Konec nespravedlivých výhod pro firmy ze třetích zemí
12.05.2022
V konečném důsledku ochráni postavení evropských firem na vnitřním trhu.
Vzhledem k tomu, že evropský trh je otevřen zahraničním investicím, roste počet případů, kdy zahraniční dotace ze třetích zemí, narušují vnitřní trh EU. Zahraniční firmy dotované třetími zeměmi tak mohou získat oproti evropským firmám nespravedlivou výhodu. Dotovaní konkurenti ze zemí mimo EU mohou snadněji získat evropské společnosti nebo veřejné zakázky, ovlivnit investiční rozhodnutí nebo narušit obchod se službami na úkor spravedlivé hospodářské soutěže. Zahraniční společnosti tak můžou snadneji zvýšit svůj podíl na trhu, získat přístup na strategicky důležité trhy nebo kritickou infrastrukturu.
V reakci na tento trend zveřejnila Evropská komise v květnu 2021 návrh nařízení o řešení zahraničních subvencí s rušivým účinkem na jednotný trh EU. Cílem tohoto nařízení je zaplnit stávající mezeru v právní úpravě a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky, které působí na evropském trhu - a to narovnáním podmínek pro státní podporu. Zatímco členské státy EU musí v této oblasti dodržovat přísná pravidla, pro státní podporu poskytovanou zeměmi mimo EU dosud neexistoval srovnatelný režim.
O co jde
Nové nařízení umožní EK vyšetřovat hospodářskou činnost, která na vnitřním trhu využívá dotace ze třetích zemí a uplatňovat vyrovnávací opatření, pokud by se ukázalo, že tyto dotace narušují spravedlivou hospodářskou soutěž.
EK bude mít za tímto účelem k dispozici tři nástroje: obecný nástroj pro vyšetření trhu a dva nástroje založené na oznamování. Obecní nástroj umožní Komisi z vlastního podnětu prověřit informace týkající se údajných zahraničních subvencí narušujících hospodářskou soutěž. Nástroje založené na oznamování umožní Komisi prošetřovat zahraniční subvence při fúzích a akvizicích společností a také nabídky v rámci velkých veřejných zakázek, které zahrnují vládní podporu třetích zemí. Nabyvatel nebo uchazeč v takovém případě bude muset oznámit ex ante každý finanční příspěvek, který obdrží od vlády země mimo EU v souvislosti se spojeními nebo veřejnými zakázkami, a který splňuje prahové hodnoty.
Co se týče prahových hodnot oznamování, jejich finální výše bude předmětem vyjednávání. V případě fúzí se mluví o obratu nabývané společnosti nebo alespoň jednoho ze spojujících se subjektů v EU o výši 400 milionů eur (návrh EP), resp. 600 milionů eur (návrh Rady), a pokud zahraniční finanční příspěvek činí alespoň 50 milionů EUR. Pokud jde o veřejné zakázky, EK by měla být informována, pokud se dotovaná zahraniční společnost uchází o veřejnou zakázku v celkové hodnotě alespoň 200 milionů eur (návrh EP), resp. 300 milionů eur (návrh Rady). Do doby, než Komise provede přezkum, nelze danou akvizici nebo fúzi dokončit a v případě veřejné zakázky nelze vyšetřovanému uchazeči zakázku zadat.
Stejně jako v případě pro kontrolu státní podpory členských zemí EU, pokud Komise zjistí, že zahraniční dotace existuje a narušuje hospodářskou soutěž, provede test vyváženosti, která posoudí rovnováhu mezi pozitivními a negativními účinky této zahraniční dotace. Pokud se při tomto vyvažování ukáže, že negativní účinky jsou silnější, může Komise uložit nápravná opatření, jako je odprodej určitých aktiv nebo poskytnutí přístupu k infrastruktuře. Aby byl tento proces transparentnější, Komise má předložit pokyny, jak bude posuzovat zahraniční dotace a vyvažovat účinky narušující trh s potenciálními širšími přínosy.
Aktuální vývoj
Nařízení v současné době postupuje do vyjednávaní o jeho finální podobě mezi EP a vládami členských státu. Je koncipováno jako autonomní nástroj EU v případě, že nedojde k pokroku v rámci mnohostranných fór, jako je WTO, kde by se problém dotací narušujících hospodářskou soutěž v oblasti služeb a investic v ideálním případě mohl řešit.