1. Aktuality
2. EU podle Donalda Tuska: „Agenda lídrů“ – Hledání jednoty

EU podle Donalda Tuska: „Agenda lídrů“ – Hledání jednoty

31.10.2017

Autory těchto představ byl E. Macron a zejména předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker. Na tyto úvahy zareagoval také Donald Tusk se vzkazem, že také Evropské rada má velký zájem účastnit se na tvorbě budoucnosti Evropy a rozhodně nechce stát v tomto případě stranou. Proto Donald Tusk přišel se svou „Agendou lídrů“.

V krátkém časovém úseku zvládl dojednat a provést schůzky se všemi členy Evropské rady postupně. Českou republiku při setkání s Tuskem reprezentoval předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka, který byl doprovázen Robertem Ficem, Viktórem Orbánem a Beatou Szydlovou, tedy představiteli států Visegrádské čtyřky. Z tohoto faktu je zřejmé, že na V4 je v Evropské unii nahlíženo jako na kompaktní skupinu, která v mnoha otázkách sjednocuje své postoje.

Záměrem Donalda Tuska bylo započít diskuzi se všemi evropskými lídry na téma evropské budoucnosti. Hlavní jmenovatel těchto schůzek byla jednota, podle Donalda Tuska je právě jednotná a pevná Evropa tou pravou alternativou, která má šanci uspět. Je zřejmé, že každý členský stát je nucen přinášet určité oběti, které ovšem naprosto převáží pozitiva plynoucí z jednotné a silné Evropské unie, která se nehádá, ale diskutuje a jde společně vpřed, daleko a rychleji. [1]

Vývoj

Pojďme se proto ve stručnosti podívat, jak vznikala a co ve skutečnosti představuje „Agenda lídrů“. Iniciativa ke vzniku tohoto projektu byla uskutečněna na setkání ER v Tallinu 28. září, kde byl Donald Tusk pověřen evropskými lídry úkolem, aby úvahy o budoucnosti Evropy převedl do konkrétního programu. Donald Tusk navázal na Tallinský summit a započal své snahy směřující k vytvoření „Agendy lídrů“ na konci září, kdy se sešel s několika představiteli členských států. Do 17. října se mu potom podařilo prokonzultovat tuto problematiku postupně se všemi představiteli členských států EU.  

Pro Tuska bylo důležité konzultování budoucnosti Evropy právě se všemi členskými státy, tak aby nevzniklo rozhodnutí „od stolu“ z Bruselu, ale aby měl každý zástupce v EU možnost vyjádřit svůj názor na podobu dalšího evropského směřování. Na základě dvoustranných konzultací vytvořil Donald Tusk program s názvem „Agenda lídrů“, jehož obsah představil 17. října všem členům ER. Agenda lídrů byla jednomyslně Evropskou Radou odsouhlasena 20. října. 

Pilíře agendy

Ideologický obsah „Agendy lídrů“ je zřejmý. Donald Tusk o sobě prohlašuje, že je posedlý jednotou a jednota má být také základním principem pro budoucnost Evropy. Pro demonstraci Tuskových představ nám poslouží jeho citát: „Naše hlavní zásady jsou jasné a doufám, že se nezmění. V prvé řadě učiním vše, co bude v mých silách, abych zachoval jednotu EU. Druhou věcí, na kterou se zaměřím, bude nalezení reálných řešení pro reálné problémy našich občanů, kteří mají obavy ohledně bezpečnosti, migrace či nezaměstnanosti. V neposlední řadě se společně zasadíme o to, aby Evropa dosahovala pokroku.“

Z této Tuskovy úvahy je zřejmé, že jeho myšlenkové pochody se neslučují s radikálnějšími představami E. Macrona o vytvoření „evropského exkluzivního klubu bohatých států“. Jednota je podle jeho slov z projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku hlavním důvodem vytvoření „Agendy lídrů“. Evropa se má pohybovat vpřed společně, a ne rozděleně. Pouze jednotně může Evropa překonávat problémy, které by ji mohly rozdělovat. Jako poslední možnost pro státy, které mají zájem o silnější integraci v nových oblastech, zmiňuje Tusk tzv. princip „posílené spolupráce“. Posílená spolupráce, neboli „princip flexibility“, je  však platnou politikou EU od ratifikace Amsterodamské smlouvy v roce 1999, proto nepřináší reformátorské změny, ale může uspokojit některé státy požadující pevnější spolupráci, ovšem za souhlasu ostatních členských států s možností připojit se později.[2]

EU by si podle Tuska měla uvědomit svoji podstatu a hodnoty, které vyznává, stejně tak jako si připomenout pilíře, na nichž je postavena. Při budování evropské politiky by všechny instituce a členské státy měly vycházet z předpokladu, že EU je kulturním, politickým a teritoriálním společenstvím, které vyznává hodnoty demokracie, solidarity, rovnosti žen a mužů či lidské důstojnosti, respektuje právo a lidská práva, stejně tak jako uznává spravedlnost, nediskriminaci, toleranci a pluralismus. [3]

Současná podoba „Agendy lídrů“

Donald Tusk vystupuje s myšlenkově ucelenou představou o budoucnosti Evropy, náplň „agendy lídrů“ však spíše představuje strukturovaný program budoucích debat, na kterých budou dané problematiky řešeny a projednávány. Tusk představil svoje myšlenky a trendy, se kterými souhlasili také ostatní evropští lídři. Tato shoda však byla dosažena na úrovni idejí a nejedná se o provádění konkrétních politik. Lídři se tak shodli na určitém budoucím fundamentálním směřování, jehož esencí je jednota. Konsenzus tak byl nalezen ve své podstatě v tom, že se jednotlivé záležitosti budou řešit s vůlí společného evropském postupu. Jaké konkrétní řešení jednotlivých problémů však opravdu bude prováděno, se projedná na stanovených summitech a setkání členů ER během příštích dvou let, které jsou konkrétně naplánovány v „agendě lídrů“.

„Agenda lídrů“ tak představuje budoucí strukturovanou diskuzi a ustanovuje konkrétní setkání představitelů členských států, kde budou jednotlivé problémy a budoucnost spolupráce diskutovány. Přesto shoda na základním směřování a vůle domluvit se na společných postupech jsou možné hodnotit jako diplomatický úspěch Donalda Tuska, podařilo se mu sladit názor členských států EU na potřebě upevnění jejich jednoty.

„Agenda lídrů“ tak může být chápána jako první krok k překonání rozporů uvnitř Evropské unie s motivem překonat rozporuplné období. Evropané mohou díky tomuto dokumentu pochopit, jak velký význam spočívá v jejich pevném propojení. Evropská unie dnes představuje unikátní mírové spojení suverénních států, které se rozhodly kráčet společně, a čelit tak jako silný subjekt nástrahám moderního a rychle se vyvíjejícího globalizovaného světa, ve kterém malý hráči osamoceně ztrácí svůj geopolitický vliv a ekonomický význam. Agenda lídrů nepřináší pokus o reformu Evropské unie, ale spíše plán na zefektivnění a zrychlení její akceschopnosti za současného institucionálního uspořádání.

Samotný program agendy je rozdělen do dvou let, kdy budou během dvanácti plánovaných setkání evropských lídrů projednávána různá témata se snahou v podobě jejich společného budoucího řešení. Hlavní témata, kterým se při plnění agendy lídrů budou členové ER věnovat, jsou migrace, HMU + bankovní unie, vzdělávání a kultura, složení Evropského parlamentu po brexitu, nadnárodní kandidátní listiny, víceletý finanční rámec, digitální problematika, vnitřní bezpečnost a kontrola vnějších hranic, obchodní politika, jednotný trh a mnohá další podtémata. Ve všech těchto případech bude Evropská rada usilovat o nalezení společného postoje a řešení při zachování jednoty EU a nerozdělování protichůdnými zájmy.

Co tedy fakticky „agenda lídrů“ přináší? Za prvé přináší garanci intenzivnější a lepší komunikace mezi evropskými lídry díky naplánovaným summitům. Za druhé přináší vůli zástupců členských států se domluvit a překonat „krizové“ období. Cílem celé agendy je potom překonání sporů a opětovné nalezení jednoty mezi EU27. Program pro dosažení evropské jednoty je stanoven „agendou lídrů“, jestli se však tato „Tuskova“ jednota stane skutečností, zodpoví až její jednotlivé summity v příštích dvou letech. Dnes je však zřejmé, že vůle k jednotě mezi EU27 je.

Autor článku : František Paďour, stážista v kanceláři Luďka Niedermayera