Highlights of the week: 12. - 15. března
12.03.2018
Budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím
V úterý dopoledne se budou europoslanci zabývat budoucími vztahy mezi EU a Spojeným královstvím. Předtím, než Evropská rada dne 23. března 2018 přijme Pokyny týkající se budoucích vztahů, vyjádří europoslanci své stanovisko k tomu, jak by měly tyto vztahy vypadat. Poslanci věří, že se úzké vazby se Spojeným královstvím podaří zachovat i po Brexitu, a to díky budoucí dohodě. Poslanci navrhují definovat 4 základní pilíře, na kterých by budoucí vztahy měly být postaveny: obchod a ekonomika, zahraniční politika a bezpečnost, vnitřní bezpečnost a tematická spolupráce. Vyjednávání se Spojeným královstvím o této dohodě bude zahájeno v okamžiku, kdy se tato země stane formálně tzv. třetí zemí, tedy po 29. březnu 2019. Jednání bude nesnadné a bude proto trvat delší dobu. Mezi tím by vztahy Unie a UK měly fungovat v rámci „přechodného období“, které by mělo omezit negativní dopady Brexitu zejména na ekonomiku.
Společný základ daně pro firmy
Ve čtvrtek Evropský parlament přijme svůj postoj k jednotným pravidlům pro výpočet základu daně z příjmu firem a následnou konsolidaci, která zajistí, aby podniky platily daň ve státech, kde vytvářejí svůj zisk. Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda hospodářského výboru, uvádí: „Společný základ daně a jeho konsolidace má za cíl zamezit přesunům daňových základů a agresivnímu daňovému plánování. K těmto praktikám, jak snížit odvody na daních, přistupují některé velké nadnárodní koncerny, které si mohou dovolit využít rozdíly a nekonzistence v daňových režimech zemí. Malé a střední podniky postupující v souladu s pravidly pak spolu s dalšími poplatníky musí odvádět na daních více. Cílem je proto vytvořit spravedlivé daňové prostředí pro firmy bez ohledu na jejich velikost, a tím zamezit situaci, kdy někteří poplatníci platí daně za další. Naopak, cílem návrhu není stanovit jednotnou korporátní daňovou sazbu ve všech státech.“
Parlament v této oblasti nemá právo spolu rozhodování. Návrh musí schválit ministři financí členských států jednomyslně, nebo se dohodnout na posílené spolupráci, která umožní přijmout úpravu jen v některých zemích Unie.
Složení nového výboru EP proti daňovým únikům
Luděk Niedermayer (TOP 09) je kandidátem na člena nově vzniklého Výboru pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky. Seznam členů výboru odsouhlasí plénum parlamentu ve středu. Nový výbor navazuje na činnost zvláštních výborů pro daňová rozhodnutí, které byly v EP zřízeny v roce 2015 a vyšetřovacího výboru k Panama Papers. Jeho úkolem bude vyhodnocovat pokrok, kterého členské státy a EU dosahují v oblasti boje s daňovými podvody a agresivním daňovým plánováním a navrhovat další kroky, které pomohou efektivnímu a spravedlivému výběru daní, zejména od velkých nadnárodních firem.
Vražda slovenského novináře
Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové a ochrana investigativních novinářů v Evropě bude na programu pléna ve středu po 15 hodině. Minulý týden se na Slovensko vydala mimořádná delegace europoslanců pod vedením německé poslankyně ELS Ingebor Grässle, která předsedá Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Cílem cesty europoslanců bylo seznámit se s okolnostmi případu a prověřit pochybnosti, které obestírají některé projekty čerpání evropských dotací na Slovensku. O usnesení budou poslanci hlasovat na příští plenární schůzi.
Víceletý finanční rámec a nové zdroje rozpočtu EU
Ve čtvrtek budou poslanci hlasovat o návrzích Evropského parlamentu na podobu budoucího sedmiletého finančního rámce EU, který Evropská komise představí v květnu. Rozpočtový rámec na roky 2020-2027 by podle parlamentu měl zachovat stávající podíl financí na politiku soudržnosti a Společnou zemědělskou politiku. Poslanci navrhují výrazně posílit financování výzkumu a programu Erasmus+, inciativy pro podporu zaměstnání mladých a podporu pro malé a střední podniky. Dostatečné investice by měly být zajištěny i do obrany, bezpečnosti a zvládání výzev spojených s migračními toky. Evropský parlament také navrhne v druhém hlasovaném usnesení, jak by měl být změněn systém zdrojů unijního rozpočtu. Nově by příjmy do rozpočtu mohly přicházet například z daně z finančních transakcí nebo environmentální daně.
Přeshraniční dodávání balíků
V pondělí odpoledne budou europoslanci jednat o návrhu nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků. Evropští spotřebitelé a maloobchodníci nevyužívají potenciál, který jim nabízí jednotný trh. V roce 2014 pouze 15 % spotřebitelů nakupovalo přes internet v jiných členských zemích EU. Obsahem návrhu nařízení je účinnější dohled nad trhy, zvýšení transparentnost tarifů a stanovení nižších sazeb zejména v odlehlých oblastech. Podle studie Evropského parlamentu mohou přeshraniční nákupy přes internet navýšit evropské HDP až o 415 miliard euro ročně.
Aktualizace Europassu, rámce pro dovednosti a kvalifikace
Modernizace souboru dokladů Europass, který mohou lidé využívat při hledání zaměstnání v celé Unii EU, bude hlasována v parlamentu ve čtvrtek. Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která působí ve Výboru pro zaměstnanost a ve Výboru pro kulturu a vzdělávání, jež společně nový návrh projednávaly, uvádí: „Europass za posledních deset let zvýšil mobilitu žadatelů o práci a studentů jak v rámci jednotlivých členských států, tak napříč EU. Jednotný formát životopisu využilo už přes 100 miliónů Evropanů. S technologickým rozvojem se však mění i požadavky zaměstnavatelů na zaměstnance. Tomu je zapotřebí přizpůsobit nástroje, které Europass nabízí. Uživatelé si nyní budou moci vytvořit elektronické portfolio s hodnocením vlastních dovedností. Díky navrhované větší koordinaci členských států budou moci žadatelé o práci či zájemci o studium navíc dohledat informace o vzdělávání a trendech na profesním trhu v celé EU.“ Michaela Šojdrová je připravena návrh blíže okomentovat.
Původní článek si můžete přečíst zde.