Férové podmínky pro evropské firmy v době snižování emisí
20.12.2022
Jak toho dosáhnout?
Společnosti, které dovážejí zboží do EU, budou muset nakupovat tzv. CBAM certifikáty, aby zaplatily rozdíl mezi „cenou uhlíku“ (emisemi) zaplacenou v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v Evropské unii (ETS). Cenová výhoda vycházející z toho, že v některých zemích nebudou emise skleníkových plynů omezovány, tak bude „vyrušena“. Naopak, země se stejnými klimatickými ambicemi jako EU (tedy podobným tempem snižování emisí) budou moci vyvážet do EU bez nákupu certifikátů CBAM. Přesune výroby z EU do zemí s vyšší tolerancí pro vypouštění skleníkových emisí tak pozbude na významu.
CBAM bude zaváděn postupně. V první fázi se povinnosti omezí na poskytování dat a dokud nebudou platby dle CBAM zavedeny, bude pokračovat i systém části bezplatných emisních povolenek pro unijní firmy.
V další fázi se pak CBAM bude vztahovat na železo ocel, cement, hliník, hnojiva a elektřinu, vodík či nepřímé emise. Před koncem přechodného období Komise dále posoudí, zda rozšířit oblast působnosti na další zboží, u kterého hrozí poškození konkurenceschopnosti našich firem, třeba u organických chemikálií a polymerů.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání je další důležitá součást cesty EU k plnění klimatických cílů, což je proces, ve kterém nemůže Evropa postupovat osamoceně. Cílem není prostřednictvím CBAM „vybírat peníze“, ale motivovat naše obchodní partnery k dekarbonizaci jejich průmyslu, ke kterému se ostatně v rámci globálních dohod i závazků zemí zavázaly.
Je jasné, že evropské firmy nesmějí být znevýhodněny kvůli vyšším klimatickým ambicím Evropy oproti zbytku světa (tam, kde tento rozdíl existuje). Přesun produkce evropských firem do třetích zemí kvůli „obejití“ evropských emisních povolenek je něco, co by totiž nejen poškodilo naši ekonomiku, ale hlavně by to negovalo snahu o ochranu planety. Právě proto jsem rád, že i přes jeho komplikovanost se podařilo návrh dotáhnout k (předběžnému) schválení a doufám, že bude dle plánu uveden v život.