Hrad z banánů. Čínských a drahých
20.03.2018
Civilizované země v 21. století neposílají na "mise" úředníky, o kterých si snad každý, včetně Číňanů, může vygooglovat, co jsou zač, jaké skandály je provází a že nikoho nerepresentují. Jednak "se to nehodí" a druhak fungující státy mají k dispozici kanály, kterými informace získají.
Takto postupují nejvýše diktatury (ty posílají na neproduktivní výlety kamarády diktátora), či banánové republiky bez banánů (takto se snaží do ciziny ulít příjmy za poslední prodej banánů).
To jsou také režimy, jejichž představitelé často přicházejí s báječnými informacemi o tom, jak stovky miliard od přátel z Číny udělají z jejich země ráj na zemi.
To, že president Miloš Zeman tento vzorec do značné míry převzal, ukazuje, jak hluboce nekompetentní je, a nebo, že má, či měl plán, který však opravdu o růžové budoucnosti naší země není.
Zatímco tato část česko-čínské ságy je docela srozumitelná, stejně tak jako motivace jeho aktérů, rozpletení toho, co se stalo v Číně a co vlastně je, či spíše bylo CEFC, bude nesnadné, ne-li nemožné.
Na jedné straně může jít o aktivitu "mladých, agresivních štik v rybníce" (vzpomínáte na Motoinvest a postoj Václava Klause k němu?), které přecenili své finanční a politické možnosti. Na druhé straně spektra se může ukázat, že to byl projekt čínských aparátníků (legální, pololegální či nelegální), který se stal trnem v oku jiným čínským aparátníkům, kteří se proto rozhodli ho umravnit. Někde mezi tím je možnost, že management dílem agresivní a dílem "státní" CEFC se stal trochu moc nezávislý na skutečných vlastnících peněz, což obvykle dříve či později přinese velké trable. Kvůli značně nestandardnímu ekonomickému (i politickému) fungování Číny, které stojí stále na aparátnictví, korupci a neférových pravidlech podnikání, se pravdu jen těžko dozvíme.
O trochu jasnější je, jaké dopady asi bude mít dobrodružství dua Zeman-Tvrdík pro naši zemi. Nabízí se analogie s působením pana Tvrdíka v českých aeroliniích, které poté téměř zbankrotovaly a jsou dnes spíše než hrdým a prosperujícím "národním dopravcem" přílepkem lowcostového Travel Servisu. Podobně jako zde se dočkáme asi dvou dopadů.
První je finanční. Naštěstí nesměřuje (zatím) na stát, ale jistý stres asi dopadne na firmy, které mají k CEFC nebo firmám, které ovládal, finanční vztahy. Zdá se, že nemalou část "skvělých, miliardových investic CEFC" ve skutečnosti financovaly přímo či nepřímo české finanční instituce. To, zda a jakou ztrátu utrpí, bude záležet na tom, za jak vysoké ceny CEFC aktiva nakupovalo a jak jsou pohledávky českých institucí zajištěny. Informace o tom, že CEFC si v poslední době půjčovala za lichvářské úroky, moc důvěry v její finanční stabilitu nedává.
Stejně tak nedobré vyhlídky pro naše firmy představuje možnost, že investice budou převzaty čínskými vládními úřady. Je otázkou, jak moc energie by věnovaly do managementu podivného portfolia CEFC v naší zemi. A to pro budoucnost těchto firem dobrá zpráva není.
Happy endem v této béčkové historce by snad mohlo být, že se poučíme. Schválně, kdo tomu věří?