EU Magnitsky list
20.02.2020
Stane se tak po setkání ministrů zahraničí 28 zemí EU[1] v Bruselu v prosinci 2019, kdy Josep Borrell, oznámil, „že se účastníci shodli na zahájení příprav sankčního režimu na řešení závažného porušování lidských práv“.[2]
Postup bude následující:
1. Přípravou příslušného dokumentu se nyní zabývá Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), může to trvat šest měsíců. Návrh zákonu (rozhodnutí Rady) předloží Komise společně s Josepem Borrellem, vysokým představitelem pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a musí být schválen jednomyslně Radou.
2. V případě přijetí rozhodnutí Rady (Magnitského zákon) bude následně nutno přijmout nařízení EU podle řádného legislativního postupu.
Kdo je Sergej Magnitský a proč je jeho případ tak důležitý
V roce 2009 zemřel ruský auditor a právník Sergej Magnitský v moskevském vězení poté, co vyšetřoval daňový podvod ruských úředníků, který dosáhl do výše 230 milionů dolarů. Aby výsledky pátrání Magnitského byly zakryty a zůstaly neřešeny, zkorumpovaní úředníci ho obvinili ze spáchání podvodu, a po následném rychlém vyšetřování ho soud poslal do vězení. Během svého věznění podal Magnitský kolem pěti set stížností na nelidské podmínky, údajně byl trápen bez ustání svítícím světlem, byl nechán o hladu a bez vody. V průběhu věznění mu bylo odepřeno lékařské ošetření. Brzy zemřel, oficiálně na selhání slinivky a srdce.[3]
Magnitsky Act v USA
V rekci na to vznikl v USA tzv. Magnitského zákon (Magnitsky Act). Hlavním záměrem zákona bylo potrestat ruské vládní činitele, kteří měli být podle všeho odpovědní za smrt Sergeje Magnitského. Dotčeným mělo být podle zákona zakázáno vstupovat na území USA a využívat služby amerického bankovního systému. Zákon podepsal prezident Barack Obama dne 14. prosince 2012. V dubnu 2013 Obamova administrativa zveřejnila seznam 18 osob, které mají být podle zákona sankcionovány.[4]
Global Magnitsky Human Rights Accountability Act
Čtyři roky po přijetí původního zákona, v roce 2016, přijal Kongres nový „Globální Magnitského zákon o zodpovědnosti za lidská práva“. Tím byl rozšířen původní akt z roku 2012, který byl zaměřen výhradně na osoby údajně zapojené do smrti Sergeje Magnitského. Prezidentovi USA povolil ukládat sankce každému jednotlivci nebo jinému subjektu odpovědnému za porušování lidských práv nebo významné korupční jednání kdekoli na světě.[5]
EU Magnitského list
Po americké zkušenosti přijalo pět dalších zemí (včetně 4 zemí EU)[6] podobné zákony, avšak sankce jsou účinnější, pokud je přijme EU jako celek. Pravděpodobně letos by mohla EU prosadit konkrétní zákon, který by umožnil uvalit přímé sankce v duchu Magnitského zákona na osoby, které porušují lidská práva.
Důležité je také zmínit, že zákon v takové podobě byl již schválen Evropským parlamentem a předložen Radě EU na schválení. Avšak pro přijetí se vyžadovalo schválení všech zemi Rady EU. Maďarsko, jako jediná země, mělo pochyby o znění zákona a také o tom, kdo by určoval osoby, které by se případně mohly objevit na sankčním listu. A tak byl Magnitského zákon odložen do roku 2019.
S myšlenkou vytvořit celoevropský mechanismus pro ukládání sankcí za porušování lidských práv přišlo Nizozemsko jakožto předsedající stát v Radě EU. Nyní konkrétní podobu návrhu zákona musí předložit předsedající stát, jímž je Chorvatsko. Jako název zákona již zaznělo „EU Magnitsky list“. Tento list by se nevztahoval na osoby z roku 2014, jedná se tedy pouze o symboliku.
Cíle Magnitského listu jsou následovné:
o Prevence porušování lidských prav
o Výstraha pro další potenciální činitele a zamezení v porušování
o Přímé sankce v případě porušení lidských práv, vztahující se na konkrétní osoby
Bude to tedy systematické řešení a mechanismus, které umožní „potrestat“ protiprávní chovaní. Pravděpodobně bude návrh zákona obsahovat přímé sankce například formou zmrazení účtů a majetků těchto osob v EU. Ministerstva zahraničí a vlády členských státu by mohly využít současnou situaci k diskuzi a usilovat o větší spolupráci s Radou EU a příslušnými organy EU ohledně konkrétního znění tzv. Magnitského listu EU.
[1] Nyni je v EU 27 zemí poté, co v lednu 2020 Británie vytoupila z EU.
[2] Online: https://www.euractiv.com/section/justice-home-affairs/news/eu-ministers-break-ground-on-european-magnitsky-act/
[3] Online: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2163946-spravedlnost-pro-nemcova-vrazi-oponentu-kremlu-ji-mnohdy-unikaji
[5] Tamtéž.
[6] V chronologickém pořadí Kanada, Estonsko, Litva, Spojené království a Lotyšsko.