Dohoda mezi Čínou a EU o investicích: ekonomická výhra nebo politická prohra?
29.01.2021
Ačkoliv může být proces schvalování radou a parlamentem ještě komplikovaný díky národním rozdílnostem, kontextu pandemie a nedávným událostem. V každém případě se jedná o nejambicióznější dohodu, jakou Čína kdy se třetí zemí uzavřela.
Zdá se, že obě strany CAI se shodly na klíčových milnících a zásadách, které bude dohoda regulovat. To znamená, že Čína se zavázala k vyšší úrovni přístupu na trh pro investory z EU, včetně zajištění spravedlivého a férovému zacházení se společnostmi z EU. To pomůže evropským společnostem operujícím na čínském trhu a dalším evropským firmám mířícím na tento trh. Dále se v rámci CAI Čína zavázala k transparentnosti subvencí, zacházení se státními podniky a také dohoda ustálila pravidla proti nucenému převodu technologií. CAI Zároveň dohoda obsahuje Doložku nejvyšších výhod (“most favourite nation”), která zaručuje, že ve smluvené oblasti se smluvní strany zavazují poskytnout minimálně stejné výhody jako jiným státům. Tato doložka může být v budoucnu výhodná pro EU, aby ustálila férová pravidla WTO a tím pádem ulehčila další spolupráci s jinými obchodními partnery a upevnila pozici EU v mezinárodním obchodu (na základě principu “level playing field”). Navíc se CAI podařilo otevřít trh v různých sektorech jako například počítačové služby nebo automotive, což by mohlo být přínosné i pro ČR v souvislosti s tím, že se Čína více otevřela evropským investorům a tím pádem se více narovnávají podmínky obchodního vztahu mezi EU a Čínou EU je Číně již dlouhodobě otevřená, některé země více či méně (11 evropských zemí, včetně ČR je součástí 17+1 fóra a Nové Hedvábné stezky). Otevření čínského trhu je velkým krokem v před v evropsko-čínských vztazích, kdy se obchodní spolupráce stává férovější a narovnává asymetrii vztahů. V tomto ohledu je možné nazvat uzavřenou dohodu úspěchem, neboť se podařilo zajistit stejné nebo vyšší závazky, než které si vyjednaly Spojené státy americké v dohodě Phase1.
Hlavní kontroverze okolo dohody
Finální obsah smlouvy by měl být konstruován tak, aby k jejímu schválení „stačil“ souhlas Evropské rady a Evropského parlamentu. . Avšak i přes snahu schvalovací proces co nejvíce zjednodušit (vyhnout se zejména schvalování národními parlamenty) může být proces zdlouhavý. Dohoda vzbuzuje kontroverzi jak v Evropském parlamentu, tak v řadě členských států. Navíc některé Evropské státy nedisponovaly před touto úvodní CAI žádnou dvoustrannou investiční smlouvou. Jedná se například o Irsko, které nedisponuje žádným schématem regulujícím obchod nebo investice s Čínou, proto v této členské zemi může trvat vytváření postoje ke smlouvě déle. Další kontroverze se váže k samotnému mandátu, který Evropská komise obdržela k vyjednání dohody a který je 7 let starý. Další státy, jako například Polsko, veřejně vyjádřily svůj nesouhlas s urychleným dojednáním dohody bez spolupráce s novou Americkou administrativou (administrativa presidenta Trumpa preferovala vždy samostatný postup, což s e nyní zřejmě změní). Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau napsal na svém Twitteru, že „potřebujeme více konzultací a transparentnosti, které přivedou naše transatlantické spojence. Dobrá a vyvážená dohoda je lepší než ta předčasná“. Podepsání dohody vzbuzuje oprávněný skepticismus zejména kvůli změně vztahu EU k Číně za posledních sedm let a důležitosti transatlantické koordinace s novou americkou administrativou. To druhé vyzdvihl italský ministr zahraničí Scalfarotto, který se obává, zda uzavření dohody nebylo „neslušné“, Podle něj „nastupující americká administrativa nemůže mluvit, ale dala jasně najevo, že by byla raději, kdyby Evropa počkala.“ Dalším pobouřením byly okolnosti dohody, kdy se uzavírání dohody kromě předsedajícího Německa zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten ji přes kritiku dohody zejména v oblasti lidských práv a ochraně investic svého náměstka ministra zahraničí pro obchodní záležitosti Francka Riestera podpořil.
Je pravdou, že dohoda přináší spoustu pozitiv hlavně díky narovnání podmínek v businessu. Celkové vyjasňování nejen obchodních vztahů je však problematické, neboť dohoda nemá jen bilaterální vliv, ale zahrnuje i vztah mezi USA-Čínou a EU. Bidenova administrativa již krátce po zvolení iniciovala zájem na společném řešení čínské otázky v rámci budoucí spolupráce EU a USA. Na druhou stranu EU je nezávislým obchodním blokem a USA také nekonzultovaly dohodu Phase1 s EU. V neposlední řadě společný transatlantický přístup k Číně v rámci trilaterálních jednání ve WTO zůstává stejný, kdy se Čína v roce 2001 zavázala ke vstupním podmínkám ve WTO a jejich dodržování a férové jednání je dlouhodobým tématem na jednáních WTO
Lidskoprávní otázky na vedlejší koleji
Průlomem jednání byl letošní prosinec, kdy Čína udělala „značný ústupek“ tím, že souhlasila s dodržováním mezinárodních pracovních standardů a zvýšením úsilí v boji proti změně klimatu. Co se týče klimatu, tento výsledek se dal očekávat, neboť se Čína zavázala, že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální a poslední dobou se v této problematice angažuje (třeba i proto, že v ní vidí správně obchodní potenciál).
Ve výsledku se ale zdá, že v otázce lidských práv a nucené práce, smlouva neobsahuje výraznější závazky. Nejen že chování Pekingu vzbuzuje malou důvěru v účinnost závazků v oblasti lidských práv a pracovních podmínek ale budí o to větší kontroverzi zejména v aktuálním kontextu pandemie. Čína neoprávněně uvěznila novináře, jenž podával zprávy z Wuchanu a zkompilovala také proces přijetí expertů z WHO. Doposud Čína s relativní beztrestností obcházela dobrovolné dvoustranné a mnohostranné závazky v těchto oblastech, což je mimo jiné vidět na dlouhodobé perzekuci Ujgurů. Z toho důvodu lze očekávat, že toto téma bude problematické v rámci schvalovacího procesu a závazky, které na sebe Čína vzala, se budou řadě poslanců jevit jako nedostatečné či slabě vynutitelné. Slib Pekingu, že bude „pracovat“ na aplikaci mezinárodních úmluv o pracovních normách, tak může být pouze „příslib“, neboť i přední čínský akademik Shi Yinhong řekl, že si nedovede představit například ustanovení odborových organizací.
Jeden z mnoha prvků vztahu EU s Čínou
Evropská Komise dojednáním této dohody ukázala „geopolitické ambice“. Na druhou stranu posílila politickou pozici čínské strany, neboť podepsání dohody v době, kdy se v Č9ně stále více projevují autoritářské sklony a posilují její geopolitické hrozby (Taiwan, čínské sankce proti Austrálii, Xinjiang a další) znamená do jisté míry toleranci této, pro svět nebezpečné politiky. Navíc v rámci vstupu do WTO v 2001 se Čína již zavázala k velmi podobným závazkům týkajících se státem vlastněných firem a subvencí (ačkoliv jsou více podrobné v CIA), a v praxi je nedodržovala.
Je potřeba uznat, že se Čína doposud nikdy nezavázala tak detailně k pravidlům pro státní firmy a férovost a transparentnost. A také to, že smlouva z hlediska dnešní asymetrie vztahu mezi EU a Čínou má pro evropskou ekonomiku velký význam. Ale i tak je vážení pro a proti velmi obtížné.
Valdis Dombrovskis, komisař EU pro obchod, varoval, že dohoda „není všelékem na řešení všech výzev spojených s Čínou, ale přináší řadu vítaných vylepšení a je pouze jedním prvkem … ve složité tapisérii vztahu mezi EU a Čínou“. Nyní osud dohody zůstává v rukou členských států a významnou roli sehraje Evropský parlament, který byl v minulosti k „Čínské realitě“ dosti kritický. Ukázal to nejen v roce 2019, kdy k malé radosti Pekingu udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ujgurskému právníkovi, Ilhamu Tohtimu.
Zdroje:
https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2020/652066/EPRS_BRI(2020)652066_EN.pdf
https://thediplomat.com/2021/01/the-pitfalls-of-the-china-eu-comprehensive-agreement-on-investment/
https://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=2237
Europe has handed China a strategic victory | Financial Times (ft.com)
What is in the EU-China investment treaty? | Financial Times (ft.com)
How will Joe Biden react to the EU-China deal? | Financial Times (ft.com)
https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2021/january/tradoc_159342.pdf
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_2541