Komise a Parlament apelují na potřebu sjednotit preventivní bezpečnostní a hygienická opatření omezující volný pohyb osob v EU
07.09.2020
Tento návrh společného přiměřeného a nediskriminačního postupu přichází v reakci na praktiky členských států, které ze dne na den zavádí nová (a často zmatečná) preventivní opatření. Na nejasnosti ohledně cestovních omezení pak nejvíce doplácí samotní občané. O citlivé téma se jedná i z toho důvodu, že podmínky vstupu, restrikce a omezení nabourávají jednu ze 4 základních svobod EU. Přestože v této otázce nemají unijní instituce legislativní pravomoc, ale pouze nezávaznou poradenskou kompetenci, doporučení Rady by měly jednotlivé členské státy využít jako podklad při udávání jednotného kurzu k řešení takových přísných cestovních omezení jako je uzavírání hranic.
Ve svém návrhu Komise předkládá řadu okamžitě proveditelných iniciativ, mezi kterými lze zmínit např. informační nástroj Re-Open EU, určený občanům chystajícím se vycestovat do jiné členské země či jednotný systém monitorování vývoje situace Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC, European Centre for Disease Prevention and Control). Jednotný postup dle návrhu umožní občanům i podnikatelům zorientovat se v dalším vývoji situace s vyšší zárukou předvídatelnosti a srozumitelnosti.
Cestování po EU v těchto dnech stále podléhá mnoha různým omezením – hlavními zůstává především povinná dvoutýdenní karanténa či povinnost podstoupení testu, jenž může být pro nezanedbatelnou část občanů cenově jen těžko dostupný.
Dle návrhu Komise doporučuje spolupráci v několika klíčových oblastech:
1. Zavedení jednotných kritérií pro rozhodování ohledně cestovních omezení
Komise navrhuje při zavádění omezujících opatření zohledňovat:
- celkový počet nově oznámených případů onemocnění COVID-19 na 100 000 osob v dané oblasti během čtrnáctidenního období
- procentní podíl pozitivních testů v rámci všech testů na COVID-19 provedených v dané oblasti během sedmidenního období;
- počet testů na COVID-19 provedených na 100 000 osob v dané oblasti během sedmidenního období.
Tyto údaje by měly podle návrhu členské státy odesílat každý týden ECDC. Komise rovněž navrhla, aby členské státy (které mají míru testování vyšší než 250 na 100 000 osob) neomezovaly volný pohyb osob cestujících z jiného členského státu, kde celkový počet nově oznámených případů nepřesáhne 50 na 100 000 osob během čtrnáctidenního období nebo kde je procentní podíl pozitivních testů nižší než 3 %.
2. Mapování kritérií s pomocí společného barevného označení (tzv. semaforu):
· zelená – oblasti s celkovým počtem nově oznámených případů během 14 dnů nižší než 25 na 100 000 osob a méně než 3 % pozitivních testů
· oranžová – oblasti s celkovým počtem nově oznámených případů během 14 dnů nižší než 50 na 100 000 osob, ale s více než 3 % pozitivních testů nebo oblasti s celkovým počtem nově oznámených případů 25–150, ale s méně než 3 % pozitivních testů
· červená – oblasti s celkovým počtem nově oznámených případů během 14 dnů vyšší než 50 na 100 000 osob a s 3 % a více pozitivních testů nebo oblasti s více než 150 případy na 100 000 osob
· šedá – pokud nejsou k dispozici dostatečné informace nebo pokud je počet testů provedených na 100 000 osob nižší než 250.
3. Jednotný rámec pro opatření uplatňovaný na cestující z vysoce rizikových oblastí
Komise dále navrhla jednotný postup pří zacházení s cestujícími z „vysoce rizikových“ zón. Obecně platí, že země by neměly bránit vstupu na své území občanům z jiných členských států. Členské státy zavádějící omezení volného pohybu na základě vlastních rozhodovacích procesů by legitimně mohly vyžadovat, aby cestující z oblasti, jež byla klasifikovaná jako „červená“ nebo „šedá“, buď podstoupili karanténu, nebo se při příjezdu podrobili testu.
4. Jasné a včasné informování veřejnosti o veškerých omezeních
Komise se také zasadila o vytvoření jednotného centrálního způsobu poskytování informací veřejnosti skrze internetovou platfomu Re-open EU, která bude pravidelně aktualizována podle připravovaných změn v omezení volného pohybu. Tyto chystaná opatření by měly ohlašovat členské státy s předstihem jednoho týdne.
Projednání návrhu Radou a následné přijetí proběhne v příštích několika týdnech. Dne 22. září proběhne veřejná konzultace se zainteresovanými subjekty (mj. ředitelé farmaceutických společností a zástupci občanské společnosti) ohledně implementace jednotné strategie transparentního a spravedlivého zadávání výroby vakcín. Toto představuje další krok v účinném boji proti šíření nákazy COVID-19.
A jak by si tedy vedla podle navržených kritérií Česká republika? Podle tabulky relevantních dat ECDC přibylo v ČR ke dni 4. 9. 2020 679 nových potvrzených případů. Kumulativní přírůstek v tento den přesáhl hranici zmíněných 50 případů na 100 000 obyvatel - tím by se ČR zařadila do rizikové červené zóny, jejíž obyvatelé by měli při překročení hranic podstoupit povinnou karanténu či Komisí preferovaný test. Kumulativní přírůstek podle dat dále roste a ke dni 8. 9. 2020 činí 61.3626547. Mezi vysoce rizikové regiony se v posledním týdnu dle dat MZČR řadí Hlavní město Praha s 87,67 přírůstky na 100 000 obyvatel, dále Pelhřimov s rekordními 100,97, Plzeň-jih s 91,36, Svitava s 80,51 nebo Hodonín s 81,55.