Komise představila cíl snížení emisí o 55%, poslanci navrhují 60%
22.09.2020
Klimatický zákon je nejvýznamnější iniciativou Zelené dohody pro Evropu, jelikož právně zakotvuje cíl klimatické neutrality do roku 2050. Návrh Klimatického zákona byl Evropskou komisí představen poprvé 4. března 2020 a byl následně postoupen Evropskému parlamentu a Radě k projednání a vydání stanovisek, a rovněž i Evropskému výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru k vydání poradních stanovisek. Na základě cílů Klimatického zákona by byly instituce EU a členské státy povinny přijmout nezbytná opatření k dosažení klimatické neutrality především skrze úpravu vnitrostátních energetických a klimatických plánů členských států. Aby došlo k naplnění cíle nulových emisí do roku 2050, obsahuje navržený text také dílčí cíl snížení emisí do roku 2030.
Evropská komise ale nyní vydala posouzení dopadů, přičemž navrhla místo původních 40 %, cíl snížení emisí o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Von der Leyen v projevu uvedla, že pro některé je tento cíl vysoký, pro některé zase příliš nízký. Podle posouzení dopadů Komise, je cíl dosažitelný a evropská ekonomika i průmysl by to měly zvládnout. Von der Leyen oznámila, že Komise přezkoumá legislativu EU v oblasti klimatu a energetiky do příštího léta, aby tak sladila právní předpisy EU s novým 55% cílem.
Vzhledem k tomu, že Evropská komise do té doby ještě nepředložila zprávu o posouzení dopadů pro jednotlivé procentní cíle pro rok 2030, jednalo se o velmi kontroverzní otázku. Součástí Zelené dohody bylo doporučení cíle snížení emisí o 50-55 %, zpravodajka Jutte Guteland (S&D) chtěla ve zprávě ENVI prosadit ještě ambicióznější cíl 65 %. Nakonec byl ale přijat návrh na snížení emisí o 60 % oproti roku 1990. Poslanci Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu tím podle zpravodajky vyslali jasný signál Evropské komisi a Radě EU.
Poslanci ve zprávě dále navrhli, aby do 31. května 2023 Komise navrhla, jak dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Požadují, aby Komise každé dva roky vydala zprávu o pokroku EU a členských států při dosahování cílů a aby Komise vytvořila nezávislý vědecký orgán, který by sledoval pokrok v této oblasti. Poslanci dále požadují dostatečné financování ze strany EU a členských států a tvrdí, že jak EU, tak členské státy by po roce 2050 měly být klimaticky neutrální, což znamená, že musí odstraňovat více skleníkových plynů, než vydávají. Zpráva rovněž zahrnuje, aby nejpozději do 31. prosince 2025 EU a členské státy postupně ukončily všechny přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva.
Parlament bude nicméně o zprávě obsahující ambicióznější cíl 60 % hlasovat na plenárním zasedání, které se uskuteční až začátkem října. O tom, co v pozici parlamentu bude se ale zřejmě povede ještě ostrý politický boj.