Evropská rada řeší jednotný trh a digitalizaci, uvaluje sankce na Bělorusko a vyzývá k vyřešení konfliktu ve východním Středomoří a Náhorním Karabachu
09.10.2020
Ze závěrů summitu vyplývá, že ze zahraničních záležitostí jsou nyní nejpalčivějšími regiony východní Středomoří a Bělorusko. Evropská rada se zabývala také eskalujícím konfliktem v Náhorním Karabachu, Čínou či otravou Alexeje Navalného.
V problematice východního Středomoří trvají vedoucí představitelé EU na tom, že musí být plně respektována svrchovanost Řecka a Kypru, s Tureckem bude veden mírový dialog. Evropská rada odsuzuje běloruské represe vůči pokojným demonstrantům, neuznává výsledky voleb a uvaluje sankce na některé běloruské činitele. Michel také uvedl, že Evropská rada odsuzuje pokus o vraždu Alexeje Navalného a vyzývá Rusko, aby spolupracovalo při nestranném mezinárodním vyšetřování. Stejně tak považuje za nepřijatelnou situaci v Náhorním Karabachu a vyzval k okamžitému ukončení konfliktu.
Spolupráce s Čínou by dle Evropské rady měla pokračovat, země se rozhodla přidat ke globálním snahám o ochranu klimatu a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 a chystá se také komplexní dohoda o investicích mezi EU a Čínou. EU však požaduje rovnoprávnější postavení s Čínou a lepší reciprocitu a vrcholní představitelé členských států jsou znepokojeni lidskoprávní situací v Číně, ať už jde o menšiny či dění v Hong Kongu.
Z ekonomické oblasti se představitelé EU soustředili na jednotný trh, průmyslovou politiku a digitální transformaci. Evropská rada trvá na dodržování pravidel jednotného trhu, odstranění zbytečných bariér (především ve službách), zlepšení podmínek hospodářské soutěže, vytvoření nového globálního ekonomického systému a investicích do vzdělání. V průmyslovém odvětví se bude prosazovat mimo jiné navazování nových vazeb, podpora vesmírného programu a další investice.
Na summitu byla akcentována také digitalizace jakožto jedna z prioritních oblastí, na niž je vyhrazeno 20 % prostředků z plánu EU na podporu oživení a obnovení. Ty půjdou například na rozvoj nových technologií, obranu proti kybernetickým hrozbám, podporu malých a středních podniků či modernizaci vzdělávání. Evropská komise má navíc do konce roku 2020 předložit návrh aktu o digitálních službách a do poloviny roku 2021 návrh iniciativy „Evropská digitální identifikace“.
V následné diskuzi europoslanci vyjádřili nespokojenost s přílišnou shovívavostí vůči tureckému jednání a nelogičností uvalení sankcí na Bělorusko, ovšem ne na prezidenta Lukašenka. Napříč politickým spektrem padaly připomínky k řešení nastávající krize, ať už z pohledu pracovního trhu, sociální inkluzivity, školství, zdravotnictví či digitalizace.
Předseda EPP Manfred Weber nakonec vyzval Evropskou unii k tomu, aby se sjednotila a neuzavírala se do sebe, a také ostatní europoslanci zdůrazňovali, že Evropská unie musí být jednotná, ambiciózní, soběstačná a získat více vlivu. Jen tak se totiž může stát silným aktérem mezinárodního dění.