Dekompozice strukturálního salda
14.02.2022
Je proto na místě se ptát které vládní politiky během tří let způsobily takovou nevyrovnanost. (Pro připomenutí: strukturální saldo je očištěné o dočasné vlivy spojené s kondicí ekonomiky, zachycuje bilanci nastavení systému veřejných financí v optimálních podmínkách.) Na výdajové straně může pro přehled posloužit aktuální studie IDEA (3/2022), příjmovou stranu z velké části zachycují přehledové tabulky ve zprávách o pokladním plnění, kde jsou vyčíslená „opatření spojená s pandemií COVID-19“.
Studie IDEA srovnává výdaje v roce 2019 s rozpočtovanými výdaji pro rok 2022 (v prvním zářijovém návrhu bývalé vlády), nemá za cíl vysvětlovat strukturální deficit, nicméně hlavní identifikované nárůsty výdajů jsou zjevně i hlavními důvody nárustu strukturálního salda. Studie navíc srovnává nominální výdaje, pro vysvětlení strukturálního schodku je zapotřebí hodnoty očistit o inflaci, neboť ta ovlivňuje jak výdaje (v některých případech i zákonem nastavenými mechanismy, jako v případě valorizace důchodů), tak příjmy.
Tímto způsobem můžeme zhruba vyčíslit a porovnat hlavní důvody strukturálního deficitu:
- Zrušení superhrubé mzdy – včetně kompenzací obcím a krajům skrze změnu rozpočtového určení daní jde o propad příjmů ve výši 77 mld. Kč.
- Zvýšení platby za státního pojištěnce nad rámec zákonné valorizace – představovalo částečnou kompenzaci zvýšených výdajů zdravotních pojišťoven v době pandemie, která nicméně v systému přetrvává a znamená zvýšení strukturálního schodku přibližně o 60 mld. Kč.
- Zvýšení platů učitelů – přibližně 35 mld. Kč.
- Zvýšení starobních důchodů nad rámec zákonné valorizace – přibližně 34 mld. Kč.
- Zvýšení ostatních sociálních dávek – přibližně 24 mld. Kč.
- Zrušení daně z nabytí nemovitého majetku představuje pokles příjmů o 14 mld. Kč.
Těchto šest největších položek v součtu odpovídá odhadované výši strukturálního salda. Nejedná se pochopitelně o přesnou dekompozici, jen o ilustrativní identifikaci nejvýraznějších příčin.
Metodické komentáře:
- Nesedí časové srovnání – zatímco mně by šlo o srovnání skutečného hospodaření mezi lety 2018 a 2021, IDEA popisuje rozdíly mezi 2019 a rozpočtem pro r. 2022, pokladní plnění zahrnuje změny v letech 2020 a 2021. Na základě hrubých kontrol to ale v podstatě sedí… (v Monitoru je zatím rok 2021 jen do listopadu).
- IDEA pracuje jen s výdaji, bylo by potřeba zahrnout případné kompenzace na straně příjmů (jako to děláme v případě kapitálových výdajů financovaných z EU a transferů soukromoprávním subjektům financovaných skrz NPO).
- Důchody jsou očišťované o inflaci, nikoli o zákonem stanovenou valorizaci (zahrnující i růst mezd), asi to ale nezpůsobuje významnou odchylku.
- Na straně příjmů naopak s inflací nijak nepočítám. Zdá se mi to intuitivně v pořádku (jde o nominální pokles příjmů), ale vypadá to nekonzistentně.