EK v boji s koronavirem (týden 6. až 10.7.)
10.07.2020
6.6. Komise a Evropská investiční banka (EIB) poskytly biofarmaceutické společnosti CureVac finanční prostředky ve výši 75 mil. EUR na rozvoj očkovacích látek a na rozšíření následné výroby. EIB a CureVac, která se v klinické fázi zabývá 
novou třídou transformačních léčiv, uzavřely smlouvu o půjčce ve výši 75 mil. EUR. Stěžejním je podpora probíhajícího vývoje očkovacích látek proti infekčním nemocem, včetně kandidáta na očkovací látku CVnCoV proti infekci SARS-Co-2.
7.6. Evropská komise vydala letní hospodářskou prognózu 2020. EK každoročně zveřejňuje souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a též prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP, inflaci v běžném a následujícím roce (pro všechny členské státy) a také souhrnné ukazatele pro EU a rovněž eurozónu. Z prognózy vyplývá, že hospodářství Evropské unie se bude letos v důsledku pandemie COVID-19 potýkat s vážnou a hlubokou recesí, i navzdory komplexní a rychlé politické reakci jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Dopad na ekonomiku EU je symetrický v tom ohledu, že pandemie zasáhla všechny členské státy bez výjimky. Přímou souvislost v negativním slova smyslu mají pozvolná rušení opatření, která omezují volný pohyb osob, ta postupují mnohem pomaleji, než se předpokládalo (v jarní prognóze). Podle letní hospodářské prognózy 2020 klesne ekonomika eurozóny v letošním roce o 8,7 %, ovšem v roce 2021 vzroste o 6,1 %. Hospodářství celé EU by pak mělo 
v letošním roce zaznamenat pokles o 8,3 %, v roce 2021 růst o 5,8 %. Růst v nadcházejícím roce bude rovněž o něco méně silný, než se na jaře odhadovalo. K pomalému oživení ekonomik by mělo již dojít v druhé polovině tohoto roku.
Evropský komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni, v souvislosti s Prognózou, uvedl: „Politická reakce v celé Evropě pomohla ztlumit negativní dopady epidemie na život občanů. Současný stav však stále vypovídá o rostoucích rozdílech, nerovnosti a nejistotě. Proto je tak důležité dosáhnout rychlé dohody o plánu oživení navrženém Komisí. V tomto kritickém období je třeba vnést do našich ekonomik novou důvěru i nové financování.“
7.6. Ochrana evropských spotřebitelů v souvislosti s pandemií. Evropská komise zveřejnila svou nejnovější zprávu o tzv. systému včasného varování, díky kterému chce zabránit prodeji nebezpečných výrobků na evropském trhu a nebo jejich prodej značně omezit. Ve zprávě se uvádí, že počet opatření přijatých na základě varování rok od roku roste. V roce 2019 jich bylo přijato 4 477 oproti 4 050 v roce 2018. V kontextu COVID-19 Komise zahájila zvláštní výzvu týkající se hlášení výrobků souvisejících bezprostředně s tímto virem. Bude se jednat takřka o podobnou spolupráci jako u jiných výrobků (nesouvisejících s koronavirem). Výzva se zaměří se na roušky, dezinfekční přípravky na ruce a rukavice. Měla by začít v první polovině července 2020.
7.6. Komise přijímá nová mimořádná opatření na podporu vinařství, ve formě balíčku mimořádných opatření na podporu odvětví vína v návaznosti na koronavirovou krizi a její negativní důsledky v jmenovaném odvětví. Odvětví vína patří mezi zemědělsko-potravinářská odvětví, jež byla touto krizí postižena nejvíce – jednak v důsledku rychlých změn v poptávce, jednak uzavíráním restaurací a barů v celé EU. Tyto výpadky nebyly vykompenzovány domácí spotřebou. Nová opatření zahrnují dočasná povolení, aby si hospodářské subjekty samy organizovaly tržní opatření, také se zvýšuje příspěvek Evropské unie na vnitrostátní programy podpory v odvětví vína a zavádí se zálohy na nouzovou destilaci a skladování. Kromě těchto opatření na podporu vinařství bude i u odvětví ovoce a zeleniny zvýšen příspěvek EU z 50 % na 70 %, na programy řízené organizacemi producentů. Jmenovaná opatření zajistí organizacím producentů větší flexibilitu při provádění jejich programů. Komise kromě toho nedávno zveřejnila dvě výzvy k předkládání návrhů na propagační programy, jejichž cílem je podpořit odvětví nejvíce postižená krizí, včetně odvětví vína. Tyto dvě výzvy budou otevřeny do 27. srpna 2020.
8.6. Komise předložila plán nového energetického systému zítřka a čistého vodíku. Tyto plány vytyčují cestu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, k účinnějšímu a více propojenému energetickému odvětví s cíli – čistší planeta a silnější ekonomika. Aby se Evropa mohla stát do roku 2050 klimaticky neutrální, musí transformovat svůj současný energetický systém. Obě tyto strategie představují nový program investic do čisté energie, který je v souladu s balíkem Komise na podporu oživení Next Generation EU a Zelenou dohodou pro Evropu. Tyto plánované investice mají potenciál stimulovat ekonomické zotavení z koronavirové krize. Vytvářejí pracovní místa a podporují vůdčí pozici a konkurenceschopnost Evropy ve strategických odvětvích, která jsou zásadní pro její odolnost.
ZDROJ GRAFIKY: Evropská komise