Evropský akt o čipech: Návrat EU na trať technologického závodu
25.07.2022
O co se jedná?
Akt o čipech, neboli návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady Evropské unie, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů, je součástí balíčku dokumentů, které Evropská komise předložila v únoru letošního roku. Jedná se především o reakci na narušení dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů, ke kterému došlo v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19. Největší dopad nedostatku polovodičů jsme mohli pozorovat v automobilovém průmyslu, kdy v některých členských státech došlo v minulém roce ke snížení produkce až o třetinu.
Závislá EU
Čipy se vnímají jako ropa 21. století. Pokud při tomto připodobnění zůstaneme a podíváme se na něj z perspektivy aktuálního konfliktu na Ukrajině, nastává otázka, zda chce Evropská unie udělat stejnou chybu v závislosti na dodávkách ze třetích zemí i u čipů. Aktuálně jsme totiž závislí na dodávkách z Asie. V EU se vyrábí zhruba jen 9 % všech polovodičů, přičemž ještě v 90. letech to bylo zhruba 44 %.
V současné době spotřeba čipů roste a EU není z daleka jediná, kdo se tomuto tématu věnuje. Spojené státy americké, Čína, Jižní Korea či Tchaj-wan vědí, že právě odvětví polovodičů bude tím klíčových sektorem a směřují podle toho své investice. Pro Evropskou unii je prvotním cílem, aby se vrátila do hry – její podíl na trhu s mikročipy musí přestat klesat. Jedním z cílů Aktu o čipech je zvýšení podílu na celkové produkci z 9 % na 20 % do roku 2030.
Tři základní pilíře Aktu o čipech
První pilíř se zabývá financováním a předpokládá zřízení nové iniciativy v rámci víceletého finančního rámce a přeorientování současného Společného podniku pro klíčové technologie na oblast čipů. V této oblasti se nyní diskutuje, jakým způsobem bude zajištěno její financování, zejména ve vztahu k programům Horizont Evropa a Digitální Evropa. Prostředky mají pocházet z Unie, členských států a třetích zemí zapojených do unijních programů.
Druhý pilíř se zabývá zajištěním bezpečnosti dodávek přilákáním investic a zvýšením výrobních kapacit v oblasti výroby polovodičů, jakož i pokročilého pouzdření, testování a montáže prostřednictvím „integrovaných výrobních zařízení“ a „otevřených továren EU“. Návrh zejména definuje kritéria pro usnadnění výstavby těchto zařízení, které by přispívala k zabezpečení dodávek polovodičů v Unii. Návrh vyžaduje, aby členské státy zajistily rychlé zpracování správních žádostí souvisejících s plánováním, výstavbou a provozem zařízení.
Poslední pilíř řeší monitoring dodávek a zmapování slabých míst na trhu. Dle něj je třeba vytvořit koordinační mechanismus mezi členskými státy a Komisí pro posílení spolupráce, monitorování nabídky polovodičů, odhadování poptávky, předvídání nedostatku, spuštění krizové fáze a jednání prostřednictvím specializovaného souboru opatření (Tool Box).
Cíle
Cílem Aktu je společné založení evropského čipového ekosystému. Výsledkem by mělo být zajištění technické suverenity a dodávek polovodičů, výroby a balení pokročilých čipů, obecně technická suverenita Unie a její vedoucí postavení v oblasti výzkumu a technologií, dosažení digitální a zelené transformace, vznik kvalifikované pracovní síly a již výše zmíněné zvýšení produkce z 9 % na 20 % do roku 2030. Unie společně s členskými státy a mezinárodními partnery chystá zmobilizovat investice ve výši kolem 43 miliard eur. Klíčová má být i spolupráce s USA.
Hlasování o Aktu v plénu Evropského parlamentu je naplánováno na 12. – 14. října 2022.