CETA: Obsah dohody
25.10.2016
Vyjednávání dohody CETA (Komplexní hospodářská a obchodní dohoda) byla formálně ukončena v Otavě dne 26. září 2014. CETA představuje první obchodní dohodu mezi EU a významnou světovou ekonomikou. Dohoda adresuje řadu specifik na kanadské federální úrovni a na úrovni kanadských provincií, které ovlivňují evropský export statků a služeb do Kanady. Usnadňuje také investování v Kanadě, která je důležitou destinací evropských investic a zemí bohatou na přírodní zdroje. Kanada je jedna z nejvíce vyspělých zemí na světě s významným potenciálem růstu. Tato dohoda vytváří významné příležitosti a předpokládá se, že zvýší obchod se zbožím a službami mezi EU a Kanadou téměř o čtvrtinu. Celkově se odhaduje nárůst výkonu evropské ekonomiky o 12 miliard eur ročně. EU je pro Kanadu po USA druhým největším obchodním partnerem, což odpovídá téměř 10 % jejího obchodu. Kanada je pro EU 12. nejdůležitější obchodní partner. Strojní a dopravní zařízení a produkty chemického průmyslu jsou hlavními exportními položkami EU do Kanady.
CETA eliminuje téměř všechny importní cla, čímž evropským exportérům ušetří téměř 500 milionů eur ročně, umožní evropským společnostem účastnit se veřejných zakázek v Kanadě; otevře evropským firmám přístup na kanadský trh se službami a na investiční trh; usnadní dočasný pracovní pobyt klíčovým zaměstnancům firem a poskytovatelům služeb a posílí spolupráci ve vymáhání pravidel v oblasti uměleckých děl, obchodních značek a tradičních potravinových výrobků.
Cla
Celkově bude zrušeno 98,6 % kanadských a 98,7 % evropských cel. Tato nová pravidla se budou po vstupu dohody v platnost týkat 98,2 % kanadských celních položek a 97,7 % celních položek EU. Bude zrušeno 100 % celních položek na průmyslové produkty, z toho 99,6 % kanadských položek a 99,4 % položek EU bude zrušeno v okamžiku vstupu dohody v platnost. Zbylé položky budou následně zrušeny postupně za 3, 5 a 7 let. Celní položky na motorová vozidla budou zrušeny za 7 let. V oblasti rybolovu obě strany zruší všechna cla, většinu z nich v okamžiku vstupu dohody v platnost. Ostatní části dohody se týkají pravidel původu pro oblast rybářství, přístupu k přístavům, odstranění exportních omezení a udržitelného rozvoje rybolovu. V oblasti zemědělství Kanada zruší 90,9 % celních položek. Po 7 letech bude zrušeno 91,7 % celních položek v této oblasti. Liberalizace a zvláštní ustanovení se však nedotknou nejvíce citlivých produktů pro obě strany. Pro Kanadu sem spadají například mléčné výrobky, kuřecí a krutí maso či vejce. Pro EU je to především hovězí a vepřové maso, vejce, cukrová kukuřice a krutí maso. Zrušení cel je doplněno odstraněním dalších překážek obchodu, včetně několika překážek, které vznikají až za hranicemi, především ve vinařství a lihovarství, které představují hlavní vývozní položku EU do Kanady.
Pravidla původu
Většina horizontálních pravidel původu byla s výjimkou pár otevřených otázek dojednána. Specifická pravidla původu byla dohodnuta v nejvyšším možném rozsahu na základě standardních pravidel EU. Pro několik málo sektorů (automobily, textil, rybolov a zpracované zemědělské produkty) se obě strany shodly na kompromisu v podobě kvantitativně omezených celních kvót. To znamená, že se zvýší hranice pro zjišťování původu produktů (vyšší procento zahraničních složek, nejčastěji z USA).
Služby a investice
EU a Kanada se rozhodly liberalizovat služby prostřednictvím „negativního seznamu“. Příloha I dohody obsahuje seznam stávajících opatření a omezení, které chtějí Kanada, EU a její členské státy zachovat ve vztahu k poskytovatelům služeb. Nad rámec tohoto seznamu není možné aplikovat žádná další omezení. Omezení na sektory, které strany dohody považují za více citlivé, je součástí Přílohy II. Tato příloha obsahuje opatření, které chtějí strany dohody zachovat. Strany si v ní rovněž zachovávají právo na přijetí nových nebo odlišných (i více omezujících) opatření. CETA tak plně zajišťuje právo regulovat služby ve veřejném zájmu. Členské státy mohou zachovat monopoly, nejsou nuceny privatizovat služby a mohou nadále rozhodovat, které služby zachovat veřejné a všeobecné.
Kromě toho byl sjednán rámec umožňující postupné uznávání odborných kvalifikací v Kanadě. CETA se navíc nedotkne pravidel bezpečnosti potravin nebo ochrany životního prostředí v EU. Dováženy budou pouze ty kanadské produkty, které plně odpovídají evropským předpisům. CETA poskytuje základ pro budoucí dialog mezi EU a Kanadou o vývoji politik prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů.
Ochrana investic
CETA je první evropská obchodní dohoda obsahující speciální kapitoly a ustanovení na ochranu investic. Vzhledem k jejich významu pro přeshraniční investice představují tyto kapitoly důležitou součást textu dohody. Jedním z nejkontroverznějších ustanovení je takzvaný „postup pro řešení sporů mezi investory a státem“, systém mezinárodní arbitráže vytvořený s cílem ochránit zahraniční investory před diskriminací a nespravedlivým zacházením ze strany vlád. Nový Investiční soudní systém, který byl nedávno vyjednán mezi stranami dohody na základě žádosti Evropské unie, je nejpokročilejší mechanismus ochrany investic doposud použitý v jakékoliv obchodní dohodě.
CETA tak představuje významnou změnu oproti dosavadním dohodám, neboť a) obsahuje výslovný odkaz na právo vlád na regulaci ve veřejném zájmu a jasnější a přesnější standardy pro ochranu investic odstraňující jakékoliv nejednoznačnosti a b) vytváří nezávislý investiční soudní systém skládající se ze stálého tribunálu a tribunálu odvolacího příslušného k přezkoumání rozhodnutí stálého tribunálu.
Veřejné zakázky
Kanada nabízí EU nejambicióznější a nejkomplexnější přístup na svůj trh ve své historii, rozsáhlejší než pro USA. Kanadské provincie a obce poprvé otevřou své veřejné zakázky zahraničnímu partnerovi. Tento krok jde daleko nad rámec toho, co Kanada nabídla v dohodách GPA nebo NAFTA. Ačkoliv CETA výrazně liberalizuje trh s veřejnými zakázkami, obě strany si ponechaly určitá omezení, která jsou součástí seznamů v přílohách kapitoly o veřejných zakázkách. Kapitola 19 jasně stanoví, že strana může pozměnit nebo opravit své přílohy.
Práva duševního vlastnictví
Uspokojivého kompromisu bylo dosaženo v oblasti práv duševního vlastnictví u léčiv, která zahrnují tři požadavky členských států a evropského průmyslu. Kanada se zavazuje k stávajícímu režimu ochrany dat (6 + 2 roky) a zříká se možnosti jeho oslabení. Kromě toho Kanada zavedla systém obnovení doby platnosti patentů po vzoru systému EU SPS, avšak s kratší dobou doplňkové ochrany, než je vyžadována v EU (5 let). To představuje bezprecedentní ústupek Kanady v oblasti práv duševního vlastnictví. Kanada rovněž souhlasila s posílením pohraničních opatření proti padělaným produktům s ochrannou známkou, pirátským kopiím a zboží s padělaným zeměpisným označením.
Zeměpisná označení (pro zemědělské produkty)
Za zdůraznění stojí, že přestože Kanada není výrazným zastáncem zeměpisných označení, souhlasila se zařazením této otázky do textu dohody. 124 ze 145 prioritních zeměpisných označení tak bude plně chráněno článkem 2 Úmluvy o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIP) pro vína a lihoviny. CETA rovněž připouští možnost, že po vstupu dohody v platnost mohou být do dohody zahrnuta nová zeměpisná označení.
Ochrana spotřebitelů
V dohodě CETA EU souhlasila s dovozem hormonálně neupravovaného kanadského hovězího masa a ukončila tak dlouhotrvající spor s Kanadou. Dohody bylo dosaženo prostřednictvím memoranda o porozumění, které Kanada a EU podepsaly dne 22. března 2011 v Ženevě, v rámci platformy WTO „Evropská společenství - Opatření týkající se masa a masných výrobků“. Na základě CETA poskytne EU Kanadě bezcelní přístup pro dovoz hovězího v míře 45 838 tun, z toho 30 838 čerstvého hovězího masa (TQB1) a 15 000 zmrazeného hovězího masa (TQB2). EU poskytne Kanadě rovněž kvótu ve výši 3 000 tun pro maso z bizonů (TQB3), přičemž zachován bude stávající tarif WTO (TRQ) na hovězí maso „Hilton“ v míře 11 500 tun (sdílený pro Kanadu a Spojené státy), ale v rámci kvóty bude sazba pro Kanadu snížena na nulu.
Pravidla a udržitelný rozvoj
Dohoda rovněž obsahuje ambiciózní kapitoly o technických překážkách obchodu, necelních překážkách pro automobily, sanitárních a fytosanitárních opatřeních, hospodářských soutěžích, státních podnicích, clech a usnadnění obchodu, obchodní ochraně, urovnávání sporů, jakož i o udržitelném rozvoji. Obě strany též potvrdily svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu s cílem přispět k udržitelnému rozvoji. Kromě toho se v rámci CETA obě strany dohodly na zachování svých práv na regulaci v oblasti práce a životního prostředí při současném zajištění vysoké úrovně ochrany pracovních standardů a životního prostředí. Obě strany se zavázaly aktivně zapojit zástupce občanské společnosti (odbory, nevládní organizace, obchodní a zaměstnanecké organizace, ekologické skupiny) a vytvořit fórum občanské společnosti (článek 22.5). Strany rovněž podporují provádění a prosazování mezinárodních norem a dohod, jako jsou úmluvy Mezinárodní organizace práce a mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí (články 23.3 a 24.4). S ohledem na životní prostředí se strany dohodly na podpoře udržitelného využívání a obchodování s lesními produkty, produkty rybolovu a akvakulturními produkty.
Utajení jednání
Jednání o CETA nebyla vedena tajně: Před zahájením jednání Evropská komise provedla posouzení dopadů udržitelnosti a vyslechla řadu hospodářským subjektů stejně jako zástupce občanské společnosti. Evropský parlament rovněž přijal dne 8. června 2011 usnesení jednoznačně podporující jednání o CETA, ve kterém stanovil své požadavky na obsah budoucí dohody. Komise se jimi následně během jednání řídila.
Procedura
Komise přijala konečnou a právně upravenou verzi dohody dne 5. července 2016, kterou obratem postoupila Radě a Evropskému parlamentu ke konečnému schválení. V rozporu s dřívějším očekáváním označila Komise CETA za smíšenou dohodu. Dohodu tak musí schválit nejen Rada a Evropský parlament, ale musí jí rovněž ratifikovat parlamenty členských států. Kromě toho musí Rada rozhodnout o prozatímním uplatňování této dohody, které může být zahájeno po hlasování o dohodě v Evropském parlamentu.
Jiné
Krátká poznámka týkající se jiné než obchodní problematiky spojené s dohodou: V návaznosti na kanadské volby v roce 2015 a nový přístup vlády premiéra Justina Trudeaua k multilateralismu nadále přetrvává jedna nevyřešená otázka, a sice problematika kanadských víz pro občany Rumunska a Bulharska. Kanadské úřady v této věci úzce spolupracují s příslušnými bulharskými a rumunskými orgány na vzájemně přijatelném řešení. Kromě toho Evropská komise a kanadská vláda vyjednávají takzvané „Společné vysvětlující prohlášení“, jehož cílem je vyjasnit obavy některých členských států týkající se dohody. Toto prohlášení bude přílohou dohody, aniž by však měnilo její znění.
