Čas jednat. Uhlíková neutralita do roku 2050, která vytvoří pracovní místa a podpoří hospodářský růst, je stále v dosahu.
15.02.2022
Svět má stále šanci do roku 2050 vybudovat globální energetický sektor na bázi uhlíkové neutrality, ale je potřeba tuto příležitost naléhavě využít, a to vyžaduje bezprecedentní transformaci výroby, přepravy a globálního využití energie. Mezinárodní energetická agentura (“IEA”) vše detailně vytyčila v nové mimořádné speciální studii "Net Zero by 2050".
Jedná se o první komplexní studii na světě, detailně mapující přechod na systém uhlíkové neutrality do roku 2050 a zároveň zajištění stabilní a cenově dostupné dodávky energie, poskytnutí univerzálního přístupu k energii a umožnění silného ekonomického růstu. Studie představuje plán, který stanovuje nákladově efektivní a ekonomicky produktivní cestu, jejímž výsledkem je čistá, dynamická a odolná energetická ekonomika, v níž dominují obnovitelné zdroje, jako je solární energie a vítr, namísto fosilních paliv. Studie také zkoumá klíčové nejistoty, jako je role bioenergie, zachycování uhlíku a změny chování při dosahování uhlíkové neutrality.
Tento plán ukazuje prioritní opatření, která jsou dnes potřebná k zajištění toho, aby nebyla ztracena příležitost dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 – jsou naléhavá, ale stále dosažitelná. Cesta IEA k této světlejší budoucnosti přináší bezprecedentní nárůst investic do čisté energie, který vytváří miliony nových pracovních míst a zvedne globální ekonomický růst. Tato cesta bude od vlád vyžadovat důrazná a důvěryhodná politická opatření podpořená mnohem větší mezinárodní spoluprací.
Plán vychází z unikátních procesů, nástrojů a odborných znalostí IEA pro energetické modelování a stanoví více než 400 milníků, které mají vést globální cestu k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Ty vyžadují – ode dne vydání studie – nulové investice do nových projektů dodávek fosilních paliv a žádné další investice do projektů uhelných elektráren bez snížení emisí. Od roku 2035 se nebudou prodávat nové osobní automobily se spalovacím motorem a od roku 2040 již celosvětový sektor elektřiny dosáhne uhlíkové neutrality.
Pro blízkou budoucnost plán popisuje kroky, vyžadující okamžité a masivní nasazení všech dostupných čistých a účinných energetických technologií v kombinaci s velkým globálním tlakem na urychlení inovací. Plán vyžaduje, aby roční přírůstky solární fotovoltaické metody („FV“) dosáhly 630 gigawattů do roku 2030 a větrné energie dosáhly 390 gigawattů. Dohromady je to čtyřnásobek rekordní úrovně stanovené v roce 2020. Nezbytnou součástí těchto snah je také velký celosvětový tlak na zvýšení energetické účinnosti, jehož výsledkem je celosvětová míra zlepšení energetické účinnosti v průměru o 4 % ročně do roku 2030 – asi třikrát vyšší než průměr za poslední dvě desetiletí.
Většina globálního snížení emisí CO2 do roku 2030 v cestě za uhlíkovou neutralitou pochází z technologií, které jsou dnes snadno dostupné. Ale v roce 2050 bude téměř polovina snížení pocházet z technologií, které jsou v současnosti pouze ve fázi demonstrace nebo prototypu. To vyžaduje, aby vlády rychle zvýšily a přehodnotily své výdaje na výzkum a vývoj – stejně jako na demonstraci a zavádění technologií čisté energie – a učinily je tak základem energetické a klimatické politiky. Pokrok v oblasti pokročilých baterií, elektrolyzérů pro vodík a přímého zachycování a skladování vzduchu může být obzvláště významný.
Přechodu takového rozsahu a rychlosti nelze dosáhnout bez trvalé podpory a účasti občanů, jejichž životy budou ovlivněny mnoha způsoby.
"Přechod na čistou energii je pro lidi a o lidech," řekl Dr. Birol. „Naše mapa potřebných kroků ukazuje, že velké výzvy rychlého přechodu na systém uhlíkové neutrality jsou zároveň obrovskou příležitostí pro naše ekonomiky. Přechod musí být spravedlivý a inkluzivní – tedy nesmí nikoho nechat pozadu. Musíme zajistit, aby rozvojové ekonomiky získaly finanční prostředky a technologické know-how, které potřebují k vybudování svých energetických systémů tak, aby udržitelným způsobem uspokojily potřeby jejich rostoucí populace a ekonomik.“
Nedílnou součástí cesty plánu pro přechod na čistou energii je poskytování elektřiny přibližně 785 milionům lidí, kteří k ní nemají přístup, a řešení čistého vaření pro 2,6 miliard lidí, kteří je postrádají. Spojené náklady jsou přibližně 40 miliard USD ročně, což odpovídá asi 1 % průměrných ročních investic do energetického sektoru. Jedním z hlavních přínosů je snížení znečištění vnitřního ovzduší, což sníží počet předčasných úmrtí o 2,5 milionu ročně.
Na základě společné analýzy s Mezinárodním měnovým fondem se dle plánu celkové roční investice do energetiky do roku 2030 vyšplhají na 5 bilionů USD v trajektorii uhlíkové neutrality, což znamená další 0,4 procentního bodu ročně k růstu globálního HDP. Vyplývající nárůst soukromých a vládních výdajů vytváří miliony pracovních míst v oblasti čisté energie, včetně energetické účinnosti, a také ve strojírenském, výrobním a stavebním průmyslu. To vše vede k o 4 % vyššímu nárůstu globálního HDP v roce 2030, než jakého by se dosáhlo na základě současných trendů.
V roce 2050 bude energetický svět vypadat úplně jinak. Dle komplexní studie bude celosvětová poptávka po energii asi o 8 % menší než dnes, ale bude sloužit více než dvakrát tak velké ekonomice a populaci o více než 2 miliardy větší. Téměř 90 % výroby elektřiny bude pocházet z obnovitelných zdrojů, přičemž větrné a solární FV budou dohromady tvořit téměř 70 %. Většina zbytku bude pak pocházet z jaderné energie. Solární energie bude největším světovým zdrojem celkových dodávek energie. Fosilní paliva klesnou z téměř čtyř pětin celkových energetických dodávek na něco málo přes jednu pětinu. Zbývající fosilní paliva se pak používají ve zboží, kde je uhlík obsažen ve výrobku, jako jsou plasty, v zařízeních vybavených zachycováním uhlíku a v odvětvích, kde jsou možnosti nízkoemisních technologií vzácné.
„Cesta stanovená v našem plánu je svým rozsahem globální, ale každá země si bude muset uzpůsobit vlastní strategii s ohledem na své vlastní specifické okolnosti,“ řekl Dr. Birol. „Jednotlivé plány musí odrážet různé fáze ekonomického rozvoje zemí: v našem plánu vyspělé ekonomiky dosáhnou uhlíkové neutrality dříve než ekonomiky rozvojové. IEA je připravena podporovat vlády při přípravě jejich vlastních národních a regionálních plánů, poskytovat poradenství a pomoc při jejich implementaci a podporovat mezinárodní spolupráci na urychlení energetické transformace po celém světě.
Tato speciální studie je navržena tak, aby informovala vyjednávání na vysoké úrovni, jako byla COP26 dle rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v listopadu v Glasgow. Předsednictví vlády Spojeného království v COP26 si tuto studii vyžádalo jako podklad pro jednání.
Na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050 se objeví nové výzvy v oblasti energetické bezpečnosti, zatímco některé dlouhodobé problémy zůstanou, i když se role ropy a plynu bude zmenšovat. Snížení těžby ropy a zemního plynu bude mít dalekosáhlé důsledky pro všechny země a společnosti, které tato paliva vyrábějí. V plánu uhlíkové neutrality nejsou potřeba žádná nová naleziště ropy a zemního plynu a dodávky se stále více soustřeďují u malého počtu nízkonákladových producentů. Podíl OPECu na výrazně snížených globálních dodávkách ropy poroste z přibližně 37 % v posledních letech na 52 % v roce 2050, což je úroveň vyšší než kdykoli předtím v historii ropných trhů.
Rostoucí výzvy v oblasti energetické bezpečnosti, které vyplývají z rostoucího významu elektřiny, zahrnují proměnlivost dodávek některých obnovitelných zdrojů a rizika kybernetické bezpečnosti. Rostoucí závislost na kritických nerostných surovinách nezbytných pro klíčové technologie a infrastrukturu čisté energie navíc přináší rizika kolísání cen a narušení dodávek, které by mohly bránit přechodu.
Úplná zpráva je k dispozici zdarma na webových stránkách IEA spolu s online interaktivním prvkem, který zdůrazňuje některé klíčové milníky na vytyčené cestě, kterých je třeba dosáhnout v příštích třech desetiletích, aby bylo do roku 2050 dosaženo uhlíkové neutrality. K přečtění zde.
Související články:
The Cost to Reach Net Zero By 2050 Is Actually a Bargain
EU is out to Prove Saving the Planet doesn't have to Hurt Growth