Big_loader_ajax

Evropská unie pracuje na proměně své obranné politiky: Unie by v ní měla být soběstačnější

23.11.2016

Evropská unie jedná o posílení své obranné politiky, reaguje tak na současné bezpečnostní výzvy na vnějších hranicích spojené s migrací i terorismem, ale i bezpečnostní situaci ve třetích zemích. Evropský parlament o tom bude jednat v pondělí na plenárním zasedání ve Štrasburku.

Návrh usnesení o evropské obranné unii se mimo jiné zaměřuje na posílení spolupráce se Severoatlantickou aliancí a zlepšení systematičnosti při sdílení citlivých informací v oblasti bezpečnosti jak s NATO, tak třetími zeměmi. Evropská unie by ale na základě návrhu měla být v první řadě v situacích skutečného ohrožení silnější a rychlejší a především také soběstačnější než doposud.

Už na začátku týdne se 28 evropských ministrů setkalo s ředitelkou diplomacie EU Fredericou Moheriniovou. Na oficiálním jednání se dohodli například na posílení bojových uskupení, tzv. battlegroups - skupin o zhruba 1500 vojácích z různých členských států, které jsou připraveny k okamžitému nasazení v případe krize. Podle předkládané zprávy mířící do Štrasburku tato uskupení dosáhla operační schopnosti už v roce 2007, skupiny přitom nebyly doposud nikdy nasazeny.

Jelikož Evropská unie nemá vlastní armádu, a její obrana se tak spoléhá především na vojenské síly NATO, jsou právě battlegroups jedinými vlastními vojenskými jednotkami Unie pod přímou kontrolou Rady Evropské unie.

Princip kolektivní bezpečnosti je přitom zakotven už v základních smlouvách EU v rámci tzv. Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a dále je rozveden rovněž Evropskou bezpečnostní strategií z roku 2003. Veškeré jednání jednotlivých států by ale podle těchto dokumentů mělo být vždy v souladu právě se závazky členských zemí k NATO. Zpráva tak rovněž vyzívá k tomu, aby členské státy své přísliby vůči NATO plnily - především dodržovaly stanovenou úroveň výdajů na obranu ve výši 2% HDP, které v současnosti dosahuje pouze 5 z 22 evropských členů Aliance.

Lepší ochrana Schengenu díky EU ESTA

Co by také mělo přispět evropské bezpečnosti je nový systém EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS), o kterém začala Evropská komise vyjednávat už v dubnu tohoto roku. ETIAS by po vzoru amerického elektronického systému ESTA umožnil lepší kontrolu nad cestujícími bez vízové povinnosti a stanovoval by tak způsobilost příslušníků třetích zemí na cestě na území Schengenu. Systém by umožnil vyhodnotit, zda z cesty neplynou bezpečnostní rizika nebo riziko migrace. Za každou žádost by cestující zaplatili 5 euro a o jejich způsobilosti vstoupit na území Unie by tak bylo rozhodnuto v předstihu i bez vízové povinnosti.

Autor článku : Eliška Dokulilová, stážistka v kanceláři Luďka Niedermayera