Co je to "RepowerEU"?
30.11.2022
Věci se daly do pohybu i v souvislosti s přerušením dodávek plynu z Ruska do Bulharska a Polska – další důkaz nespolehlivosti ze strany Ruska (EUR-Lex 2022). Soubor nástrojů REPowerEU se zejména koncentruje na energetický sektor, podporuje zrychlenou rekvalifikaci pracovní síly, co se týče „zelených“ dovedností a posiluje hodnotové řetězce v souvislosti s výrobou klíčových materiálů a technologií v návaznosti na ekologický přechod (Frank Bold Advisory 2022a).
REPowerEU je postaven na základě plné implementace návrhů Fit for 55, jenž byl předložen v roce 2021, a to aniž by změnil vizi, která spočívá v dosažení -55 % čistých emisí skleníkových plynů (do roku 2030) a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, viz Evropská zelená dohoda (EUR-Lex 2022).
Opatření v rámci REPowerEU strukturálně změní energetický systém EU. Ovšem k tomu je potřeba efektivní koordinace mezi evropskými regulačními a infrastrukturními opatřeními, potom také společná energetická diplomacie a v neposlední řadě vnitrostátní investice a reformy. Opatření plynoucí z REPowerEU vyžadují také pospolitost mezi opatřeními na straně poptávky s cílem snížit spotřebu energie a přeměnit průmyslové procesy se záměrem nahradit ropu uhlí a plyn za obnovitelnou elektřinu a vodík a s opatřeními na straně nabídky s cílem vybudovat kapacitu a rámec pro produkci obnovitelných zdrojů (EUR-Lex 2022).
Plán REPowerEU je dle Evropské komise (2022a) postaven na těchto pilířích:
· Rozčlenit dodávky energie.
· Produkovat čistou energii.
· Dosáhnout úspor energie.
Časové rozvržení daných opatření
Financování
Velké investice do zelených projektů jsou klíčové pro tento plán. Dosažení cílů REPower EU si do roku 2027 vyžádá dodatečné investice, které činí 210 miliard EUR. Tyto prostředky jsou ze soukromých, a i veřejných zdrojů. Konkrétněji má rozložení tohoto peněžního balíku vypadat následovně:
· Více než polovina bude směřovat do projektů vodíkové infrastruktury a obnovitelné energie.
· Přibližně pětina bude směřovat na transformaci podnikání od fosilních paliv (Frank Bold Advisory 2022a).
Popis zdrojů financování:
· Kapitola REPowerEU by měla být součástí RRP (Recovery and Resilience plans) členských států.
Členské státy by měly do svých národních plánů pro oživení a odolnost vnést kapitoly REPowerEU a to z důvodu toho, aby mohly nasměrovat investice do priorit REPowerEU a provést příslušné reformy
· Státy mohou využít zbývající půjčky v rámci RRF (Regionální rozvojový fond) a nové dotace v rámci RRF
Tyto prostředky jsou financované jednak přesunutím prostředků z Inovačního fondu (15 mld. eur) a jednak z aukcí emisních povolenek, které byly zmrazeny v MSR (cca 5 mld.€). Čili celkem by tyto nové dotace měly činit 20mld. eur. ČR by měla z nástroje získat 3,4% podíl – čili 681,6 mil. EUR, tj. cca 16,7 mld. Kč. Systém pro rozdělení příslušných financí zohledňuje ekonomickou vyspělost členských zemí EU, která je měřena ukazatelem HDP na obyvatele, energetickou závislost na fosilních palivech a míru prodražení investic v dané zemi v souvislosti s růstem inflace. Členské státy budou moci žádat o čerpání schválených peněz z REPowerEU do 31.8 2023 (Ministerstvo financí ČR 2022). Na této nové dotační kapitole v rámci RRF s těmito parametry se dohodla Rada, ovšem musí to ještě schválit Evropský parlament.
· Fond Kohezní politiky:
Státy mohou převést do RRF až 12,5% své národní obálky kohezních fondů, přičemž možnost převést 5% byla zavedena jíž dříve a možnost nově převést 7,5% je vázána na dosažení cílů REPowerEU.
V rámci současného víceletého finančního rámce bude politika soudržnosti podporovat projekty dekarbonizace a zelené transformace až do výše 100 miliard EUR.
· Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova:
Nová možnost převést 12,5% národní obálky EAFRD do RRF a ty pak využít v rámci REPowerEU.
· Nástroj pro propojení Evropy.
Nástroj pro propojení Evropy: Nová výzva k předkládání návrhů na projekty společného zájmu ve výši 800 milionů EUR.
· Inovační fond (Innovation Fund)
Navýšeni Inovačního fondu pro rok 2022 o dvojnásobek – tedy na 3mld EUR.
· Národní a EU financování
· Národní fiskální opatření
· Soukromé investice (mobilizované prostřednictvím programu InvestEU)
· Evropská investiční banka (Evropská komise 2022a, 2022b)
Mezi hlavní opatření REPowerEU dle Frank Bold Advisory (2022a) patří:
· Velké zrychlení výstavby větrných elektráren.
· 45 % (proti původnímu plánu 40 %) energie by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů, plán do roku 2030.
· - 13 % (oproti původnímu plánu 9 %) spotřeby elektřiny, plán do roku 2030.
· Více než zdvojnásobení instalovaného výkonu solárních elektráren, plán do roku 2028.
· Přijetí projektů obnovitelné energie jako veřejného zájmu a zkrácení délky povolovacích procesů.
· Větší využívání geotermální energie, tepelných čerpadel a solárních kolektorů.
· Urychlení využívání vodíku v energetickém sektoru.
· Povinnost států určit oblasti pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie do jednoho roku.
· Solární panely by měly být na všech vhodných veřejných a komerčních budovách (do roku 2025) a na nových obytných budovách (do roku 2029).
· Zabezpečení adekvátních dodávek surovin pro výrobu a rozvoj obnovitelných zdrojů v EU (Frank Bold Advisory 2022a).
Poslední události ohledně REPowerEU:
10.11. 2022: Evropský parlament je připraven jednat s členskými státy EU o pravidlech, kterými se budou řídit strategie odklonu od ruských fosilních paliv zapracované do národních plánů obnovy po krizi, která je spjata s Covid-19. Europoslanci mimo jiné žádají, aby alespoň 35 % finančních prostředků poskytnutých na snížení energetické závislosti směřovalo na přeshraniční projekty. Návrh s tímto a dalšími požadavky byl Evropským parlamentem schválen a to poměrem 471 hlasů ku 90 (oEnergetice.cz)
4.10. 2022: Ministři financí dne 4.10. 2022 v Lucemburku na jednání Rady ECOFIN dosáhli dohody na návrhu REPowerEU – Dohodli se i na rozdělení alokované částky 20 miliard EUR mezi členské země EU (Euractiv 2022a).
18.7. 2022: EU a Ázerbájdžán signifikovali nové memorandum o porozumění o strategickém partnerství v oblasti energetiky, které má za cíl stanovit základy dlouhodobého partnerství v oblasti energetické účinnosti a čisté energie. Díky tomuto aktu se kapacita jižního koridoru pro přepravu plynu zdvojnásobí, a to tak aby se do roku 2027 mohlo do EU každý rokem dodávat nejméně 20 miliard metrů krychlových zemního plynu (Evropská komise 2022a).
15.7. 2022: Evropská komise akceptovala vůbec první významný projekt společného evropského zájmu v odvětví vodíku. Jedná se o projekt Hy2Tech. Záměrem tohoto projektu je vyvinout moderní technologie pro vodíkový hodnotový řetězec, a to takovým způsobem, aby se mobilita a průmyslové procesy mohly dekarbonizovat. Na tomto projektu se podílí 35 společností z 15 členských zemí EU s celkem 41 dílčími projekty (Evropská komise 2022a).
27.6. 2022: Byla akceptována nová pravidla pro skladování plynu, která by v souvislosti s dalšími zimními obdobími měla navýšit bezpečnost dodávek této suroviny v EU. Tato nová pravidla vyžadují, aby členské státy EU naplnily zásobníky plynu do listopadu 2022 na 80 % kapacity a v dalších letech až na 90 % (Evropská komise 2022a).
REPowerEU ve vztahu k ČR:
Jak už bylo výše uvedeno ČR by měla z nástroje získat 681,6 mil. EUR, tj. cca 16,7 mld. Kč. Na základě posledního českého návrhu, který musí projít schvalovacím procesem Evropského parlamentu, se část peněz přesune od Itálie nebo Španělska k zemím střední a východní Evropy (tedy i do ČR). Tyto země budou muset do získání nezávislosti na Rusku investovat více finanční prostředků (Euractiv 2022a).
Nyní Česká republika pracuje na diverzifikaci českých energetických zdrojů a zhruba třetina české roční spotřeby plynu bude v následujících letech zabezpečena dodávkami zkapalněného plynu z Holandska (Ministerstvo financí ČR 2022).
Strategie Evropské komise se ubírá k tomu, že solární panely by mohly být brzy na každé použitelné střeše. Instalaci těchto panelů lze zároveň využít jako příležitost k renovaci budov a jejím dalším úsporám. V případě, že by se měl instalovaný výkon solárních panelů navýšit do roku 2028 o dvojnásobek (plán Evropská komise), tak by to znamenalo nainstalovat v České republice více než 2 000 MW. Pro představu jaká je momentální situace: V České republice, v roce 2021 přibylo pouze 62 MW solárních výroben. V rámci splnění plánu bude zapotřebí zjednodušit povolování, navýšit dotace a zabezpečit materiály i pracovní sílu. Každopádně tyto výzvy jsou zaimplementovány ve strategii Evropské komise (Frank Bold Advisory 2022b).
Česká republika prozatím v rozvoji obnovitelných zdrojů energie patří mezi zaostalejší státy. V roce 2020 činil podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie celkově 17,3 % (Euractiv 2022b)
Získat povolení pro větší projekty obnovitelných zdrojů je v současné době v České republice na dobu několika let. V rámci menších projektu se domácnosti a obce ztrácejí v množství požadovaných podkladů (např. podklady o požární bezpečnosti, pro památkovou ochranu nebo pro statiky). Také je náročné se zorientovat v dostupných dotačních titulech. Absence legislativy, brání i vzniku projektů komunitní energetiky, jež by umožnila obcím, občanům a podnikům investovat společně a sdílet tak navzájem mezi sebou elektřinu i úspory (Frank Bold Advisory 2022b).
Je tak patrné, že by Česká republika měla dát věci rychleji do pohybu, a to zejména potom, co Evropská komise nastolila rychlejší tempo v souvislosti s přechodem na obnovitelné zdroje energie. Z projevu premiéra Petra Fialy z nedávné klimatické konference COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu vyznělo, že REPowerEU vnímá pozitivně, viz Vláda ČR (2022). Nicméně bylo by věčnou škodou, kdyby vše skončilo jen u slov. Zažíváme nelehké období, ale zároveň jsou před námi příležitosti, které bychom neměli zahodit.
Energetika v ČR potřebuje jasný směr a svou vizi a ta by měla zohledňovat zejména dva aspekty: odpoutání se od závislosti na Rusku, co se týče importu energetických dodávek a potom šetrnost k životnímu prostředí.
Využité zdroje:
oEnergetice.cz (2022): https://oenergetice.cz/evropska-unie/europoslanci-volaji-po-preshranicnich-opatrenich-pri-odklonu-od-ruskych-energii
Evropská komise (2022a): https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/repowereu-affordable-secure-and-sustainable-energy-europe_cs
Frank Bold Advisory (2022a): https://www-frankboldadvisory-com.translate.goog/article/repower-eu-strategy-accelerates-the-green-transition?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
EUR-Lex (2022): https://eur--lex-europa-eu.translate.goog/legal-content/EN/TXT/?uri=COM:2022:230:FIN&qid=1653033742483&_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
Ministerstvo financí ČR (2022): https://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/rada-eu-ecofin/vysledky-ze-zasedani-rady-ecofin/2022/ecofin-ministri-maji-dohodu-na-rozdeleni-48934
Euractiv (2022a): https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/ministri-financi-eu-se-shodli-na-rozdeleni-penez-do-cr-by-melo-jit-temer-17-miliard-korun/
Evropská komise (2022b): https://ec.europa.eu/commission/presscorner/api/files/attachment/872551/FS%20Financing%20REPowerEU.pdf.pdf
Frank Bold Advisory (2022b): https://frankbold.org/zpravodaj/kategorie/aktualne/frank-bold-komentuje-strategii-repower-eu-cesko-musi-pridat-v-rozvoji-obnovitelnych-zdroju
Euractiv (2022b): https://euractiv.cz/section/energetika/news/green-deal-pridava-na-tempu-europoslanci-chteji-vice-obnovitelnych-zdroju-a-mene-spalenych-stromu/