EP požaduje vyšší transparenci danění velkých firem
04.07.2017
Cílem nové úpravy je zvýšit daňovou transparentnost zavedením povinnosti evropských i mimoevropských nadnárodních společností s ročním obratem nad 750 miliónů eur poskytovat data o tom, v kterých členských státech vytvářejí zisky a kde platí daně. Vychází přitom ze zásady, že zisky musí být zdaňovány tam, kde jsou vytvářeny. Dnes jsou tyto údaje dostupné pouze národním daňovým správám.
Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda hospodářského výboru EP, vysvětluje: „Malé a střední podniky jsou na trzích znevýhodněny proti velkým nejen díky jejich síle a velikosti, ale i tím, že zejména velké a nadnárodní korporace pomocí agresivního daňového plánování dosahují nižšího zdanění. Snížit toto riziko pomůže již zavedená povinnost velkých nadnárodních firem poskytovat daňovým autoritám údaje, které umožní identifikovat riziko, že firma daně obchází či krátí. Navržené zveřejňování těchto informací sice usnadní veřejnou kontrolu třeba nad využitím těchto dat, ale jde bohužel nad rámec doporučení OECD v této oblasti. Proto je třeba nalézt vhodné řešení, které přístupnost informací zvýší, ale bude přijato dalšími zeměmi zapojenými do celosvětové snahy úniky daní snížit (BEPS iniciativa OECD) a neohrozí citlivé obchodní informace evropských firem. Věřím, že parlamentní text se o to snaží.“
Pavel Svoboda (KDU-ČSL), předseda právního výboru EP, na jehož půdě diskuse rovněž probíhaly, nový právní předpis komentoval slovy: „Je třeba nastavit takové transparentní podmínky, aby napomohly boji proti agresivnímu daňovému plánování. Roční ztráty EU kvůli daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem se pohybují kolem 1 bilionů eur. Některé návrhy ze strany levicových poslanců ohledně zveřejňovaných informací však šly hluboko za to, co by se dalo považovat za transparentnost nutnou pro správnou výměru daní, a vedly by k narušení konkurenceschopnosti firem, na které se nová legislativa bude vztahovat. To by ve svém důsledku vedlo k omezení pracovních pozic v Evropě.“
Velké podniky, které působí v několika státech najednou, vypracovávají pro odvody daní plány, kde a jaké své příjmy zdanit. Toto daňové plánování je legální, pokud jeho cílem není přesunout mimo zákonné možnosti zdanitelné zisky do států s příznivými daňovými režimy. V opačném případě společnosti obcházejí svoji povinnost platit daně nebo je platí ve velmi omezené míře. A peníze do státních rozpočtů za ně odvádějí jiní poplatníci.
Ačkoliv je problém se férovým daněním částečně způsoben nekonzistentní národní daňovou legislativou, má také významnou nadnárodní složku. V této oblasti přijala Evropská unie v minulých letech řadu zpráv a legislativy, která umožní proti tomuto nebezpečnému jevu zakročit. Kromě právě schválené výměny informací o danění nadnárodních podniků jde o balíčky legislativy pro boj proti obcházení daňové povinnosti (ATAD) nebo projednávaná novela směrnice proti praní špinavých peněz (AML).
Původní článek si můžete přečíst zde.