EK v boji s koronavirem (týden 16. až 23.5.)
23.05.2020
18.5.
Německo a Francie navrhly vytvoření evropského Fondu obnovy v objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. K jeho přijetí je třeba souhlasu všech členských států. Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude věřitelům splácet v delším časovém horizontu, by měly být určeny na zlepšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a podpořit by měly mimo jiné investice do digitalizace a ekologie. Celkový objem pomoci evropským ekonomikám může být ale ještě výrazně vyšší. Například Evropský parlament v nedávno schválené rezoluci požaduje, aby EU do obnovy ekonomik investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Český premiér Babiš se k francouzsko-německému návrhu postavil kriticky. Podle něj i solidarita má určité meze a hrozilo by, že by ČR, která situaci pandemie dobře zvládla a má „skvělé veřejné finance”, na to doplatila. Jiné země podle něj „nebyly tak odpovědné”. Česko podle Babiše vyšlo z pandemie dobře, protože na ni dokázalo rychle zareagovat. „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,” řekl premiér. Vadí mu i to, že by si peníze měla půjčit EU jako celek, protože podle něj není vyřešena otázka ručení za půjčku a Česko by nemělo doplácet na to, že na rozdíl od jiných zemí je po jeho dluhopisech poptávka. Babiš také jako formu čerpání z případného Fondu obnovy preferuje dotace a ne půjčky. Zcela jinak, konstruktivněji, reagoval rakouský kancléř Sebastian Kurz, který je přitom k návrhu také kritický, jakkoliv z jiných důvodů než Babiš. Jeho první reakcí bylo, že postiženým zemím je třeba pomoci, akorát formou půjček a nikoliv dotací. Následně svolal videokonferenci představitelů podobně smýšlejících zemí, kterými je kromě Rakouska ještě Nizozemí, Dánsko a Švédsko, aby se dohodly na koordinaci společného postupu. U Babiše či české vlády nic takového nevidíme, jedná se pouze o izolované výkřiky negující to, co bylo navrženo, ale nepředkládající alternativu opřenou o širší podporu.
19.5.
Evropská komise vyčlenila z programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 dalších 122 milionů eur na naléhavě potřebný výzkum koronaviru. Nová výzva k vyjádření zájmu přispívá k naplnění závazku Komise poskytnout 1,4 miliardy eur na globální reakci na koronavirus. Tuto iniciativu zahájila předsedkyně Komise Ursula von der Leyen 4. května 2020. V rámci nového výzkumu budou shromažďovány údaje o velkých skupinách pacientů po celé Evropě. Lepší povědomí o behaviorálních a socioekonomických dopadech koronavirové epidemie by pak měly zlepšit strategii léčby a prevence. Díky projektům financovaným v rámci této výzvy bude možné přeorientovat výrobu na rychlou produkci životně důležitého zdravotnického vybavení, které je potřebné pro testování, léčbu a prevenci, a také vyvinout zdravotnické technologie a digitální nástroje ke zlepšení detekce, sledování a zdravotní péče.
20.5.
Evropská komise předložila doporučení pro jednotlivé země Unie a Spojené království. Doporučení vycházejí ze strategie růstu vypracované Komisí, která podporuje konkurenceschopnou udržitelnost vedoucí k vytvoření ekonomiky ve prospěch lidí i planety. Doporučení se týkají oblastí, jako jsou investice do veřejného zdraví a odolnosti zdravotnictví, zachování zaměstnanosti prostřednictvím podpory příjmů dotčených pracovníků, investice do lidí a dovedností. Pro oživení ekonomiky, zmírnění škod na ekonomické a sociální struktuře a snížení rozdílů a vzniklé nerovnováhy má zásadní význam koordinovaná evropská ekonomická reakce. Evropský semestr koordinace politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti proto představuje klíčový prvek strategie oživení.