Jak kvůli vlastním chybám ztrácíme evropské dotace
03.09.2019
Z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), kterého se tyto velmi znepokojivé informace týkají, se tak stává nejtoxičtější český operační program, v němž nám kvůli našim vlastním chybám hrozí patrně největší riziko ztrát finančních prostředků EU, a tím neplánovaného zatížení našeho rozpočtu.
Doutnající potíže okolo OPPIK naplno propukly vloni v dubnu, kdy Komise tento operační program pozastavila kvůli 14% chybovosti zjištěné auditem MF, a OPPIK určený zejména pro MSP tak od té doby platí pouze český rozpočet. Takto už příjemcům vyplatil 17mld. korun (z celkových cca 100 mld. korun), které Komise (zatím) neproplatila a není jisté, zda, případně v jakém objemu a kdy je proplatí. Plných 80mld. korun, tedy čtyři pětiny z celkové obálky OPPIK, je přitom vyčleněno pro malé a střední podniky (MSP). Jedna z odhalených a opakovaných chyb pak spočívala v tom, že ve výzvách omezených na MSP žadatelé předkládali nepravdivá čestná prohlášení o tom, že jsou MSP. Stejným švindlem se ostatně před lety k evropské dotaci dostal i projekt Čapího hnízda. Vzhledem k tomu, že MPO se spokojilo s předložením čestného prohlášení a informace v něm obsažené neověřovalo, se dostala řada žadatelů k dotaci neoprávněně, a Komise je proto českému rozpočtu odmítla proplatit.
Nedávný text HN, který na uvedené problémy OPPIK poukázal, také upozornil na to, že do problému předstírání statutu MSP, díky kterému obdržely dotaci z OPPIK, jsou namočeny i firmy z Agrofertu (konkrétně zpracovatel plastu Fatra získal 690 tisíc korun, výrobce krmných směsí pro hospodářská zvířata Primagra dostal 930 tisíc a obchodník se zemědělskými komoditami Cerea inkasoval 2 mil. korun). Státnímu rozpočtu tak hrozí vznik škody v řádu desítek miliard korun a Agrofert, stejně jako jiné obdobné firmy, si připsaly na svůj účet další nefér a asi i nezákonné zvýhodnění oproti svým konkurentům, zejména z řad “skutečných” MSP. Každopádně až Komise přijme rozhodnutí, které v případě potvrzení chyb půjde k tíži státu a státnímu rozpočtu, měl by stát v zájmu daňových poplatníků od příjemců, kteří se k dotaci dostali podvodem (předložením nepravdivého čestného prohlášení předstírali, že jsou MSP), neoprávněně poskytnuté dotace vymáhat zpět.
Dosud posledním kamínkem do mozaiky problematického řízení OPPIK ze strany MPO bylo červnové vyhlášení výzvy na rekonstrukci objektů za účelem provozování ubytovacích nebo stravovacích služeb, které připomíná neblahou éru výstavby penzionů, hotelů a wellness center z prostředků EU v letech 2007-13. Inovační rozměr se v této výzvě hledá opravdu velmi těžko a velký otazník visí i nad výběrem 57 obcí, do nichž má finanční podpora směřovat a z nichž mnohé jsou již dnes vyhledávanými turistickými destinacemi, takže je zjevné, že se bez veřejné podpory obejdou. Nad rámec uvedených námitek je vyhlášení takové výzvy v situaci, kdy finanční závazky českého rozpočtu nejsou kryty z rozpočtu EU, samo o sobě problematické a neodpovědné.
Výše zmíněné neověřování statutu MSP ze strany MPO, které je mimochodem už několik let řízené ministry za ANO, je jednak selháním tohoto úřadu (zejména pokud na ověřování zcela rezignoval a pouze se spoléhal na pravdivost údajů uvedených v čestném prohlášení), jednak je tímto postupem (nebo spíš „nepostupem“) mařen účel tzv. čtvrté směrnice proti praní špinavých peněz (AML) z r. 2015, která zavedla nové registrační povinnosti, zejména povinnost zjišťovat a registrovat osoby s hospodářskou mocí, tedy skutečné majitele firem. Právě za předstíráním velkého podniku, že je malým a středním podnikem, s cílem dosáhnout třeba na dotace, bývá skrytý skutečný vlastník, který podmínky pro MSP neplní. Bez jeho identifikace je obtížné, ne-li nemožné zjistit, že žádost o dotaci určenou pro malý a střední podnik je neoprávněná.
Mimochodem se zdá, že po mírně řečeno rozpačitém vypořádání se se čtvrtou AML směrnicí, která má souvislost s miliardovou ztrátou pro naši zemi v programu OPPIK, vláda ČR tápe i ohledně tzv. páté AML směrnice přijaté 30. května 2018, která mimo jiné zavádí povinnost učinit zapisované údaje o skutečných vlastnících veřejně přístupné či sankce ve formě pokuty až do výše 130 mil. korun či zákazu podnikání. Lhůta k implementaci směrnice je už 10. ledna 2020 a v ČR jsme teprve ve stadiu projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu a zákon o evidenci skutečných majitelů. Návrh zákona z dílny MF je nyní v připomínkovém řízení, tedy čeká na schválení vládou. Lhůta pro podání připomínek uplynula 26. července, tedy obdržené připomínky by měly být nyní vyhodnocovány a zapracovány do návrhu zákona. Je pravděpodobné, že do uplynutí implementační lhůty se návrh zákona schválit nestihne.
Je namístě vyslovit obavu, že problémy s identifikací MPS, stejně jako dosavadní laxní přístup české vlády k páté AML směrnici, mohou vážně zkomplikovat čerpání strukturálních fondů EU. Řádná aplikace páté AML směrnice je totiž důležitým předpokladem úspěšného boje proti zneužívání dotací určeným malým a středním podnikům velkými podniky se „skrytými“ vlastníky, které je pochopitelně trnem v oku Komisi, ale v prvé řadě by mělo vadit nám samým. Neboť podpora velkých a silných firem vytváří prostředí, ve kterém firmy malé a střední prostředí mohou jen těžko uspět. A ekonomika stojící na velkých firmách je mnohem méně stabilní a často má i menší růstový potenciál.