Evropský parlament chce přísnější pravidla pro boj s praním špinavých peněz a financování terorismu
11.07.2020
Evropská komise na začátku května 2020 představila komplexní přístup k dalšímu posílení boje EU proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Jejím součástí je ambiciózní a mnohostranný akční plán (Akční plán pro komplexní politiku EU v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu), který stanovuje konkrétní opatření, které má Komise přijmout v průběhu příštích 12 měsíců, a to za účelem lepšího vymáhání, dohledu a koordinace pravidel EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Cílem nového komplexního přístupu je vyplnit veškeré zbývající mezery v právních předpisech EU a odstranit z nich všechna slabá místa.
Současně Komise představila i novou metodiku, která má identifikovat vysoce rizikové třetí země, jež mají ve svých národních systémech pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu strategické nedostatky, a které tak představují specifickou hrozbu pro finanční systém EU. Vzhledem k tomu, že se zmíněná metodika dosud neuplatňuje, Komise také aktualizovala seznam vysoce rizikových třetích zemí.
V tomto kontextu proběhla na půdě Evropského parlamentu tento týden rozprava týkající se současného vývoje Akčního plánu. Jako součást debaty bylo též schváleno usnesení (534+ / 25- / 122 se zdrželo), ve kterém poslanci uvítali akční plán Komise, ale zároveň upozornili na jeho nedostatky a zdůraznili nejnaléhavější změny potřebné k dosažení účinného rámce EU.
Evropský parlament v usnesení zdůrazňuje potřebu, aby byla stávající pravidla AMLD4 a AMLD5 pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu implementovány ve všech členských státech. Dosud tomu tak není. V tomto ohledu, Evropský parlament vítá přístup Komise, která prosazuje nulovou toleranci a zahájení řízení proti členským státům, které nedodržují povinnosti vyplývající z těchto pravidel a neprovádí dostatečné kontroly. Zároveň ale Evropský parlament vyzývá Komisi, aby se zaměřila na dohled nad naplňováním již platných povinností členských států.
Evropský parlament rovněž vyzývá Komisi, aby se zaměřila na dohled nad naplňováním současné povinnosti členských států registrovat funkční, kvalitní a přístupná data o vlastnících firem. Ta by se navíc měla v budoucnu sjednotit v rámci propojeného registru napříč EU.
Parlament vítá plán Komise zřídit v nadcházejících 12 měsících nový Dozorčí orgán EU, který je nezbytný k vybudování kapacity pro řešení přeshraničních případů praní špinavých peněz, spolu s přísnější regulací a vymáháním. Komise v tomto kontextu zvažuje zda vytvořit nový orgán, a nebo udělit více pravomocí Evropské bankovní unii (EBA).
Parlament však zdůraznil své znepokojení nad schopností EBA k nezávislému posuzování kvůli struktuře jeho správy, zejména v souvislosti se skandálem Danske Bank.
Parlament dále vyzývá Komisi k posílení role Evropského prokurátora (EPPO) a posílení role Europolu, Eurojustu, a větší ochraně “whistle-blowers”.
Rezoluce mimojiné vyjadřuje obavy z nedostatečného vymáhání práva v případech korupce a praním špinavých peněz významnými a vysoce postavenými osobami veřejného života v členských státech. Rezoluce také vyzývá členské státy, aby postupně ukončily veškerá existující schémata týkající se občanství prostřednictvím investic (CBI) nebo rezidencí podle investic (tzv. „zlatá víza“).