a cyklistika je preferovaným způsobem přepravy obyvatel, protože je nejrychlejší a nejjednodušší. Cyklisté mohou projet celou Kodaň téměř bez opuštění cyklistických tras, což každoročně ušetří až 90 000 tun emisí oxidu uhličitého.
Pro snížení jedovatých látek a ochranu lidského zdraví je rovněž důležité, že rostoucí počet měst zvažuje, že již dále nebude kupovat naftové autobusy. Paříž usiluje o jejich úplné vyřazení do roku 2025 a místo toho hodlá využívat elektrické a bioplynové autobusy. Hamburg bude do roku 2020 používat pouze autobusy s nulovými emisemi. Je nutné rovněž vzpomenout únorové rozhodnutí německého spolkového správního soudu, které konstatovalo, že zákaz dieselových aut v centrech měst není v rozporu s platnými zákony. Německá města tedy mohou samostatně rozhodovat o tom, zda dieselová auta ve svých centrech povolí či ne. Tento judikát spolkového soudu jen přispívá ke snižování zájmu kupců o auta s těmito motory v západní Evropě, což se může zdát jako krok k dobrému. Experti se však bohužel shodují, že spíše povede k nárůstu exportu nových naftových aut i ojetin do zemí střední a východní Evropy, pokud i zde nezačne ochrana ovzduší znamenat více než nové auto.
ENERGETICKÉ ZÁSOBOVÁNÍ A BUDOVY
Budovy spotřebovávají až 40% konečné energie využité v EU, a to zejména pro vytápění, chlazení a teplou vodu a jsou odpovědné za 36% emisí oxidu uhličitého v EU. Zhruba 75% budov v EU je energeticky neefektivních. Zlepšení energetické účinnosti budov by mohlo snížit celkovou spotřebu energie o 5 až 6% a snížit emise o přibližně 5%. Z toho důvodu jsou důležité místní orgány, které mají různé pravomoci vzhledem k rozvoji města, výstavbě a využití pozemků.
Novým konceptem jsou tzv. inteligentní města a inteligentní urbanismus. Jsou jedním z klíčových prostředků, kterými lze skrze technické inovace řešit otázku změny klimatu. Existují různé definice inteligentních měst, v rámci EU se tím rozumí města, která zlepšují své fungování efektivnějším využitím informačních a komunikačních technologií (ICT). To má za následek lepší veřejné služby pro občany, lepší využití zdrojů a menší vliv na životní prostředí. Iniciativa inteligentních měst řeší problémy společného zájmu pomocí digitálních technologií.
PODPORA MĚST EVROPSKOU UNIÍ
Mezi hlavní formy podpory EU patří poskytování poradenství, financování mitigačních a adaptačních opatření, podpora spolupráce a sdílení zkušeností a znalostí. EU rovněž pomáhá rozvíjet iniciativy v různých oblastech politiky, od dopravy přes inovace a výzkum až po samotné životní prostředí. Nejvýznamnější je Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima (The Covenant of Mayors for Climate and Energy), který v současné době zahrnuje až 7 700 signatářů. Ti se dobrovolně zavázali k realizaci cílů EU v oblasti klimatu a energetiky na svém území. Tyto závazky jsou spojeny s rámcem EU, konkrétně s klimaticko-energetickým balíčkem pro rok 2020 a balíčkem pro rok 2030. Další iniciativy v oblasti městské dopravy zahrnují platformy pro sdílení osvědčených postupů, jako je CIVITAS, která se věnuje čistší a lepší dopravě ve městech, dále například Monitorovací středisko městské mobility ELTIS a Evropská platforma pro udržitelné plány městské mobility. Důležitou formou podpory je rovněž financování. Více než 20% celkového rozpočtu EU na období 2014-2020 je vyčleněno na projekty související s klimatem.
Zdroj: Reflection paper on the Future of EU finances
PRAHA
Hlavní město Praha se v rámci boje proti místnímu znečištění zaměřuje zejména na dopravu. Prostřednictvím programu Čistou stopou Prahou informuje obyvatele o alternativních možnostech dopravy přes město. Obsahuje však pouze základní informace a odkazy na další programy či aplikace. Nezdá se, že by Praha chystala nějaký přelomový plán nebo se snad chystala budovat novou infrastrukturu pro cyklisty. Cyklistické stezky jsou budovány spíše po okrajích města, jako možnost k odreagování, což je skvělé, ale neulehčí to dopravě v centru ani ovzduší. I podle Grafické ročenky 2016 Českého hydrometeorologického úřadu je Praha jednou z nejohroženějších lokalit v republice a hlavním zdrojem znečištění je právě doprava. Naše hlavní město by mělo následovat příklad zahraničních metropolí a začít bez váhání mnohem aktivněji řešit tento naléhavý problém.
Zdroje
Environment and resource efficiency
Research for REGI Committee-Cohesion Policy and Paris Agreement Targets
Climate Change and the Environment - Treaty on the Functioning of the European Union (TFEU)
Regional Policy and Climate Change - Directorate General for Internal Policies