Highlights of the week: 13. až 16. února
14.02.2017
Obchodní dohoda EU s Kanadou (CETA)
Ve čtvrtek na plenárním zasedání vystoupí premiér Kanady Justin Trudeau, a to v návaznosti na středeční hlasování EP o ratifikaci obchodní dohody s Kanadou (CETA). Evropský parlament vyslovuje s CETOU, jakožto mezinárodní dohodou, souhlas. Po hlasování v EP vstoupí dohoda v platnost provizorně. Všechny její části začnou plně platit ve chvíli, kdy ji ratifikují jednotlivé parlamenty v členských státech.
CETA eliminuje téměř všechny importní cla, umožní evropským společnostem účastnit se veřejných zakázek v Kanadě, otevře evropským firmám přístup na kanadský trh se službami a na investiční trh a usnadní pracovní pobyty zaměstnancům firem a poskytovatelům služeb. Vývoz ČR do Kanady by tak měl podle ekonomických odhadů narůst o 23 % a čeští vývozci by měli ročně na clech ušetřit až 103 miliónů Kč.
Boj s terorismem a lepší kontroly na hranicích
Europoslanci budou ve čtvrtek hlasovat o zavedení povinnosti členských států stíhat činnosti spojené s terorismem, jako je výcvik teroristů, vycestování do zahraničí s cílem účastnit se teroristických operací a financování terorismu. Ve stejný den by měli přijmout rovněž nařízení ukládající členským státům povinnost provádět systematické kontroly všech osob překračujících vnější hranice schengenského prostoru na základě databází ztracených a odcizených dokladů, a to jak při vstupu, tak při výstupu. Cílem těchto návrhů je zamezit opakování teroristických činů v Evropě, jejichž pachatelé se v řadě případů navracejí ze zahraničních oblastí ovládaných teroristickými organizacemi.
Budoucnost Evropské unie
Ve čtvrtek budou europoslanci hlasovat o dvou usneseních z vlastní iniciativy, ve kterých nastíní, jak si představují další vývoj evropské integrace. Zatímco první ze zpráv se zabývá možností, jak zlepšit fungování EU v rámci stávajících unijních smluv a navrhuje takové kroky, jako je co nejrychlejší dokončení bankovní unie, společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a posílení společné obrany a ochrany hranic EU, podle druhé zprávy z dílny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu by se například z Evropské komise měla stát de facto vláda EU, v rámci které by vznikly pozice unijních ministrů financí a zahraničí a europoslanci eurozóny by měli hlasovat samostatně o záležitostech spojených s eurem.
Čeští europoslanci v poslaneckém klubu ELS se domnívají, že navrhované kroky jdou příliš daleko. Směřování k federální Evropě nepovažují v době, kdy občané Spojeného království vyjádřili svůj nesouhlas se setrváním svojí země v EU, a kdy posilují radikální a euroskeptická hnutí na celém evropském kontinentu, za vhodnou cestu. Provedení navrhovaných opatření by navíc vyžadovalo revizi Lisabonské smlouvy, jejíž otevření by se mohlo stát Pandořinou skříňkou.
Van der Bellen na plénu parlamentu
Nově zvolený prezident sousedního Rakouska Alexander Van der Bellen vystoupí na plénu Evropského parlamentu v úterý. Van der Bellen porazil v napínavém opakovaném volebním souboji kandidáta pravicových populistů Hofera. Očekává se, že nový rakouský prezident ve svém projevu zmíní potřebu trpělivého vysvětlování přínosů evropské integraci pro mír a stabilitu v Evropě jako politické protiváhy proti laciným a nezodpovědným výrokům populistů a nacionalistů.
Systém EU pro obchodování s emisemi
Evropský parlament bude ve středu hlasovat o posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií. Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) vznikl v roce 2005 v rámci závazku EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 %. EU ETS stanovuje maximální objem skleníkových plynů, které mohou průmyslové podniky vypouštět, a to prostřednictvím vydávání emisních povolenek. Avšak vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo v důsledku omezení průmyslové výroby k poklesu emisí, tím i ke snížení poptávky po emisních povolenkách a k nahromaděním přebytku povolenek, EU ETS přestal být efektivní. Hlavním opatřením nové legislativy je proto převést cíl 43 %, o který by podle původních plánů EU měla odvětví, na která se vztahuje EU ETS, snížit do roku 2030 své emise, na emisní strop, který se od roku 2021 každoročně sníží o 2,2 %. Cílem návrhu je takto především zamezit odlivu průmyslové výroby mimo EU.
Ruská vojenská agrese na Ukrajině
Poslanci Evropského parlamentu budou v úterý diskutovat s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci Federicou Mogherini zostřující se situaci na východě Ukrajiny, zejména u města Avdijevka. Poslanci varují, že vzhledem k nedávnému zintenzivnění ostřelování civilních obyvatel separatisty a výpadkům elektřiny v teplotách hluboko pod bodem mrazu situace v Doněcké oblasti již dosahuje rozsahu humanitární katastrofy. Jaromír Štětina (TOP 09), místopředseda podvýboru pro bezpečnost a obranu, k tomu uvádí: „Ukrajinci hrdinsky nebrání pouze svoji zemi, ale všechny z nás. Toto není občanská válka, ale útok na suverénní stát jiným státem.“
Původní článek najdete zde.