Brexit: Jak obtížné bude přechodné období pro Brity a proč?
26.02.2018
Přestože téma brexitu postupně mizí z titulních stran některých evropských tisků, v Evropské unii se stále jedná o velmi žhavou problematiku. Na půdě Evropského parlamentu pak především v rámci řídící skupiny pro brexit, jejímž hlavním koordinátorem je Guy Verhofstadt, předseda skupiny ALDE. Jednání o brexitu dospěla do druhé fáze, a proto se nyní intenzivně hovoří o tzv. přechodném období („Transition Period“). Britská strana preferuje pojem „implementační fáze“, která má britským podnikům umožnit, aby se připravily na nová opatření po vystoupení z EU.
O tom, jaké budou budoucí smluvní vztahy mezi EU27 a Spojeném královstvím, hodně napoví nadcházející březnové zasedání Evropské rady. O samotné dohodě pak bude hlasovat i Evropská rada, a to super–kvalifikovanou většinou (s dohodou musí souhlasit 72% států, které zastupují nejméně 65% obyvatelstva EU, vyjma Spojeného království). Jisté ale je, že na základě dohody mezi řídící skupinou pro brexit a britskými vyjednávači bude zmíněné přechodné období trvat od data začátku platnosti dohody o vystoupení Velké Británie z EU tj. od 29. března 2019 do 31. prosince 2020. Británie se snaží datum 29. března odložit na později, k čemuž se však EU27 staví zamítavě, jelikož by se v takovém případě Spojené království zúčastnilo voleb do Evropského parlamentu, a to se za daných okolností jeví jako nelogické a administrativně zbytečně náročné.
Pojďme se podívat na několik konkrétních bodů a charakteristik přechodného období:
1) Velká Británie se stane třetí zemí, ale unijní pravidla se na ni budou během tohoto období vztahovat.
2) VB se nebude účastnit rozhodovacích procedur žádných z orgánů EU.
3) Obchodní vztahy mezi EU a VB budou definovány pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
4) VB musí respektovat pravidla jednotného trhu EU a další základní principy volného pohybu.
5) Občané přicházející z EU do VB se pro zachování přehlednosti budou muset registrovat.
6) VB nesmí bez souhlasu EU uzavřít žádnou mezinárodní smlouvu, jež by zasahovala do oblastí spadajících výhradně do kompetence EU.
7) VB zůstává členem multilaterálních dohod, jejichž členem je i EU (např. WTO či Pařížská dohoda).
Zastavme se u třetího bodu, tedy u pravidel Světové obchodní organizace. Zastánci Brexitu v Británii se dlouho spoléhali na výhody plynoucí z členství ve WTO a uváděli tento argument jako zajištění výhodných obchodních podmínek. Jak se ale ukazuje, takové uvažování je problematické.
Británie je totiž de facto dvojím členem WTO. Je sice jednou ze zakládajících zemí WTO, ovšem veškeré její členské závazky jsou dodnes spravovány Evropskou unií, která je rovněž členem WTO. Je dosud bezprecedentní, aby členský stát WTO přešel od členství prostřednictvím EU či jiné unie k výlučně samostatnému členství. Británie tedy bude muset vyjednat nejen své nové závazky v souladu s všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT), ale například také antidumpingová opatření, která byla přijata ve prospěch EU. Obchod pouze za podmínek WTO by pro britský byznys představoval velkou zátěž, především v porovnání s volným obchodem na jednotném vnitřním trhu EU. Britové se nemohou příliš spoléhat ani na vstřícnost USA, které například v září loňského roku uvalily 219% clo na součástky letadel vyrobených firmou Bombardier v Belfastu.
Opustí-li Spojené království celní unii EU („Customs Union“), bude zapotřebí citelně více administrativy v důsledku hraničních kontrol a ověřování původu produktů. Dojde rovněž k významnému navýšení nákladů kvůli celním sazbám vůči třetím zemím, i když je EU pro mnoho typů zboží nenastavila příliš vysoko. Nicméně v případě uvalení až desetiprocentního cla by velkou ránu utrpěl především britský automobilový průmysl, který se snaží přizpůsobit přesunu pozornosti k vozům s elektrickým pohonem a který v roce 2015 do EU exportoval 53 % aut vyrobených v Británii. Pro Spojené království je ještě důležitější terciární sektor. Ani pro ten ale brexit nenabízí dobré vyhlídky. Studie Světové banky z ledna 2017 odhaduje propad obchodu se službami mezi Británií a EU až o 48–62 %.
Použité zdroje:
European Parliament Brexit Stearing Group
Brexit: WTO and Future Trading Arrangements
Brexit / United Kingdom Withdrawal From The EU [Ten Issues To Watch In 2018]
Negotiating documents on Article 50 negotiations with the United Kingdom