Brexit pod drobnohledem VI. - Dopady na Severní Irsko
04.05.2017
Největší severoirská nacionalistická strana Sinn Féin dne 13. 3. 2017 oznámila, že bude požadovat referendum o odtržení Severního Irska od Spojeného království. Dle jejího vyjádření by se tak mělo stát „co možná nejrychleji“. Výsledkem lidového hlasování by mělo být připojení země k Irské republice, což by Severnímu Irsku zajistilo setrvání v Evropské unii. Tento požadavek však nezaznívá ze strany Severního Irska poprvé. Podobnou rétoriku lze sledovat již od června minulého roku, kdy se Britové v referendu vyslovili pro odchod země z EU. Martin McGuinness, tehdejší vícepremiér a zástupce strany Sinn Féin, se v té době nechal slyšet, že „britská vláda již nemá žádný demokratický mandát, aby reprezentovala názory Severu na jakýchkoliv jednáních s EU“. Během hlasování o brexitu se 56% obyvatel Severního Irska vyslovilo pro to, aby Velká Británie tento blok neopouštěla. Z toho vyplývá, že tato země vidí svoji budoucnost jako součást Evropské unie.
Podle mírové dohody uzavřené roku 1998 ukončující tzv. severoirský konflikt může referendum o odpojení Severního Irska vypsat centrální britská vláda. Podmínkou, která však musí být splněna, je, že přání stát se součástí Irska bude v očích občanů většinové.
To by však mohlo představovat velkou překážku. Dle výzkumů veřejného mínění projevili občané Severního Irska v minulosti již několikrát vůli zůstat součástí Spojeného království. O sjednocení Irska je naopak nadále velmi nízký zájem. Důležité je však upozornit na fakt, že se v posledních měsících žádné průzkumy nekonaly a dle agentury Reuters nabírá strana Sinn Féin na popularitě. To ukázaly i výsledky nedávných parlamentních voleb v zemi. Ty sice strana Sinn Féin prohrála s Demokratickou unionistickou stranou (DUP), ale v mnohem těsnějším poměru než kdy předtím.
Nezbytné je také zmínit postoj Irské republiky ke zmiňovanému referendu. Již v červnu minulého roku odmítl irský ministr zahraničních věcí Charlie Flanagan návrh strany Sinn Féin na vypsání referenda o sjednocení Irské republiky a Severního Irska formálně spadajícího pod Velkou Británii. Flanagan připustil, že sjednocení Irska je v nejlepším zájmu jeho lidu, avšak zdůraznil, že je nevhodné spouštět takto důležité referendum v době, kdy Velká Británie jedná o výstupu z Evropské unie. Dále upozornil, že musí být splněn předpoklad většinového souhlasu občanů Severního Irska. Irský premiér Enda Kenny však v posledních dnech projevil vůli, aby hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem byla i nadále prostupná. Prohlásil také, že bude Severní Irsko podporovat v navrácení se zpět do EU, pokud bude v budoucnu rozhodnuto o znovusjednocení s Irskou republikou. Podobně Evropský parlament ve své rezoluci o vyjednávání podmínek brexitu zdůraznil nutnost zajištění kontinuity a stability mírového procesu v Severním Irsku. Zejména se má podle europoslanců – jejichž souhlas je pro platnost dohody nezbytný – zabránit vytvoření tvrdé hranice mezi oběma zeměmi irského ostrova.
V budoucnu lze očekávat vypjatá jednání zejména mezi dvěma největšími protivníky – Demokratické unionistické strany (DUP) a nacionalistické strany Sinn Féin. Mnoha otázkám a problémům v zemi dal přitom vzniknout samotný brexit. Setrvání Severního Irska pod Spojeným královstvím, nyní již jako nečlena Evropské unie, by přineslo mnoho problémů pro tento stát. A to nejen v oblasti ekonomické, ale také politické a bezpečnostní. Příkladem lze jmenovat otázku hranic se sousedícím Irskem. Pokud by došlo k zavedení standardní vnější hranice EU na hranici mezi Irskem a Severním Irskem s ponecháním standardního obchodního režimu, došlo by ke vzniku mnoha problémů ekonomiky Severního Irska. Ovšem možný „volnější režim“ na této hranici může vést k ekonomickým i bezpečnostním rizikům. Čerpání evropských dotací či hrozba opětovného konfliktu mezi dvěma hlavními severoirskými směry – katolickou menšinou, podporující sjednocení Irska a probritskou protestantskou většinou - jsou dalšími možnými problémy.
Brexit- Hrozba pro křehký mír v Severním Irsku?
Severní Irsko. Nejmenší, nejchudší a jednoznačně nejkonfliktnější součást Spojeného království. Mohl by jeden z největších sporů v historii této země opět eskalovat?
30 let trvající boje mezi znepřátelenými komunitami, které si vyžádaly několik tisíc obětí, byly ukončeny uzavřením mírové smlouvy v roce 1998, tzv. Velkopáteční dohody, na jejímž základě se probritští protestanti a katoličtí separatisté musí i přes své zcela rozdílné cíle dělit o moc. Charakteristickým rysem severoirské politiky v následujícím období bylo zejména zmírnění nepřátelství mezi soupeřícími stranami Sinn Féin a Demokratickou unionistickou stranou. Přestože se napětí na politické sféře značně utlumilo, náboženské nepřátelství bohužel přetrvává.
V současné době rostou obavy z opětovného rozpoutání konfliktu. Je zjevné, že vystoupení Velké Británie z Evropské unie silně ovlivní budoucí dění v této zemi. Spolupráce mezi již zmíněnými stranami, hlavními účastníky tehdejšího konfliktu, je stále velmi křehká a napjatá. Irští nacionalisté a probritští unionisté podporují zcela odlišný vztah k EU. Strana Sinn Féin zesiluje svou snahu připojit Severní Irsko k Irské republice, která nadále zůstává členem EU. Mimo jiné se opírá o výsledky loňských voleb, kde se většina občanů vyslovilo pro setrvání Spojeného království v Evropské unii. „Brexit bude mít vážné důsledky pro naši zemi“ uvedla šéfka Sinn Féin Michelle O’Neillová. Strana vyjádřila své obavy o budoucí obchodní výměně, zemědělství a finančních příjmech plynoucích z EU. Bývalý severoirský vicepremiér Martin McGuinness prohlásil, že „budoucnost Irska, severního i jižního, je uvnitř EU. A Sinn Féin bude usilovně bojovat za naše setrvání.“ Naopak DUP, která byla dle severoirské premiérky vždy euroskeptická, vede kampaň podporující brexit.
Je to právě Evropská unie, která sehrává v této otázce napjatých vnitřních vztahů významnou roli nezávislého garanta mírového procesu. Prostředí Evropské unie umožnilo dojednat důležité dohody a překlenout bariéry mezi oběma stranami. Je jakýmsi symbolem dodržování mírového soužití. Evropská unie také stále poskytuje nemalé finanční prostředky na projekty podporující mírový proces po několikaleté občanské válce. Přetrhání vazeb s EU by tedy mělo dalekosáhlé důsledky pro Severní Irsko také v oblasti vnitřní bezpečnosti.
Je očividné, že již pouhá debata o výstupu Spojeného království z Evropské unie obnovuje silné napětí uvnitř křehké koalice. Lze si jen stěží představit, jak budou nacionalisté reagovat na další vývoj. Pro Severní Irsko by to teoreticky mohlo znamenat i rozpuštění společného kabinetu a návrat přímé vlády Londýna. Uzavření hranic a omezení volného pohybu by přineslo mnoho těžkostí pro hospodářství, které by mohlo dále eskalovat složitou politickou situaci (teoreticky až k hrozbě návratu ozbrojených konfliktů a sektářského násilí, které se v minulých letech podařilo potlačit.
Zajímavé odkazy:
European Parliament resolution of 5 April 2017 on negotiations with the United Kingdom following its notification that it intends to withdraw from the European Union (2017/2593(RSP))
Sinn Fein calls for referendum on Northern Ireland leaving the UK ‘as soon as possible’
Could Brexit mean a referendum in Northern Ireland?
Brexit begins: Northern Ireland reaction as Article 50 triggered