Jaká je budoucnost České republiky z pohledu ekonomů?

Za organizátory zahájila konferenci Miroslava Kopicová z Národního vzdělávacího fondu, o.p.s. a Vladimír Mařík z letos otevřeného Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Celou konferenci pak moderoval Marek Mora, člen bankovní rady České národní banky. Jejím hlavním cílem bylo zprostředkovat pohled českých ekonomických špiček na budoucnost Česka v horizontu dalších dvaceti let. 

 

Prvním řečníkem byl Milan Zelený z Fordham University a z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Přednesl příspěvek na téma „Jak posunout statickou rozvojovou ekonomiku mezi vyspělejší země?“ Ve své přednášce se snažil najít odpovědi na to, jak by měl svět reagovat na stále rychlejší změny a nezvratitelné účinky měnící se globální ekonomiky. Milan Zelený se odpovědi na tyto aktuální společenské otázky snaží najít v dědictví baťovského ekonomického modelu. Pracuje tak s ideou propojení univerzit a inovačních inkubátorů, podnikatelských kempů nebo podnikatelských univerzit. Jeho vize spočívá hlavně ve vzájemné spolupráci – ta se má stát novým základem podnikání. 

Další příspěvek přednesl současný guvernér České národní banky a bývalý předseda vlády, Jiří Rusnok. Zabýval se rolí měnové politiky v budoucí hospodářské politice státu. V diskuzi se otevřel problém úbytku práce a její nahrazování umělou inteligencí. Jiří Rusnok ale jednoznačně odmítl fatalistické vize budoucnosti. Proměna práce podle něj jednoznačně nastane, nebude to ale znamenat úbytek práce samotné. 

Luděk Niedermayer, také bývalý člen ČNB a současný europoslanec za TOP 09, přednesl další příspěvek. Jeho prezentace otevřela téma vztahu mezi Českou republikou a eurozónou. Upozornil, že Češi dnes patří mezi nejsilnější euroskeptiky a poukázal na to, jaké jsou v otázce eurozóny nejlepší zájmy České republiky. Diskuze po příspěvku se týkala hlavně kondice české ekonomiky a zapojil se do ní i bývalý premiér Petr Nečas. 

Martin Hanzlík, finančník ze společnosti ATRET Consulting s.r.o., se zabýval aplikací nových finančních nástrojů po vypršení strukturálních fondů. Především upozorňoval na to, že smysl evropských financí nespočívá v zaplacení dílčích projektů. Jejich cílem je, aby daná země jako celek udělala určitý kvalitativní posun. Poslední příspěvek pak přednesl Lubomír Lízal z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd ČVUT. 

Malé ekonomické fórum tak přineslo nejen konkrétní analýzu současné hospodářské politiky a jejích výhledů do budoucna, ale i podněty, které mohou obohatit dlouhodobou ekonomickou a společenské vizi. 
 

Původní článek si můžete přečíst zde.