Big_loader_ajax

Jak Češi hlasovali pro návrhy v rámci Fit for 55?

22.06.2022

Na plenárním zasedání v Bruselu hlasovali poslanci ve středu 22. června o třech návrzích z klimatického balíčku ,,Fit for 55”, které byly na minulém zasedání ve Štrasburku na začátku června vráceny zpět do výborů.

Ice bergKonkrétně se jedná o návrhy týkající se revize systému Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emission Trading System – ETS), sociálního fondu pro klimatická opatření (Social Climate Fund – SCF) a mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM).

Cílem revize systému EU pro obchodování s emisními povolenkami je zesílit celkovou ambici Komise ve snižování emisí v odvětvích ETS z 61 % na 63 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005. Toho má být dosaženo dalším jednorázovým a rychlejším postupným snižováním počtu povolenek v oběhu. Dále chce Parlament zavést systém bonus-malus, v rámci kterého chce odměňovat bezplatnými povolenkami, resp. povolenky odebírat. Naopak v některých odvětvích mají bezplatné povolenky do roku 2032 vymizet, kde budou nahrazeny systémem CBAM. Dále by se ETS měl rozšířit o námořní dopravu, konkrétně chtějí poslanci pokrýt 100 % emisí z vnitroevropských tras od roku 2024 a 50 % emisí z mimoevropských tras z a do EU od roku 2024 do konce roku 2026. Od roku 2027 by měly být pokryty emise ze všech cest ze 100 % s možnými odchylkami pro země mimo EU, kde by za určitých podmínek mohlo být pokrytí sníženo na 50 %. Od počátku roku 2024 má být také zaveden ETS II zaměřený na obchodování s emisemi pro distribuci paliv pro komerční silniční dopravu a budovy. Aby ale lidé neměli dodatečné náklady na energii, soukromá doprava a obytné budovy mají být prozatím vynechány. Zaveden mát být v ETS II i cenový strop povolenek, při jehož překročení dojde k uvolnění povolenek dalších. Získané příjmy ze systému obchodování s povolenkami mají být použity v EU a v členských státech výhradně na opatření v oblasti klimatu. Revize byla v parlamentu přijata jasnou většinou skupin EPP, S&D, Renew a Greens. Z českých poslanců hlasovali pro návrh pouze poslanci zvoleni za TOP 09+STAN, KDU-ČSL a Piráty. Ostatní byli proti. Dokonce z frakcí S&D a Renew to byli pouze čeští poslanci (tedy poslanci zvolení za hnutí ANO), kteří hlasovali proti.

Dalším schválených návrhem je zřízení Sociálního klimatického fondu na pomoc lidem, kteří jsou nejvíce postiženi energetickou chudobou, vyrovnat se s vyššími náklady, které se pojí s transformací energetiky a dekarbonizace. Fond má zahrnovat 2 opatření – krátkodobé a dlouhodobé. Dočasnými jsou opatření na přímou podporu příjmů (jako je snížení daní a poplatků za energii) k řešení nárůstu cen silniční dopravy a topných paliv. Dlouhodobými jsou strukturální investice do renovací budov a energií z obnovitelných zdrojů a do přechodu od soukromé k veřejné dopravě. Totéž platí pro spolujízdu, sdílení automobilů a aktivní druhy dopravy, jako je jízda na kole. Opatření mohou mít podobu daňových pobídek, poukázek, dotací nebo bezúročných půjček. Proti návrhu na zřízení Sociálního klimatického fondu byla především politická skupina ECR včetně českých poslanců zvolených za ODS. Dále proti hlasovala komunistka Konečná nebo poslanec Blaško zvolený za SPD. Poslanec Zdechovský zvolený za KDU-ČSL se zdržel. Zbylí čeští poslanci zvolení za TOP 09+STAN, KDU-ČSL, ANO a Piráty hlasovali v rámci svých politických frakcí EPP, Renew, Greens a S&D pro návrh.

Posledním z trojice schválených návrhů je tzv. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který má chránit evropské firmy proti neférové uhlíkové konkurenci a zabránit riziku úniku uhlíku, tj. přesunu výroby mimo EU do zemí s laxnějšími klimatickými politikami. Tato uhlíková daň z dovozu může také motivovat jiné země ve vlastním pokroku v boji proti klimatickým změnám. Kromě produktů navrhovaných Komisí (železo a ocel, rafinerie, cement, základní organické chemikálie a hnojiva) Parlament chce, aby CBAM zahrnoval také ostatní organické chemikálie, plasty, vodík a čpavek. Poslanci také chtějí rozšířit CBAM o nepřímé emise, tj. emise pocházející z elektřiny používané výrobci, aby lépe odrážely náklady evropského průmyslu na CO2. CBAM by se měl uplatňovat od počátku roku 2023 s přechodným obdobím do konce roku 2026 s plným zavedením pro odvětví ETS do roku 2032, kde nahradí bezplatné povolenky. Parlament se domnívá, že namísto 27 příslušných orgánů by měl existovat jeden centralizovaný orgán EU CBAM, který by byl efektivnější a transparentnější. Poslanci také požadují, aby částka odpovídající příjmům z mechanismu putovala z rozpočtu EU na podporu nejméně rozvinutých zemích v přechodu na zelené hospodářství. Mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích prohlasovala většina složená z EPP, Renew, S&D, Greens a The Left. Z českých poslanců tedy hlasovali pro návrh zástupci TOP 09+STAN, KDU-ČSL a Pirátů. Ostatní čeští poslanci za zvoleni za ANO, ODS, SPD a KSČM hlasovali proti. Stejně jako u návrhu o revizi ETS to byli pouze čeští poslanci (tedy poslanci zvolení za hnutí ANO), kteří z frakcí Renew a S&D hlasovali proti.

Autor článku : Jiří Kubánek, stážista v kanceláři Luďka Niedermayera