Fondy EU pomáhají i v koronavirové krizi
27.03.2020
Důležité také je, že iniciativa pokrývá všechny členské státy, tedy nejenom „kohezní“ země, ale i ty ostatní. Vzhledem k tomu, že se nejedná o „nové“ prostředky EU, ale volnější nakládání se „starými“, které byly státům přiděleny dávno před vypuknutím koronavirové krize podle všeobecných ekonomických kritérií, je zřejmé, že takto vzniklé investiční příležitosti členských států pro boj s koronavirem neodráží míru postižení každého z nich epidemií koronaviru. I tak se ale jedná o opatření, které v současné situaci každému členskému státu pomůže. Důležité také je, že využití těchto prostředků nebude podmíněno nějakými složitými schvalovacími nebo povolovacími procesy, takže vše bude moci probíhat rychle. Kategorie příjemců bude pokrývat širokou paletu subjektů, které nesou zátěž boje s koronavirem, nebo na které koronavirová krize dopadá, tj. kraje, obce, zdravotnická zařízení či podniky. Pokud se týče podniků, větší podpora by měla směřovat malým a středním podnikům, mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že použití prostředků EU na „financování provozního kapitálu k zajištění účinné reakce na krizi v oblasti veřejného zdraví“ bude omezeno právě jen na malé a střední podniky. Naopak „podpora podnikových investic do výzkumu a inovací nezbytných k posílení kapacit reakce na krizi v oblasti zdravotnických služeb“ bude dostupná i velkým podnikům. Bude záležet na vládě ČR, jak nastaví detialní pravidla čerpání tak, aby se prostředky EU dostaly co nejrychleji k těm, kteří je skutečně potřebují a kteří je také budou umět smysluplně využít.
Na ČR z této Investiční iniciativy připadá cca 1,2 mld. eur, což je mimochodem přibližně stejně jako Chorvatsku, o něco méně než Litvě, dvakrát méně než Slovensku, pětkrát méně než Maďarsku a skoro sedmkrát méně než Polsku. Vyplývá z toho minimálně to, že ostatní zmíněné státy, pro které je současná situace „výhodnější“, obdržely v roce 2019 od Komise více záloh na naplánované projekty, které následně nebyly schopny nebo nestihly realizovat. K posouzení toho, v jaké míře se státům naopak naplánované projekty částečně „předfinancované“ Komisí realizovat podařilo, bohužel chybí potřebná data.
Zajímavá v souvislosti s Investiční iniciativou je také informace, kolik prostředků EU v rámci národní obálky strukturálních fondů (tzv. „kohezní peníze“) společně s nutným národním kofinancováním, které se liší stát od státu, v průměru se ale jedná o poměr 3:1 (prostředky EU vs. národní kofinancování), mají ještě členské státy k dispozici proto, že k nim ještě nepřiřadily vhodné projekty (tzn. jsou ještě právně volné). Tato informace tedy poměrně jednoznačně vypovídá o tom, jak rychle který stát čerpá. Nejvíce takto „volných“ prostředků má Itálie (9mld. eur), pak Španělsko (7mld. eur) a pak ČR (4mld. eur). S námi srovnatelnému Slovensku takto zbývá 146mil. eur., Maďarsku a Polsku pak 0. Za normálních okolností by to pro nás bylo špatným vysvědčením dokládajícím naši neschopnost čerpat, v nečekané situaci koronavirové krize se však toto selhání náhle mění ve výhodu díky tomu, že i pro tyto zbývající dosud nevyužité prostředky ze strukturálních fondů Komise jednak zjednoduší pravidla čerpání, jednak členským státům umožní jejich přesměrování z původně stanovených účelů na účely související s bojem proti koronavirové krizi. I při této flexibilitě však bude nutno připravit a vybrat vhodné projekty do konce tohoto roku a pak je realizovat do tří let v rámci pravidla n+3, pokud Komise ještě neumožní nějaký časový odklad.
Důležité odkazy: