Evropský fond pro strategické investice po jednom a půl roce fungování
19.01.2017
Fond je iniciativou Evropské komise, na niž se podílí jak Evropská investiční banka (EIB), tak Evropský investiční fond (EIF), a vznikla především jako reakce na nedostatek investičních aktivit v EU v období po finanční krizi. Do EFSI bylo vyčleněno dohromady 21 miliard EUR, z čehož 16 mld. EUR je zárukou z rozpočtu EU a 5 mld. EUR je alokovaných z vlastního kapitálu EIB. Z těchto 21 mld. EUR se počítá, že v ekonomice členských států vznikne se spoluúčastí soukromých institucí (banky, fondy aj.) a za účasti dalších indikativních investic reálně investice v hodnotě 315 mld. EUR. Uskutečněné investice pod správou fondu EFSI se soustředí na ekonomicky perspektivní projekty s vysokou mírou rizika. Do oblastí, ve kterých je fond aktivní, patří zejména strategická infrastruktura, včetně digitální, energetické a dopravní, dále školství, výzkum, vývoj, inovace, rozvoj obnovitelné energie a efektivní využití obnovitelných zdrojů a v neposlední řadě podpora malých a středních podniků.
Projekt fondu EFSI je ve své polovině existence, a již ke konci roku 2016 se z plánovaných 315 mld. EUR mobilizovalo okolo 52 %, což je zhruba 163,9 mld. EUR. Tato částka se uplatnila v rámci více jak 385 schválených transakcí v 27 členských zemích. Do nejvíce proinvestovaných sektorů patří malé podniky, energie, výzkum a vývoj a dále digitální a dopravní průmysl. Mezi evropskými projekty, které využily finančního instrumentu EFSI, je například výstavba nové papírny a továrny na celulózu ve Finsku, modernizace a zvýšení energetické účinnosti u středně velkého výrobce oceli v Itálii nebo projekt na energetickou úsporu a zateplení rezidenčních budov ve Francii. Státy, které doposud čerpaly ze zdrojů EFSI nejvíce na infrastrukturní a inovační projekty, jsou Velká Británie, Itálie a Španělsko s tím, že tyto tři přesáhly stanovený koncentrační limit 45%. Podobně tomu bylo u investic do malých a středních podniků, kde sice limit stanovený není, ale země jako Francie, Itálie a Německo čítaly 54% z daného investičního portfolia.
Co se týče investic z fondu EFSI v České republice, byly doposud schváleny 3 infrastrukturní a inovační projekty v hodnotě okolo 79 milionů EUR, které by si měly vyžádat celkové investice skoro 270 milionů EUR a sjednáno 6 dohod o financování malých a středních podniků v hodnotě 275 milionů EUR s tím, že předpokládané investice budou čítat až 1,6 miliardy EUR, z nichž by mělo čerpat kolem 12 tisíc malých společností a startupů. Mezi schválené investice patří například projekt společnosti Arcelormittal SA na podporu projektu výzkumu a vývoje a inovace ve výrobě oceli, který bude probíhat i v dalších zemích jako například Polsku, Francii, Rumunsku, Španělsku aj. Další investice v částce okolo 50 milionů EUR by měla jít směrem k České spořitelně, a.s., která jakožto finanční prostředník bude zprostředkovávat úvěry v celkové hodnotě kolem 140 milionů EUR pro vedle jiných středně velké společnosti s rizikovějšími portfolii v oborech, jako je energie, energetická úspora a účinnost. Zdrojů EFSI využívá i Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. v rámci programu Záruka 2015-2023, díky kterému poskytuje záruku na úvěry v hodnotě 160 milionů EUR. Garanční struktury EFSI využívá i Komerční banka, a.s., která ve svém programu Profi úvěr Start nabízí podnikatelské úvěry pro fyzické osoby podnikatele nebo malé a střední firmy s 80% zajištěním fondem. Těchto záručních funkcí využívají i jiné banky při poskytování vlastních úvěrových produktů, mezi něž patří i ČSOB, Equa bank a Česká spořitelna.
Vzhledem k poměrně zdařilému prvnímu jednomu a půl roku existence fondu, usiluje Komise o prodloužení jeho trvání a navýšení na dvojnásobek investičních kapacit. Tento plán byl představen jako součást dokumentu předsedy Komise J.C. Junckera Stav unie 2016, kde předjímá, že celkový stav investic byl měl činit až půl bilionu EUR v roce 2020. K dosažení takového cíle vyzývá Komise členské státy ke spolupráci a zapojení dané agendy jako jedné z priorit.