Je nejvyšší čas ochránit evropské firmy ve strategických sektorech

25.06.2020

Na plenárním zasedání Evropského Parlamentu dne 17.06.2020 proběhla rozprava, se zástupci Rady a Komise, týkající se ochrany evropských strategických odvětví před přebíráním podniků zahraničními subjekty. Jedná se o stěžejní téma, především v kontextu právě začínající hospodářské krize spojené s koronavirem, která představuje vážné komplikace pro evropské firmy a zároveň poskytuje hlavně čínským investorům, kteří jsou podporováni vládními penězi, nové možnosti.

Prohlášení Rady a Komise s rozpravou v Evropském parlamentu

Je důležité si uvědomit, že v takovém případě konkurence čínských firem není rovna, jelikož za nimi nestojí jen zmíněný vládní kapitál, ale také podpora politická.

Evropská komise již v dubnu 2020 otevřela diskuzi, v rámci, které se mají jednotlivé členské státy možnost vyjádřit k návrhu na rozšíření působnosti, k přijatému dočasnému rámci státní pomoci (březen 2020). Cílem předmětné iniciativy je podpořit ekonomiku EU během koronavirové krize. Navrhovaná právní úprava, dle Evropské komise, by umožnila poskytování pomoci ve formě rekapitalizace, která by doplnila možnost členských států nakupovat stávající akcie podniků. Tato forma pomoci může být zásadní při intervencích členských států, jelikož hlavním cílem je zabránit nežádoucímu převzetí strategických podniků zahraničními kupci.

Ochrana strategických společností, v kontextu teritoria Evropské unie, se stala velmi diskutovanou skutečností v řadě členských států Evropské unie a to zejména, kromě již výše uvedeného, v souvislosti s prohlubující se ekonomickou liberalizací, globalizací investičního prostředí a právě také v kontextu globálních ekonomických krizí. Ohniska lze spatřit například v sílícím fenoménu státních investičních fondů (SWF – Sovereign Wealth Funds) či investorů zahraničních holdingů, kde cizí stát, přímo či nepřímo, drží menšinové či většinové podíly.

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 21. - 22.03.2019 uložila Komisi, aby určila nové nástroje k řešení negativních účinků zahraničních subvencí na jednotném evropském trhu. V svém sdělení s názvem „Nová průmyslová strategie pro Evropu“, ze dne 10.03.2020, Komise potvrdila, že do poloviny roku 2020 přijme tzv. Bílou knihu, jejíž cílem bude řešit negativní účinky zahraničních subvencí na jednotném trhu.

Jako reakci na rostoucí zájem neevropských investorů o investice v členských zemích EU, představila tedy dne 17.06.2020 Evropská komise zmíněnou Bílou knihu. Komise nyní vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se k možnostem vyjádřily, tato forma veřejné konzultace bude probíhat do 23.09.2020, Komisi pomůže při přípravě vhodných legislativních návrhů v této oblasti.

Bílá kniha navrhuje řešení a rovněž požaduje vznik nových nástrojů, respektive požaduje napravení nedostatků (mezer) ve stávajících právních předpisech. V této souvislosti předkládá Komise několik přístupů. Jedná se o možnosti, tzv. „moduly“, ty jsou zaměřeny na řešení rušivých účinků zahraničních subvencí:

1, na jednotný trh obecně (modul 1)

2, na akvizice společností z EU (modul 2)

3, na zadávání veřejných zakázek v EU (modul 3)

Nejedná se o nahrazující alternativy, ale o moduly a ty se mohou vzájemné doplňovat. V Bílé knize je i stanoven obecný přístup k zahraničním subvencím v kontextu financování z prostředků EU.

Výkonná místopředsedkyně Margrethe Vestagerová, odpovědná za politiku hospodářské soutěže a za portfolio uvedla dne 17.06.2020 na půdě Evropského parlamentu následující:

„Evropa připravená na digitální věk“ k tomu uvedla: „Evropská ekonomika je otevřená a úzce propojená se zbytkem světa. Má-li to být i nadále naší silnou stránkou, musíme zůstat ostražití. Proto stejně jako u subvencí poskytovaných členskými státy potřebujeme i u zahraničních subvencí správné nástroje k zajištění toho, aby nenarušovaly náš trh. Přijetím dnešní bílé knihy zahajujeme důležitou diskusi o tom, jak dopady zahraničních subvencí řešit. Jednotný trh má klíčový význam pro prosperitu Evropy a funguje dobře, pouze pokud na něm panují rovné podmínky.“

Dále komisař pro obchod Phil Hogan uvedl v rozpravě, že:

„EU patří k nejotevřenějším ekonomikám světa a přitahuje velké investice ze strany našich obchodních partnerů. Otevřenost naší ekonomiky však stále častěji ohrožují zahraniční obchodní praktiky, včetně subvencí, které narušují rovné podmínky pro společnosti v EU. Vedle dalších nástrojů dostupných na úrovni EU, jakými jsou například mechanismus prověřování přímých zahraničních investic a opatření na ochranu obchodu, je bílá kniha vítaným doplněním souboru nástrojů pro naši otevřenou strategickou autonomii.“

Současná krize spojená s COVID-19 ukázala, jak je důležité přijmout příslušná opatření na ochranu strategických investic, které by mohly ovlivnit veřejné politiky a strategie, jak v průběhu krize, tak i po ní. V důsledku oslabení evropského vnitřního trhu, potažmo evropských firem, a následného poklesu cen akcií, vyvstalo riziko „predátorského“ přebírání. Vzešla nutnost posílení odolnosti a strategické autonomie napříč klíčovými evropskými technologiemi a uvnitř společného evropského trhnu.

Rovněž je nutné podotknout, že se nejedná o žádnou formu radikální izolace. Evropská Unie je si vědoma globální propojenosti a nadále zůstává otevřená zahraničním investicím, které jsou nezbytné pro hospodářský růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost a inovace. Nicméně mimořádná situace, spojená s COVID-19, ukázala, že otevřenost Evropské unie vůči investicím musí být v současnosti více než kdykoliv předtím vyvážena příslušnými prověřovacími nástroji.

Subvence, které poskytují členské státy vždy podléhaly pravidlům Evropské unie pro státní podporu, aby se zabránilo narušení trhu. Tedy subvence poskytované společnostem v EU vládami nečlenských zemí mají na hospodářskou soutěž na jednotném trhu rostoucí negativní dopad, jelikož nepodléhají kontrole státní podpory ze strany EU. Vyskytuje se stále více případů, kdy zahraniční subvence prokazatelně napomohly k akvizici společností z EU, ovlivnily investiční rozhodnutí, tržní operace nebo cenovou politiku příjemců či mohly ovlivnit podávání nabídek ve veřejných zadávacích řízeních. Dle uvedeného zjevně nyní existují nedostatky v regulačním rámci. Což je nutné napravit.

V souvislosti s Čínou, jsou obavy podmíněné, především když si vzpomeneme na strategický plán „Made in China 2025“ (představený počátkem roku 2015), v rámci kterého Peking prosazuje domácí vývoj technologií, jako jsou například elektrické automobily. Současně ale zkupuje v zahraničí know-how, právě prostřednictvím akvizic zahraničních firem. V Německu již platí zákon, od roku 2018, jehož vznik byl silně motivován právě obavami, že zahraniční, především čínské společnosti, získají německé know-how a poškodí výrobní základnu, na níž je vybudována velká část prosperity Německa.

ZDROJ:

Autor článku : Nikol Panoš a Monika Kalkusová, asistentky europoslance Luďka Niedermayera