Evropský parlament požaduje sankce vůči Rusku v souvislosti s otrávením Navalného
19.09.2020
Stanovisko Evropského parlamentu:
Soudobá ruská politika se soustředí, jak na represivní vnitřní politiky, tak na agresivní činnosti po celém světě. Šíří nestabilitu, pokouší se rozšířit svou sféru vlivu a dominance, tím oslabuje poslední léta mezinárodní řád, který je založen na všeobecně přijímaných pravidlech.
Evropský parlament, s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, dospěl k závěru, že Rusko již nemůže být dále považováno za „strategického partnera“, a to s ohledem na jeho antagonistickou formu zahraniční politiky, včetně vojenských zásahů a také (a stěžejně) s ohledem na nezákonné okupace ve třetích zemích.
Evropští poslanci důrazně odsoudili pokus o vraždu Alexeje Navalného. V tomto kontextu vyjádřili rovněž znepokojení nad opakovaným použitím chemické nervově paralytické látky proti ruským občanům. Jakékoliv použití chemických zbraní představuje podle mezinárodního práva trestný čin (podle Úmluvy o chemických zbraních).
Evropský parlament usilovně žádá členské státy, aby společně koordinovaly svůj další postoj vůči Rusku a hovořily v rámci vícestranných jednání „jedním hlasem“. Parlament vyzývá také celou EU k soustavnému tlaku na Rusko, aby došlo ke zrušení či pozměnění veškerých ruských zákonů, které jsou neslučitelné s mezinárodními normami, a to včetně nezákonných nedávných změn ruské ústavy, právního rámce pro volby a právních předpisů týkajících se zahraničních agentů a nežádoucích organizací. Cílem má být usnadnění plurality, svobodné a spravedlivé volby a tvorba rovných podmínek pro kandidáty opozice.
Poslanci ve své rezoluci požadují zahájení mezinárodního vyšetřování (se zapojením EU, OSN, Rady Evropy, jejich spojenců a OPCW). Vyzvali mimo jiné organizaci OPCW, aby zahájila podrobné vyšetřování porušování mezinárodních závazků Ruska v oblasti chemických zbraní. Došlo i k vyzvání ruských orgánů, aby došlo ke spolupráci s OPCW s cílem zajistit nestranné mezinárodní vyšetřování, a tak pohnat k odpovědnosti osoby odpovědné za zločin spáchaný proti Alexeji Navalnému
Poslanci vyzvali i Radu pro zahraniční věci, aby na svém zasedání dne 21. září 2020 zaujala k této otázce aktivní postoj, a to ve smyslu, aby ze strany EU došlo co nejdříve k sestavení seznamu významných restriktivních opatření vůči Rusku a k posílení sankcí, které byli již zavedeny v minulosti. Takové sankční mechanismy, které by umožnily shromažďovat a zmrazit evropská aktiva zkorumpovaných osob. (pozn.: V souladu se zjištěními nadace Alexeje Navalného pro boj proti korupci)
Kdo je Alexej Navalnyj?
Alexej Navalnyj, právník a protikorupční aktivista, je jeden z hlavní představitelů ruské opoziční politiky. Navalnyj odhalil již řadu korupčních afér, do nichž byly zapojeny obchodní společnosti a ruští politici, vedl taktéž několik veřejných protestů v celém. Dříve byl již zatčen, vězněn a také odsouzen, jednalo se o státní snahu ukončit jeho politické a veřejné činnosti. Evropský soud pro lidská práva prohlásil řadu těchto postupů za protiprávní a v rozporu se zásadou spravedlivého procesu.
Již v roce 2017 byl fyzicky napaden medicínským dezinfekčním prostředkem, v důsledku čehož téměř oslepl, během svého zatčení, již v roce 2019, byl údajně přiotráven. Ani v jednom z těchto případů nebyli viníci postaveni před soud.
Alexej Navalnyj také vyjadřuje silnou podporu demonstrantům v Bělorusku, změny a vývoj situace v Bělorusku vnímá jako inspiraci pro ruský lid. Navalnyj byl nominován politickou skupinou EPP v roce 2019 na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
Současný pokus o otravu opozičního politika:
K pokusu o vraždu Alexeje Navalného došlo před místními a regionálními volbami, dle EP bylo cílem pokusu umlčet jeho, ale i další osoby, které konstantně a hlasitě vyjadřující nesouhlas s tamním režimem. Odradit opozici, respektive zastrašit, od dalšího možného odhalování korupce v rámci režimu a zejména tím ovlivnit komunální a regionální volby v Rusku (ty se konaly 11.09.–13.09.2020)
Alexej Navalnyj, před pokusem o otravu, vyšetřoval případy korupce guvernérů v Novosibirsku a Tomsku, touto svou činností v dotyčných oblastech zvýšil informovanost místních občanů o těchto nekalých případech a tím přispěl k tomu, že k regionálním volbám přišlo mnohem více lidí, než bylo očekáváno a tím se i zmobilizovala větší část opozice. Společně se svým týmem se podíleli na zavedení strategie „inteligentního hlasování“, jejíž cílem je poražení kandidátů Putinova režimu. Navalnyj vytvořil systém 40 regionálních kanceláří rozmístěných po celém Rusku, které se zabývají kontrolou místních orgány (nejen samosprávných orgánů). Ovšem i členové těchto kanceláří jsou vystaveni neustálému zastrašování a pronásledování ze strany ruských orgánů.
Navalný byl po pokusu o otravu, na žádost rodiny, a díky pomoci evropských představitelů, přesunut ve vážném stavu do berlínské nemocnice Charité – Universitätsmedizin. Německá nemocnice došla k závěru, že byl Navalnyj otráven nervově paralytickou látkou typu „Novičok“. Jedná se o vojenskou nervově paralytickou látku, která byla vyvinuta Sovětským svazem a Ruskou federací. Toto zjištění bylo potvrzeno specializovanou laboratoří německých ozbrojených sil a několika dalšími nezávislými laboratořemi (Francie, Švédsko). Německo také požádalo Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) o pomoc s vyšetřováním.
Dodržování mezinárodních úmluv ze strany Ruska:
Ruská federace je povinna, jako člen Rady bezpečnosti OSN, dodržovat mezinárodní právo, příslušné dohody a úmluvy. Také plně dodržovat své mezinárodní závazky, včetně spolupráce s organizací OPCW při vyšetřování jakéhokoli porušení úmluv o chemických zbraních. Úmluvu o chemických zbraních Rusko podepsalo 14.01.1993 (vstoupila v platnost 29.04.1997), ta zakazuje využívání, vývoj, výrobu, hromadění zásob a přepravu chemických zbraní.
Umlčování ruské opozice:
Politické vraždy a otravy představují v Rusku jeden ze systémových nástrojů, který režim používá proti opozici. Současnou situaci a jakékoliv možné mezinárodní konstruktivní řešení vzniklých situací 
zhoršuje neustálá neochota veřejných ruských orgánů důkladně prošetřit politicky motivované vraždy (a pokusy o vraždu).
Tak tomu je stále u Anny Politkovské (novinářka), Borise Němcova (liberální opoziční politik), Sergeje Protazanova (novinář), Vladimira Kary-Murzy (politik a novinář), Sergeje Magnitského (právník) a dalších.
Představitelé opozice jsou neustále vystavováni slovním útokům, kampaním ad hominem namířeným proti nim a v neposlední řadě dehumanizaci ze strany vlády či prostřednictvím provládních sdělovacích prostředků.
Evropský parlament vyjadřuje svou solidaritu se všemi ruskými disidenty a lidmi, kteří navzdory ohrožení své bezpečnosti i života, a přes nátlak Kremlu a ruských orgánů, nadále bojují za svobodu, lidská práva a demokracii.
Ve svém prohlášení místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pan Josep Borrell uvedl, že země Unie by už měly přestat diskutovat a měly by potvrdit jasný sankční mechanismus, který by měl být analogický s Magnitského seznamem, ten zavedlo několik západních zemí (včetně USA, které na něj umístily i jednoho Slováka – Mariana Kočnera). Mechanismus by podle Borrella měl být namířen proti všem, kdo porušují lidská práva, a mohl by se nazývat po Navalném.
Ursula von der Leyen se též postavila za návrh vytvořit evropský režim sankcí za porušování lidských práv po vzoru magnitského zákona. Ve svém proslovu v rámci Debaty o stavu EU 2020 (SOTEU) se vyjádřila k otravě Alexeje Navalného: „Toto není jednotlivá akce. Stejný vzorec jsme viděli v Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii, v Salisbury i ve vměšování do volebních procesů po celém světě. Je to vzorec, který je stále stejný a nezmění ho ani žádný plynovod“ (poz.Nordstream2)