Europoslanec Luděk Niedermayer debatoval ve Vysokém Mýtě
04.06.2018
Dříve byl nucen politik-lhář odstoupit, dnes se může stát třeba prezidentem. I to zaznělo při páteční diskusi. Téma falešných zpráv, tzv. Fake News, nebylo zdaleka okrajovým. Sebereflexe je ovšem nutná i u vládnoucích struktur. „Lidé z etablované politiky mají pocit, že populisti lžou a dělají to blbě, zatímco ti kteří nelžou, to dělají dobře. Půlka těch věcí je špatně. Populisti lžou, ale lžou dobře. Ti ostatní říkají tu pravdu, ale říkají ji blbě. Musíme hledat způsoby, jak pravdu sdělovat co nejlépe. Pochopitelně vysvětlovat realitu,“ konstatoval europoslanec, a k tématu pokračoval: „V EU nerozhoduje Evropská komise, to je ta lež politiků, kteří se bojí odpovědnosti, ale zástupci členských zemí (ministři) a europarlament. Evropská komise je pouze obslužný orgán, který předkládá návrhy. Základní mýt, který tady panuje, že se rozhoduje bez nás. Není to pravda,“ řekl dále.
Videoreportáž z návštěvy europoslance Niedermayera ZDE
Záznam besedy je potom TADY
K tématu Evropské unie obecně, zaznělo: „EU je pro nás neuvěřitelná šance a příležitost. Nad všemi fakty, čísly a zákony je něco důležitějšího, a to, jestli té šanci věříme. Já i v těch nejhorších časech věřil, a tak k tomu přistupuji. EU přináší politickou a ekonomickou stabilitu a život v míru. Máme povinnost to udržet do budoucnosti. I tak vidí za Evropou každý něco jiného. My vidíme společný trh a prosperitu, stejně jako Rumunsko, Bulharsko a Španělsko. Francie tam vidí vliv na celý svět, Německo zaznamenalo návrat a svoji akceptaci v Evropě, Pobaltské státy záruku ochrany před nevyzpytatelným Ruskem. Z toho vychází nutnost schopnosti hledání kompromisů. Na tom unie stojí. Dnešní svět přeje silným. Díky půlmiliardě obyvatel patříme mezi tři světové supervelmoci.“
Ke svému působení v Bruselu a Štrasburku Luděk Niedermayer sdělil: „Nebylo mým plánem dělat v Bruselu velkou politiku. Ale TOP 09 v eurovolbách uspěla, získala 4 mandáty, a spolu s lidovci jsme se stali členy největšího poslaneckého klubu Evropské lidové strany. Jsme tak poměrně vlivnou součástí nejvlivnější skupiny Evropského parlamentu.“
„Byly to čtyři ne úplně jednoduché roky. Zdědili jsme pohrobka ekonomické krize, přišel geopolitický šok v podobě anexe Krymu a konfliktu na východní Ukrajině, věřili jsme, že svět má nějaká pravidla, která se dodržují. Pak přišla bezprecedentní uprchlická krize. Následoval Brexit, což byla rána na solar a hrozba rozpadu EU.“
Na téma společné měny zaznělo: „Diskuse o euru je složitá v tom, že nejsme schopni akceptovat realitu, ale věříme politickým lhářům a „alternativním“ médiím. Naše ekonomika je navázána na eurozónu. Euro je pro nás výhodné. Není pravda, že bychom platili cizí dluhy. Peníze se půjčují výměnou za ekonomické reformy. Spolurozhodují o tom ministři financí eurozóny. Říká se tomu solidarita, ale je v tom velký podíl pragmatismu. Je v našem zájmu, aby naši partneři prosperovali. Toto téma ale vyžaduje velkou odvahu politiků, kteří ji bohužel nenacházejí. Nesnaží se nás někam vést, ale sledují jen volební preference. Kdybychom přijali euro, začali bychom rychleji bohatnout. Důkazem je Slovensko, byť to není jen eurem.“
„Panuje velká averze vůči faktům. Viz Brexit. Podobné je to u nás s eurem. Transakční náklady při nákupu zahraničního zboží činí 20 miliard. Tyto peníze by nám v případě přijetí Eura zůstaly v kapse. Další problém a náklady představuje potenciální změna kurzu, jelikož firmy musí vytvářet finanční rezervu. Negativem je ztráta možnosti dělat nezávislou měnovou politiku, ovšem to je stejně záležitost v Česku trochu iluzorní.“
Publikum se mj. dotazovalo na sankce vůči Ruské federaci. LN: „Sankce v reakci na agresi proti Ukrajině fungují. Nejsou ale optimálně nastaveny. Plošné sankce vzbuzují averzi vůči unii. Mnohem efektivnější jsou individuální, vůči lidem, kteří něco ukradli. Ty jsou vnímány pozitivně.“
Aktuálním tématem je směrnice k ochraně osobních údajů. LN: „GDPR je podobný systém našemu stávajícímu, jen jsme jej nebrali vážně. Kdybychom ho vážně brali, žádná revoluce by se nekonala. Vláda ho nevysvětlila byznysu, ale ani institucím, školám,… Celosvětový obchod s osobními daty vyžadoval reakci. GDPR není buzerace, ale snaha, aby si lidi uvědomili, že je únik osobních dat poškozuje.“
Další dotaz se týkal budoucnosti EU ve stávající podobě. LN: „Europarlament chce často víc Evropy, členské země, zastoupené ministry, chtějí více národních států. Mluví se o dvourychlostní Evropě. Já mám pocit, že ten pomalejší pruh není pruh, ale odbočka. I ti velcí to vědí. Hledání kompromisů je prospěšné.“
Ad uprchlická krize: „Dohoda o migraci s Tureckem je velmi výhodná a pragmatická. Peníze nepodporují Erdoganův režim, ale jsou vázány na pomoc migrantům na místě.“
Výlet za kanál: „Vyjednávání o vystoupení Británie z Unie není trestáním Britů, ale konfliktem mezi unijními pravidly a nevyjasněnou vizí vystupující země, jak má Británie po vystoupení vypadat.“
Co dál? LN: „Témata voleb do europarlamentu 2019 – jakkoli lidé odpovídají, že je budou zajímat záležitosti evropské, myslím si, že je budou zajímat otázky národní. Komunikace předvolebních myšlenek bude proto hodně složitá. Je třeba hledat cestu, jak lidem vysvětlit, v čem je pro ně EU dobrá. Na někoho se dá apelovat, že je mír, na někoho nezabere ani prosperita, musíme hledat srozumitelná sdělení.“
Původní článek zde.