Evropský parlament volá po úpravě EU seznamu daňových rájů
28.01.2021
Seznam EU o daňových rájích (dále jen „Seznam“), dříve známý jako unijní seznam nespolupracujících jurisdikcí, je nástrojem, kterým EU usiluje o zlepšení správy v oblasti daní, a to v mezinárodním měřítku. Seznam je aktualizován dvakrát ročně a přípravné práce na jeho sestavení jsou svěřeny Skupině pro kodex chování (zdanění podniků), tedy pracovní skupině spadající pod Radu EU. V současné době Seznam zahrnuje 12 zemí (Americká Samoa, Anguilla, Barbados, Fidži, Guam, Palau, Panama, Samoa, Trinidad a Tobago, Americké Panenské ostrovy, Vanuatu a Seychely). K poslední aktualizaci Seznamu došlo v říjnu roku 2020. K příští revizi má dojít v únoru 2021.
Schválené usnesení upozorňuje, že přestože má zmíněný Seznam bezpochyby pozitivní dopad, nenaplňuje zcela svůj potenciál, jelikož jurisdikce, které jsou v současné době na Seznamu, pokrývají méně než 2 % celosvětových ztrát daňových příjmů (za rok 2020). To činí předmětný Seznam matoucím a neúčinným. Evropský parlament již v minulosti opakovaně zdůrazňoval, že je třeba přezkoumat postup EU, jímž jsou nespolupracující daňové jurisdikce zařazovány na Seznam daňových rájů.
Usnesení Parlamentu proto vyžaduje přísnější a nestrannější použitá kritéria pro zařazení do seznamu a taktéž přísnější obranná opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jakož i větší transparentnost a též důslednost. Rovněž je třeba aktualizovat kritéria řádné daňové správy tak, aby odrážela nejnovější mezinárodní vývoj. (pozn. též Komise usiluje o přezkum seznamu, což zveřejnila již minulý rok ve svém sdělení nazvaném „Řádná daňová správa v EU i mimo ni“).
Zároveň bylo konstatováno, že je více než nutné reformovat seznam nespolupracujících jurisdikcí v daňové oblasti na úrovni EU, aby byl tento proces formalizován, především prostřednictvím právně závazného nástroje. Parlament též vyzval Radu, aby mu přiznala při jednáních Skupiny pro kodex chování větší účast, tzv. pozorovatelskou úlohu. Je přesvědčen, že tyto změny zajistí nestrannost, nutnou objektivitu, a hlavně odpovědnost při procesu zařazování jednotlivých jurisdikcí na seznam.
Parlament dále navrhl, že by bylo žádoucí, aby došlo k pravidelné výměně názorů mezi předsedou jmenované Skupiny a jím, což by podle něj mělo zahrnovat alespoň jednu formální účast na veřejném slyšení ročně.
Stávající rozsah seznamu byl seznán jako „příliš úzký“. Z toho důvodu Usnesení podporuje rozšíření zeměpisného rozsahu tohoto Seznamu daňových rájů.
Parlament odsuzuje skutečnost, že byly ze seznamu vyjmuty země, které jednoznačně podporují erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), jako jsou Kajmanské ostrovy (pozn.: byly ze seznamu vyškrtnuty poté, co zavedly zcela minimální kritéria pro ekonomickou podstatu a slabá donucovací opatření). Podle Zprávy o stavu daňové spravedlnosti za rok 2020 byly shledány jurisdikcí odpovědnou za většinu celosvětových daňových ztrát, které ostatní stály více než 70 miliard USD ročně, což je 16,5 % celkových daňových ztrát. Kajmanské ostrovy stále nemají daň z příjmů právnických osob a podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) jsou jednou z deseti hlavních destinací pro fiktivní investice, což vyvolává otázky ohledně transparentnosti a možného preferenčního přístupu k některým zemím.
Z důvodu Brexitu Parlament také požaduje důkladné posouzení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zámořských území Spojeného království. A to vzhledem k tomu, že podle indexu korporátních daňových rájů („Corporate Tax Haven Index“) za rok 2019 se na nejvyšších místech mezi korporátními daňovými ráji nacházejí právě jurisdikce spadající do zámořských území VB, jako Britské Panenské ostrovy, Bermudy či Kajmanské ostrovy.
Proces zařazování jurisdikcí na seznam musí být v dalších letech zcela transparentní, aby se umožnila veřejná kontrola a například se zvýšila demokratická odpovědnost činitelů s rozhodovací pravomocí. A také musí dojít k plné transparentnosti, pokud jde o postoj členských států EU. Usnesení dále vyzývá k zajištění pravidel státní podpory a vnitrostátních programů podpory členských států, aby podniky s ekonomickými vazbami na nespolupracující jurisdikce (daňový rezidenti v těchto jurisdikcích) neměly nárok na podporu.
Usnesení rovněž uvedlo, že musíme jít příkladem doma, tedy v rámci EU. Komise a Rada byly vyzvány, aby uvedly i členské státy jako daňové ráje EU, dokud neprovedou zásadní reformy a nenavrhnou opatření tam, kde to bude třeba.
Mnoho velkých nadnárodních společností se zdanění na území EU vyhýbá. Je nutné a spravedlivé, aby nadnárodní (pozn. či digitální) společnosti přispívaly svými daněmi do veřejných rozpočtů. A zároveň, aby docházelo k zdanění tam, kde se vytváří jejich zisk. Tímto jejich nezodpovědným chováním se zvyšuje nerovnost a klade se většina daňového zatížení na daňové poplatníky – na běžné zaměstnance, pracovníky a také spotřebitele (pozn.: běžní lidé, spotřebitelé anebo i malé společnosti platí daně v reálné výši až 40 % či i více).
Díky daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, se každoročně ztrácí horentní sumy peněz. Dle odhadů (za rok 2017) jen v EU takto zmizí až 1 000 miliard eur ročně. Tyto peníze by mohly být využity k investicím do zdravotnictví, vzdělávání a jiných veřejných služeb, ovšem místo toho putují do daňových rájů po celém světě. (pozn.: Z prostředků, které se „ztratily“ ve spojitosti s kauzou Panama Papers, by se dalo vytvořit třeba 1,5 milionu nových pracovních míst v rámci EU). Mimo jiné i evropské veřejné mínění podporuje zpřísnění pravidel ohledně daňových rájů.